Ženy si méně věří, muži častěji havarují

Zástupkyně něžného pohlaví tvoří více než polovinu populace České republiky. Řídí jich stále více, jezdí delší trasy než v minulosti a řídí do vyššího věku, což je často přisuzováno měnící se roli žen ve společnosti. Mezi roky 2010 a 2019 vzrostly počty platných řidičských průkazů u mužů přibližně o milion, u žen o 600 tisíc.

V rámci osob vlastnících platné řidičské oprávnění je podíl žen přibližně 44 %. Ovšem platný řidičský průkaz ještě automaticky neznamená aktivní řidiče. Muži nejenže častěji než ženy řidičský průkaz vlastní, ale současně je mezi nimi vyšší podíl aktivních řidičů.

Ženy se sice dožívají vyššího věku než muži, ovšem v nejstarší věkové kategorii 55 a více let je z držitelů platného řidičského průkazu jen 37 % žen oproti 63 % mužů. Podíl žen ze všech řidičů ve věku 65 a více let, kteří měli nehodu s následkem zranění či smrti, činí pouze 20 %. Ženy se vzdávají řidičského oprávnění v mladším věku než muži a ve srovnání s nimi i častěji dobrovolně a obecně v lepším zdravotním stavu. V nejmladší věkové kategorii (18–24 let) je rozdíl mezi muži a ženami ve vlastnictví řidičského oprávnění nejmenší.

Nejnižší podíl řidičů s platným řidičským oprávněním z celkového počtu obyvatelstva byl zaznamenán v Praze. V případě žen činil tento podíl 45 %, u mužů 58 %. Ve všech krajích vyzníval sledovaný podíl ve prospěch mužů, nejvyšší hodnoty u nich dosáhl v Kraji Vysočina (70 %). Nejvyšší podíl u žen byl zjištěn v Pardubickém kraji (52 %). Relativně nízkých hodnot pak v případě žen dosahoval ještě v krajích Ústeckém a Moravskoslezském (44–45 %).

Proč ženy neřídí

Důvody, proč lidé nemají řidičský průkaz, se dle pohlaví značně liší, což potvrdily nedávno realizované průzkumy dopravního chování. Zatímco u mužů žádný ze zkoumaných důvodů nepřevládá, u žen jednoznačně „vítězí“ strach z řízení. Téměř třetina žen, které nemají řidičské oprávnění, uvedla, že neřídí kvůli strachu. Pro srovnání dodejme, že v případě mužů měl důvod strachu pouze 5 % zastoupení.

Druhým velmi významným důvodem byla u obou pohlaví nepotřebnost řízení. Takto odpovědělo 18 % žen a 7 % mužů bez řidičského oprávnění.

Důvody, proč nevlastní řidičské oprávnění (%)

Muži více riskují

Lze jakékoli dopravní chování nazvat „typicky“ mužským, či ženským? Souvislost mezi pohlavím a způsobem řízení či pravděpodobností účasti na nehodě je potvrzena dostupnými daty z mnoha světových výzkumů a studií. V České republice takovýto typ výzkumu dlouho chyběl, proto v roce 2020 Centrum dopravního výzkumu s podporou Ministerstva dopravy realizovalo projekt Dopravní chování žen v datech, který jako první v českém prostředí přinesl informace o dopravním chování, potřebách a preferencích žen a mužů v souvislosti s organizací individuální i hromadné dopravy. Výsledky jsou velmi zajímavé.

Vliv tradičního rozdělení společenských rolí je patrný zejména v případě účelu cest. Největší rozdíly mezi ženami a muži existují u cest do práce a u služebních cest, které dominantně absolvují muži. Na ženy, typicky ženy ve věkové kategorii 30–49 let, naopak nejčastěji připadají cesty za účelem doprovodu a péče a také cestování za účelem zajištění běžných nákupů pro domácnost. Tomuto jevu se říká řetězení cest, při němž se ženy během jedné cesty snaží zařídit více věcí.

Chování za volantem se u mužů a žen rovněž významně liší, a to hlavně ve vnímání rizika a dopravní bezpečnosti, v překračování rychlostních limitů, v postojích či sebehodnocení řidičských schopností. V Česku bylo za rok 2020 evidováno 64 781 nehod způsobených řidičem/řidičkou osobního vozidla. Z nich 32 % způsobily ženy (v roce 2019 to bylo 33 %). Zraněním nebo úmrtím osoby skončilo 8 393 nehod, z nichž ženy zavinily 38,3 %. Při nehodách motorových vozidel také každý rok zemře mnohem více mužů než žen.

V posledních letech se upozorňuje na zvyšující se míru nehodovosti u žen. Tento nárůst počtu žen účastnících se dopravních nehod je spojován s celkovým nárůstem počtu žen řidiček. V roce 2007 byl podíl řidiček na celkové řidičské populaci 40 %, v roce 2020 již 43,5 %. Vzhledem k tomu, že mužů s řidičským průkazem je výrazně více než žen a muži obvykle najedou více kilometrů, je pravděpodobnější, že se také více zapojují do riskantních jízdních praktik včetně řízení pod vlivem návykové látky, nepoužívání bezpečnostních pásů a nepřiměřené rychlosti mimo obec i v ní. Ovšem zejména u řízení pod vlivem návykové látky je zjevné, že tohoto činu se dopouštějí hlavně muži (zhruba v 90 % případů). Obdobně jsou na tom muži v případě hazardního chování v podobě používání mobilního telefonu za jízdy či nepřipoutání se bezpečnostním pásem. Jedním z přestupků, u nichž podíl žen dosahuje aspoň 30 %, je nedání povinné přednosti v jízdě.

Body hlavně pro muže

O tom, že ženy se chovají bezpečněji, svědčí mimo jiné i skutečnost, že přes poměr 56 % řidičů ku 44 % řidiček na českých silnicích bylo na konci roku 2019 mezi „držiteli“ trestných bodů 82,5 % mužů a jen 17,5 % žen.

V centrálním registru řidičů bylo v roce 2020 evidováno 423 712 řidičů a řidiček, kteří se dopustili přestupku či trestného činu započítávaného do bodového hodnocení. To odpovídá 6,2 % všech registrovaných řidičů a řidiček. Rozdíly podle pohlaví jsou patrné na první pohled. Zatímco podíl bodovaných žen osciluje mezi dvěma a třemi procenty, v případě mužů je to více než devět procent. V kritických letech 2009 až 2011 bylo bodováno více než 14 % řidičů mužů a méně než 4 % řidiček.

Podíl bodovaných žen se také snižuje s celkovým počtem obdržených bodů. Mezi potrestanými 4 a méně body bylo 21 % žen, zatímco z těch, kteří obdrželi 8 až 12 bodů, bylo žen už jen 8 %.

Muži vlastní častěji řidičské oprávnění, v průměru ujedou více kilometrů a tráví víc času za volantem. Dalo by se říci, že by měli mít víc řidičských zkušeností a tím pádem menší míru nehodovosti. Statistiky ale říkají něco jiného. Pokud má být doprava přístupná a bezpečná pro celou společnost, je třeba se zabývat potřebami i problémy jednotlivých skupin mužů a žen ve všech věkových kategoriích a nalézat společné i odlišné rysy jejich dopravního chování.

Bodovaní řidiči a řidičky (2020)

Zdroj: BESIP

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo