Nejčastější jména na mapách

Nositeli vlastních jmen nejsou jenom lidé, ale také města, obce a ulice.

Úkol seřadit jména obcí a ulic v Česku od těch, které se vyskytují nejčastěji, po ty, které najdeme pouze jednou, se na první pohled zdá vcelku snadný. Když se však pustíme do jeho plnění, narazíme na několik nečekaných problémů.

Kolik máme vsí?

S pojmenováním obcí to začne být nejasné hned na stupních vítězů. Seřadíme-li obce pouze podle kom­pletních názvů, zaujímá první příčku Nová Ves, která se v Česku vyskytuje čtrnáctkrát. O druhé místo se dělí Petrovice a Němčice, jejichž názvy najdeme na mapě devětkrát. O jednu méně je pak Březin a Slatin.

Celá jména obcí, která se v Česku opakují nejčastěji

Zdroj: ČSÚ, Registr sčítacích obvodů a budov

Zcela jiný obrázek se však naskytne, pokud do stejné skupiny začneme řadit obce se shodným jménem, ale různým přívlastkem (např. Dlouhá/ Krátká Ves, Horní/Dolní Lhota). V takovém případě zůstane v první pozici Ves, kterých je v Česku celkem 71. V závěsu za ní se s 65 výskyty nachází Lhota a třetí pozici zaujímá Újezd, jichž napočítáme 44.

Slova, která se v názvech obcí v Česku opakují nejčastěji

Zdroj: ČSÚ, Registr sčítacích obvodů a budov

Ale název obce přece může tvořit i přídavné jméno. Příkladem budiž obce Česká, Bílá nebo Velká nad Veličkou. Pro pořádek tedy bylo třeba sestavit ještě žebříček slov, která se v názvech českých obcí vysky­tují nejčastěji. V něm stupně vítězů obsadily Nová (93 výskytů), Horní (89) a Dolní (77). Ani jedno z těchto slov se ovšem nevyskytuje jako název obce samostatně.

Názvy, která se v názvech obcí v Česku opakují nejčastěji

Zdroj: ČSÚ, Registr sčítacích obvodů a budov

Obce shodného jména jsou po republice rozloženy poměrně rovnoměrně. Ve většině krajů se nějaký stejný název opakuje maximálně dvakrát, ve čtyřech krajích třikrát a pouze ve dvou krajích najdeme stej­nojmenné obce čtyři. Jedná se o Středočeský kraj, kde můžeme zavítat do čtyř různých Chrášťan, a Kraj Vysočina, kde se čtyřikrát opakují Pavlov a Střítež.

Vůbec nejdelší název, složený z 29 znaků, nese obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, ve Stře­dočeském kraji. O písmeno méně mají Albrechtice v Jizerských horách v Libereckém kraji a za nimi ná­sledují čtyři obce s názvem o délce 27 znaků.

Obce se jménem složeným pouze ze dvou písmen se v Česku nacházejí dvě. Jedná se o Aš v Karlovar­ském kraji a Eš v Kraji Vysočina. Tříznakových názvů najdeme na mapě České republiky 29. Obec, jejíž ofi­ciální název by byl zapsán pouze jediným písmenem, se u nás nevyskytuje.

Obce s nejdelším názvem

Zdroj: ČSÚ, Registr sčítacích obvodů a budov

Který Neruda, prosím?

V případě názvů ulic a náměstí je situace ještě o něco komplikovanější než u obcí. Veřejná prostranství nazvaná po jedné a téže osobě se totiž mohou jme­novat poměrně odlišně. Například Husova, Jana Husa, Mistra Jana Husa, J. Husi atd. Někdy je také těžké rozlišit, po které konkrétní osobě je ulice po­jmenovaná. Nerudova může připomínat Jana Ne­rudu, ale také jeho chilského následovníka Pabla Nerudu. Havlíčkovo náměstí může nést jméno Karla Havlíčka Borovského, ale také připomínat autora románu Petrolejové lampy Jaroslava Havlíčka. Pro účely této statistiky byly ulice a náměstí nesoucí pouze příjmení přiřazeny osobě, která je v obecném povědomí známější. Tedy Nerudova Janu Nerudovi, Havlíčkova Karlu Havlíčku Borovskému a Masary­kova T. G. Masarykovi. Méně známým jmenovcům připadly pouze ty, v jejichž názvech byly tyto osoby jednoznačně identifikovány (Pabla Nerudy, Jana Masaryka apod.).

Ulice s nejčastějším výskytem v Česku

Zdroj: ČSÚ, Registr sčítacích obvodů a budov

Kromě ulic a náměstí bývají pojmenovány také parky, nábřeží, sady, návsi a další lokality. V našem přehledu jsme mezi ulice zahrnuli ty názvy, které neobsahují žádné další bližší určení (např. Dlouhá, Nerudova, Na Kopečku) a ty, v nichž se explicitně vyskytuje slovo ulice nebo třída. Mezi náměstí počí­táme názvy obsahující slovo náměstí či jeho zkratku nám., anebo náves.

Žebříčku ulic v České republice vévodí Zahradní, která se opakuje celkem 705krát. Do ulice Krátká můžeme vstoupit v 618 obcích a Nádražní najdeme v 520. K nádraží se ovšem vztahuje dalších 177 ulic, takže kdybychom zahrnuli také ulice U Nádraží, Nad Nádražím, K Nádraží apod., dostali bychom se k číslu 697.

Z ulic přiřazených nějaké osobnosti se do první desítky dostaly tři. Komenského se 407 výskyty ob­sadila sedmou příčku, Husova, opakující se 361krát, devátou a Jiráskova s 353 záznamy desátou.

Mezi náměstími v Česku převažují ta, která jsou dedikována prvnímu prezidentu Československé republiky Tomáši Garrigue Masarykovi. Napočí­táme jich celkem 146. V těsném závěsu za ním se nachází náměstí Míru nebo Mírové, které se vysky­tuje 143krát. Velký odstup od vedoucí dvojice pak má třetí náměstí Svobody, nacházející se v českých obcích a městech 96krát. Zajímavá je čtvrtá příčka pro Náměstí bez jakéhokoliv přívlastku či dedikace. To mají v 86 městech. Samostatná Náves s velkým „N“ se objevuje v 37 obcích a první desítku pojme­nování urbanistických center uzavírá.

Náměstí s nejčastějším výskytem v Česku

Zdroj: ČSÚ, Registr sčítacích obvodů a budov

Do výčtu nejdelších a nejkratších názvů jsme za­hrnuli všechna pojmenovaná veřejná prostranství bez ohledu na jejich charakter. Jako jednoznačně nejdelší se s 39 znaky ukázal „park Jiřiny Haukové a Jindřicha Chalupeckého“ v Praze. V těsném závěsu za ním s 38 znaky se umístilo „nábřeží Svazu protifa­šistických bojovníků“ v Ostravě. To se kromě délky názvu vyznačuje také tím, že ho od potoka Porubka oddělují další ulice, takže není skutečným nábřežím. A na západní straně se rozdvojuje, takže má celkem 3 konce. Na třetí pozici se nachází ostravské „náměstí Slovenského národního povstání“ složené z 35 znaků.

Nejkratší názvy ulic v Česku mají 3 písmena a na mapě jich lze objevit 57.

Veřejná prostranství s nejdelším názvem

Zdroj: ČSÚ