Kůrovcová kalamita je na ústupu

V roce 2023 poklesla těžba dřeva v českých lesích na 18,5 mil. m³ dřeva bez kůry. Oproti rekordnímu roku 2020 došlo ke snížení skoro o polovinu.

Výměra lesních pozemků meziročně nepatrně vzrostla (+1 392 ha) a k 31. 12. 2023 dosáhla dle údajů z katastru 2 681 764 ha, což odpovídá 34,0 % celkové výměry České republiky. Největší výměru lesních pozemků vykazoval s výraznou převahou Jihočeský kraj (381 294 ha, 14,2 % lesů v ČR). Nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře kraje měl Liberecký kraj (44,8 %), nejnižší naopak hlavní město Praha (10,6 %). Státní lesy tvořily 53,8 % celkové rozlohy lesů, samotný státní pod­nik Lesy České republiky, s. p., spravoval zhruba 45 % všech lesů.

Pokles těžby dřeva pokračuje

Těžba dřeva opět zaznamenala pokles (–26,4 %), meziročně o 6 617 tis. m³ na 18 493 tis. m³ (bez kůry). V porovnání s rekordní těžbou v roce 2020 (35 754 tis. m³) došlo ke snížení skoro o polovinu (17,3 mil. m³). Stále se však jedná o nadprůměrnou hodnotu. Objem vytěženého dříví v roce 2023 dosa­hoval stejné úrovně jako v roce 2007 (18 508 tis. m³), kdy velké škody způsobil orkán Kyrill. Za běžnou úroveň lze považovat zhruba 15 až 16 mil. m³.

Těžba dřeva (tis. m³, bez kůry)

Zdroj: ČSÚ

Podíl nahodilé těžby, ve které se ještě z velké části zpracovávala kůrovcová kalamita, na celkové těžbě dřeva se opět snížil a klesl na 59,7 %, tedy na 11 034 tis. m³. Nejvyšší podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva daného území zaznamenal opět Kraj Vysočina (82,1 %, 1 786 tis. m³), odkud pocházelo 16,2 % z cel­kové nahodilé těžby.

Další vysoké územní podíly na celkové nahodilé těžbě v Česku byly zaznamenány v Plzeňském kraji (12,4 %) a ve Středočeském kraji včetně Prahy (9,6 %).

Těžily se především jehličnaté dřeviny (16 600 tis. m³, 89,8 % celkové těžby), těžba listna­tých dřevin se oproti předchozímu roku mírně snížila o 167 tis. m³ (–8,1 %) a dosáhla 1 893 tis. m³. Z jednot­livých dřevin výrazně převažoval smrk (74,4 %), dále s velkým odstupem následovaly borovice (11,0 %), buk (4,1 %) a modřín (3,3 %). Zastoupení jehličnanů a smrku se blíží obvyklé situaci, zásadní roli hraje snižující se podíl nahodilé těžby. Objem vytěženého dříví se po několika letech snížil pod úroveň přírůstu v lesních porostech, a bilance zásob dřeva v lesích tak nabyla kladné hodnoty.

Nejvyšší objemy vytěženého dříví byly zazname­nány v Jihočeském kraji (2 472 tis. m³), v Plzeňském kraji (2 189 tis. m³) a v Kraji Vysočina (2 176 tis. m³). Kraj Vysočina přišel po několika letech o své prven­ství, intenzita těžby zde byla přesto nejvyšší. Dosáhla 10,5 m³ dřeva na hektar lesních pozemků, zatímco celostátní průměr byl 6,9 m³/ha. Nejvíce listnatých dřevin se těžilo v krajích Jihomoravském (340 tis. m³), Zlínském (277 tis. m³) a Olomouckém (245 tis. m³). Těžba listnáčů v těchto krajích představovala téměř polovinu veškeré těžby listnatých dřevin v Česku.

Těžba dřeva podle typu dřevin (tis. m³, bez kůry)

Zdroj: ČSÚ

Umělá obnova lesů ztrácí na intenzitě

Loňská plocha zalesňování (obnova lesa a zalesnění sadbou a síjí, tj. uměle) byla nižší než v předchozím roce. Oproti roku 2022 došlo k poklesu o 4 747 ha (–11,9 %) na 35 222 ha. Stále se jedná o poměrně rozsáhlé zalesňování, ale s odeznívající kalamitou jeho intenzita klesá. Holiny vzniklé zejména během nahodilé těžby dřeva postupně ubývají.

Bilance holin (ha)

Zdroj: ČSÚ

V rámci zalesňování zcela převažuje sadba, jejíž podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 99 % a loni či­nil 99,4 % (35 011 ha). Síje (zalesňování s využitím osiva) se uplatňuje výjimečně (211 ha). Při zalesňo­vání se tedy používá zejména sadební materiál lesních dřevin (zjednodušeně sazenice). Loni se spotřebo­valo 197 485 tisíc sazenic, z nichž 60,4 % tvořily list­náče. Průměrná spotřeba sazenic byla 5 641 na hek­tar sadby, u listnatých dřevin 7 244 a u jehličnatých 4 215. Nejvíce sazenic na hektar sadby se spotřebovalo u dubu (8 762) a borovice (8 141). V počtu vysaze­ných sazenic na jednotku plochy opět došlo k po­klesu. Na hektar se využívalo o 1,1 % (64 ks) méně sazenic než v předchozím roce 2022. V absolutním množství se nejvíce sazenic spotřebovalo v případě buku (51 321 tis., 26,0 % ze všech sazenic) a dubu (47 730 tis., 24,2 % všech sazenic). Podíl smrku je stále poměrně vysoký, loni představoval 20,2 % všech sazenic a během posledních let se nepatrně navyšoval.

V loňském roce mírně převažovala plocha zales­ňovaná jehličnatými dřevinami, které byly použity na 18 556 ha, tedy na 52,7 % celkové zalesňované plochy. Rozdíl mezi plochou zalesňovanou jehlič­nany a listnáči byl 1 890 ha ve prospěch jehličnanů. V letech 2019–2021 převládala plocha zalesněná listnáči, intenzivní využívání listnatých dřevin vede k druhově pestřejším a odolnějším lesům.

Z jednotlivých dřevin zaujímal největší zales­ňovanou plochu smrk (31,8 %), dále buk (18,1 %), dub (15,6 %) a borovice (8,1 %). V posledních letech je patrný nárůst využití modřínu, jeho zastoupení roce 5,0 %.

Jehličnaté dřeviny se nejvíce používaly v Jihočes­kém kraji (64,6 % zalesňované plochy v kraji), listnaté dřeviny pak (kromě Prahy) v Moravskoslezském kraji (62,5 %).

Nejvíce se zalesňovalo opět v Kraji Vysočina (8 044 ha, tj. 22,8 % celkového zalesňování v Česku) s plošnou převahou jehličnanů (58,3 %).

Zalesňování (ha)

Zdroj: ČSÚ

Přirozená obnova lesů hraje důležitou roli

Kromě zalesňování sadbou a síjí se využívá i přirozená obnova lesa, při které se uplatňuje schopnost obnovy původního lesního porostu (stromů), zejména nálet a opad semen nebo plodů. Při tomto způsobu obnovy se musí přihlížet ke vhodnosti lokálních podmínek, aby mohl být využit její potenciál a splněn požadovaný účel. Sečte-li se zalesňování provedené uměle (sadba a síje) a přirozená obnova lesů dohromady, dostaneme 44 788 ha, z nichž přirozená obnova tvoří 21,4 %. Ne­jedná se tedy o zanedbatelný podíl a přirozená obnova lesů má v lesním hospodaření významné místo.

Minulý rok došlo k meziročnímu mírnému poklesu plochy přirozené obnovy lesa o 522 ha na 9 566 ha (–5,2 %). Dle dostupných údajů se jedná o druhou nejvyšší hodnotu v historii České republiky (rekord byl 10 088 ha v roce 2022). Skokový nárůst je patrný zejména během posledních let, což souvisí s nutností znovu zalesnit rozsáhlé plochy po kalamitách, a to nej­lépe s nižšími náklady než u umělé obnovy lesa. V při­rozené obnově převažovaly jehličnany (55,0 %), z dřevin se nejčastěji využíval smrk (42,4 %) a buk (18,0 %). Vý­znamně se uplatňuje také bříza (1 326 ha, 13,9 % cel­kové přirozené obnovy), která je typickou pionýrskou dřevinou. Z hlediska územního (podíl na celku za ČR) se nejvíce přirozená obnova lesa uplatnila v Kraji Vy­sočina (17,0 %) a v Jihočeském kraji (13,8 %).

Přirozená obnova lesa

Zdroj: ČSÚ

Podrobné informace najdete v publikaci ČSÚ Lesnictví – 2023.