Myslivecký rok opět s rekordy

V mysliveckém roce 2021/2022 byly v rámci statistiky myslivosti zaznamenány rekordní odstřely zvěře jelení a daňčí. Odstřel černé zvěře byl druhý nejvyšší v historii.

V mysliveckém roce 2021/2022 bylo na území České republiky 5 787 honiteb, z toho 201 obor a 286 bažantnic. Z hlediska vlastnického vztahu se většinou jedná o honitby společenstevní (4 268), podle způsobu využívání převládají honitby pronajaté (5 032). Honební pozemky zaujímaly plochu 6 887 798 ha (87,3 % území ČR), z toho bylo 56,6 % zemědělské půdy, 37,6 % lesní půdy, 1,4 % vodních ploch a 4,3 % ostatních pozemků. Průměrná výměra honitby činila 1 190 ha, obory 245 ha a bažantnice 318 ha. Počet psů s loveckou upotřebitelností byl 30 221. Největší skupiny tvořili ohaři (33,2 %), jezevčíci (20,9 %) a teriéři (19,9 %), nejméně byli zastoupeni severští psi (0,3 %, 88 psů). Ze zařízení pro přikrmování zvěře bylo evidováno nejvíce slanisek (97 109) a krmelců (81 151). Počet osob (držitelů platných loveckých lístků) trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti meziročně klesl o 83 na 88 793. Jejich počet tedy víceméně stagnoval.

Vysoká zvěř na vzestupu

V sezoně 2021/2022 bylo odstřeleno 30 792 kusů jelení zvěře (jelen evropský), což je o 950 více než v předchozím období a současně i nejvyšší zaznamenaná hodnota v historii. Od roku 2014, ve kterém dosáhl odstřel této zvěře 23 361 kusů, dochází k jeho postupnému navyšování. Loví se převážně zvěř mladá (kolouch 41,0 %) a samičí (laň 36,3 %), podobné je to i u daňčí a mufloní zvěře.

Poměrně vysoký počet 18 510 odstřelených kusů je evidován také u siky, menšího nepůvodního jelena s hojnějším výskytem především na západě Čech. Oproti předchozímu období, kdy jeho odstřel dosáhl rekordní úrovně 19 382 ks, se jedná o malý pokles a druhou největší hodnotu v historii.

V případě daňčí zvěře odstřel ve výši 33 250 ks opět překonal počet ulovené jelení zvěře a také byl rekordní. Oproti předchozímu období došlo k nárůstu o 2 268 ks (+ 7,3 %). Nezanedbatelné množství daňčí zvěře, zhruba 16 %, bylo uloveno v oborách.

U mufloní zvěře došlo k mírnému poklesu o 561 ks na 10 019 ks. I přesto se jedná o třetí nejvyšší úlovek v historii. Podobně jako u daňčí zvěře, i mufloni se poměrně hodně lovili v oborách (18 %).

Odstřel zvěře (ks)

Zdroj: ČSÚ

V případě srnčí zvěře došlo znovu k mírnému navýšení odstřelu o 1 863 ks na 107 433 kusů. Mezi úlovky je u této zvěře nejvíce zastoupena dospělá zvěř samčí, srnec představoval 46 %, srna 31 %, srnče 23 %. Jen mizivé procento (0,3 %) této zvěře se lovilo v oborách.

Odstřel černé zvěře (prase divoké) ve výši 230 905 ks představuje meziročně výrazný nárůst o 70 094 ks (na 143,6 % předchozího úlovku). Jedná se o druhou nejvyšší hodnotu v historii (po hodnotě 239 818 v období 2019/2020). Lovila se hlavně selata (téměř 67 % odstřelené černé zvěře). U odstřelů této zvěře dochází v posledních letech ke značnému kolísání, kdy se rekordní úlovky střídají s výraznými propady. Dlouhodobě ale přetrvává snaha redukovat množství černé zvěře, a to i s využitím různých pobídek či nástrojů (např. finanční motivace, prodloužení doby lovu).

Drobná zvěř stále v útlumu

U zajíců bylo meziročně zaznamenáno snížení odstřelu o 3 201 kusů na 29 009. V rámci posledních deseti let se jedná o podprůměrnou hodnotu. Úlovky této zvěře se kdysi (prokazatelně v letech 1950–1978) pohybovaly v řádech vyšších stovek tisíc a dosahovaly až milionu kusů.

U naší nejvýznamnější pernaté zvěře – bažanta – došlo k mírnému nárůstu úlovků. V sezoně 2021/2022 byl zaznamenáno 357 463 odstřelem ulovených bažantů, což představuje nárůst o 26 031 kusů (o 7,9 %). K tomu je nutno dodat, že se jedná stále o dost nízkou hodnotu. U kachny divoké se počet odstřelené zvěře nepatrně zvýšil o 1 920 na 208 899 kusů. U bažantů a kachen je hojně využíván umělý odchov, o čemž svědčí údaje o stovkách tisíc kusů vypuštěné zvěře z krotkých a polodivokých chovů pro účely zazvěřování.

Článek si můžete přečíst v říjnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství