Mzdy žen a mužů se poněkud přiblížily

Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2021 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o poněkud šokující hodnotu 3 893 Kč na 38 275 Kč, tedy relativně o 11,3 %. Tento údaj je však výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, tedy propadem v důsledku první fáze koronavirové krize, která přinesla uzavření mnoha provozů a nízké počty odpracovaných hodin. Z druhé strany se v údaji projevily jednorázové výplaty mimořádných odměn ve zdravotnictví, ale také přetrvávající diferencovaná situace v různých odvětvích. U mužské a ženské části skupiny zaměstnanců se tyto faktory projevovaly poněkud odlišně, protože ženy převážně pracují v jiných oborech než muži, což podrobněji popíšeme dále.

V prvé řadě je nutné si říct, že za dvouleté období se průměrná mzda zvýšila o 10,7 %. Průměrné roční tempo tedy bylo jen 5,2 %, což již není nijak překvapující číslo. Zadruhé, mzda prostředního zaměstnance (medián) rostla v tomto dvouletém období ještě pomaleji – průměrným tempem 4,7 %. To ukazuje na vliv nějaké menší skupiny zaměstnanců s raketovým nárůstem, kterou byl aritmetický průměr ovlivněn.

Nahlédnutím do mzdových údajů v odvětvovém třídění snadno identifikujeme, že šlo o zdravotní a sociální péči, kde se meziročně průměrná mzda zvýšila o nebývalých 43,8 %. Byl to především důsledek výplaty souhrnných mimořádných odměn zdravotníkům za zvládnutí koronavirové pandemie, ale také plošného zvyšování platových tarifů. Již jen z toho, že takřka čtyři z pěti pracovníků tohoto odvětví jsou ženy, lze předpokládat výrazný dopad do snížení rozdílů v průměrných mzdách žen a mužů, který však patrně bude pouze jednorázový.

Tím to však nekončí. Takřka desetiprocentní růst mezd (o 3 501 Kč) jsme zaznamenali v odvětví vzdělávání, v němž mají ženy také velkou převahu, více než tříčtvrtinovou. Pomalý meziroční růst mezd, jen o 1,0 %, na druhé straně najdeme v těžbě a dobývání, kde se tak mzdová úroveň (36 323 Kč) značně přiblížila k úrovni celkové průměrné mzdy (38 275 Kč), přitom ještě na začátku století byla vyšší zhruba o čtvrtinu. Toto odvětví zároveň patří k typicky mužským, jen každý osmý zaměstnanec je tam žena.

Rovněž ve stavebnictví, kde ženy tvoří pouhých 15 %, vzrostla průměrná mzda meziročně jen o 1,0 %. Tak velké odlišnosti ve vývoji odvětví s nestejnoměrným zastoupením pohlaví se nezbytně překlápějí do mzdových ukazatelů. Podívejme se na to, jak přesně, i s použitím grafu.

Situace podle mediánu

Mediány jsou pro sledování mzdových úrovní mužů a žen výstižnější, protože nejsou ovlivňovány extrémními hodnotami tak, jak tomu je u průměrů. Vyjadřují mzdu, kterou pobírá prostřední muž a prostřední žena v postavení zaměstnance. V časové řadě podle čtvrtletí vidíme vývoj ovlivňovaný v rámci kalendářního roku výplatami nepravidelných složek mzdy. Největší mzdy bývají typicky vždy ve čtvrtém čtvrtletí, kdy se vyplácejí předvánoční prémie, naopak nejnižší ve čtvrtletí prvním. To se ale děje stejně u obou pohlaví.

Relativní rozdíl (mezera) mezi mediány obou pohlaví se ve sledovaném období spíše zmenšuje. V letech 2006–2007 braly ženy o 20 % méně než muži. Kolem roku 2010 se rozdíl pohyboval okolo 17 %. V letech 2014–2017 se mírně zvýšil na zhruba 18 %, ale od té doby se stále rychleji snižuje s tím, jak startuje ekonomický růst, trh práce nasává více pracovních sil, nezaměstnanost klesá a mzdy všeobecně rostou rychleji. Uvedený trend urychluje koronavirové období, kdy tíha pandemie i restriktivních opatření doléhá více na sektor služeb, který je doménou žen.

V samotném druhém čtvrtletí 2021 prostřední mzdy žen meziročně vzrostly o 13,2 %, zatímco mzdy mužů pouze o 10,1 %. Rozdíl mezi pohlavími se tak snížil na 13 %, muži však stále dosahovali značně vyšší mzdové úrovně. Mediánová mzda žen byla 30 026 Kč, mužů 34 461 Kč.

Zároveň je nutné dodat, že mzdy mužů jsou rozprostřené do podstatně větší šíře, zejména oblast vysokých výdělků je u nich vyšší než u žen. Desetina zaměstnanců mužů s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 17 459 Kč (tzv. dolní decil), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 68 315 Kč (tzv. horní decil). Zaměstnankyně měly aktuálně horní decil 58 123 Kč a dolní decil 15 452 Kč. Největší rozdíl mezi výdělky mužů a žen je tedy právě v oblasti nejvyšších mezd.

Mzdové mediány (Kč, čtvrtletí 2006 – 2021)

Vliv odvětví

Jak bylo zmíněno, zastoupení obou pohlaví v různých odvětvích je různé, což se pak projevuje v odlišných důsledcích pro muže a ženy při rozhodování o zvyšování platů na státní úrovni. Odvětvovou strukturu (podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) zobrazuje dvojice schémat. Třebaže nejvíce žen i mužů najdeme ve zpracovatelském průmyslu a v obchodě, proporce se liší – u mužů má zpracovatelský průmysl větší váhu a obchod menší. Ve třetím a čtvrtém pořadí již dochází k naprostému rozkolu: u mužů tato místa zaujímají doprava a skladování plus stavebnictví, u žen zdravotní a sociální péče plus vzdělávání. Ženy mají také větší díl ve veřejné správě, která je na pátém místě u obou pohlaví. Je tak zjevné, že právě u žen hraje větší roli rozhodování státu o nastavení platových tabulek, protože mají větší díl zaměstnanců v odvětvích, o nichž stát rozhoduje přímo. Muži jsou více soustředění do tržních odvětví, školství a zdravotnictví nejsou jejich domény. Tato situace trvá dlouhodobě.

V celkové zaměstnanosti najdeme za koronavirové období u žen mnohem větší meziroční propad než u mužů. Ženám se ve 2. čtvrtletí 2021 snížila míra zaměstnanosti (tedy podíl pracujících ve věkové skupině 15–64 let) o 0,7 procentního bodu, zatímco mužům jen o 0,1 procentního bodu. Srovnání z posledních měsíců naštěstí ukazuje, že se situace již začala zlepšovat. Především vidíme rychlejší pokles nezaměstnanosti u žen od dubna tohoto roku.

Výrazný je také rozpor mezi vývojem u podnikatelů a zaměstnanců. Celkem došlo ke snížení počtu sebezaměstnaných o 56,6 tisíce, a to zejména v důsledku úbytku podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 48,7 tisíce. U zaměstnanců (všech forem) došlo naopak k růstu o 22,4 tisíce. Zdá se tedy, že v období zvýšené nejistoty došlo k částečnému přelivu pracovní síly ze skupiny sebezaměstnaných v postižených odvětvích do kategorie zaměstnanců. Tito lidé využili skutečnosti, že i v koronavirové krizi nabízely podniky velké množství volných pracovních míst. Potvrzují to údaje v odvětvovém třídění, podle kterých klesaly počty pracovníků v ubytování, pohostinství a stravování a také v obchodu, dopravě a skladování a rostly v informačních a komunikačních činnostech a ve vzdělávání.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost