Kulturu drží veřejná podpora

Příspěvky, dotace a granty z veřejných rozpočtů představují přes 90 % příjmů knihoven, nejméně jsou na veřejné podpoře závislé památky.

Pojem „kultura“ lidé používají v různém smyslu a různě širokém vymezení. Například oblasti jako reklama, design nebo videohry si někteří lidé s kulturou vůbec nespojují, přestože se do oficiálních statistik kultury rovněž zahrnují. Firmy úspěšné v těchto oborech dosahují nemalých zisků a mohou dále investovat do dalšího rozvoje.

Tento článek se však zabývá institucemi, které spadají do tradičního uměleckého sektoru a které se nám pod slovem „kultura“ vybaví nejspíš jako první: divadly, hudebními soubory, muzei a galeriemi, památkami a knihovnami. Provoz těchto kulturních organizací většinou sám o sobě nevytváří dostatečné zisky, aby byly finančně soběstačné. Jejich primárním cílem není hospodářský výnos, ale uchování a zpřístupnění veřejnosti či další rozvoj kulturního dědictví a umělecké tvorby. Tyto činnosti jsou i v zájmu státu, který proto poskytuje kulturním institucím pro jejich působení podporu. Kulturní zázemí a nabídka zvyšuje atraktivitu obcí a regionů jak pro místní obyvatele, tak pro návštěvníky, což druhotně nese kromě lepší životní úrovně i ekonomické příjmy.

Příspěvky, dotace a granty na provoz kulturních institucí v Česku (mld. Kč)

Zdroj: NIPOS

Covid snížil soběstačnost muzeí i divadel

Největší částku příspěvků, dotací a grantů na provoz ze sledovaných institucí (divadel, muzeí a galerií, památkových objektů, knihoven a hudebních souborů) získávají muzea a galerie. V roce 2023 obdržely ze státního rozpočtu a rozpočtů krajů, měst a obcí 6,8 mld. Kč, tedy 72 % svých celkových příjmů. Podobná výše podílu příspěvků na celkových příjmech byla obvyklá i před epidemií nemoci covid-19. V letech 2020 a 2021, vzhledem ke značnému poklesu příjmů ze vstupného kvůli vládním nařízením a uzavření muzeí a galerií pro veřejnost, přesahoval podíl příspěvků úroveň 86 %.

Drtivá většina příspěvků, dotací a grantů kulturním organizacím pochází z veřejných rozpočtů, tedy státního rozpočtu, rozpočtů krajů a rozpočtů měst a obcí. Jen malou část zahrnovaly příspěvky od ostatních tuzemských subjektů (např. nadací a nadačních fondů) nebo ze zahraničí. V roce 2022 tvořila 44 % z celkové částky příspěvků na provoz muzeí a galerií podpora ze státního rozpočtu, 38 % pak z rozpočtů krajů a 14 % z rozpočtů měst a obcí. Dotace a granty od ostatních subjektů a ze zahraničí představují nejmenší podíl získaných příspěvků, nicméně i tyto příjmy jsou pro kulturní instituce důležité. V roce 2023 obdržely muzea a galerie ze zahraničí a od ostatních subjektů mimo měst a obcí, krajů či státu dotace na provoz v hodnotě 230 mil. Kč.

Zhruba o 1,5 mld. Kč méně než muzea a galerie získaly v roce 2023 na provoz formou příspěvků, dotací a grantů divadla. V roce 2020, poznamenaném opatřeními proti covidu-19, se podpora divadel skokově zvýšila nad 5 mld. Kč a nad touto úrovní setrvala až do roku 2023, kdy celková částka příspěvků dosáhla 5,3 mld. Kč. Příspěvky, dotace a granty na provoz divadel tak představovaly 63 % jejich příjmů. V covidových letech 2020 a 2021, kdy divadlům výrazně klesly příjmy ze vstupného, dosáhly příspěvky a dotace 80 % z jejich celkových příjmů.

Ve veřejné podpoře divadel hrají největší roli příspěvky z rozpočtů měst a obcí, které v roce 2023 pokrývaly 60 % veškerých příspěvků a dosáhly výše 3,2 mld. Kč. To je způsobeno mimo jiné vysokým počtem relativně velkých divadel zřizovaných právě městy či obcemi. Ačkoli počet soukromých divadel (zřizovaných podnikatelskými subjekty, spolky, fyzickými osobami či obecně prospěšnými společnostmi) je celkově daleko vyšší, ve většině případů jde co do počtu odehraných představení, návštěvníků i zaměstnanců spíše o malá divadla. Okolo 30 % příspěvků a dotací na provoz divadel pocházelo v roce 2023 ze státního rozpočtu a zbývajících 10 % šlo z rozpočtů krajů.

Podíl příspěvků, dotací a grantů na celkových příjmech kulturních institucí v Česku (%)

Zdroj: NIPOS

Knihovny žijí téměř jen z dotací

Specifickými kulturními institucemi jsou z hlediska závislosti na příspěvcích a dotacích veřejné knihovny. Poplatky za služby, registrace čtenářů či vstupné na pořádané vzdělávací nebo kulturní akce tvoří jen minimální část jejich příjmů, a tak dlouhodobě přes 90 % příjmů knihoven představují právě příspěvky z veřejných zdrojů. V roce 2023 získaly veřejné knihovny příspěvky dotace a granty v celkové hodnotě 4,5 mld. Kč, což odpovídalo 93 % jejich celkových příjmů.

Stejně jako v případě divadel, proudí i do knihoven největší část veřejné podpory z rozpočtů měst a obcí, což jistě souvisí s vysokým počtem městských a obecních knihoven. Města a obce poskytují zhruba polovinu z celkových příjmů veřejných knihoven. Struktura jednotlivých zdrojů příspěvků na provoz veřejných knihoven zůstává dlouhodobě stabilní. V roce 2023 pocházelo 52 % těchto příspěvků z rozpočtů měst a obcí, 28 % z krajských rozpočtů a 18 % ze státního rozpočtu.

Struktura zdrojů příspěvků, dotací a grantů na provoz kulturních institucí v Česku v roce 2023 (%)

Zdroj: NIPOS

Památky financuje hlavně stát

Z porovnávaných kulturních institucí jsou relativně nejvíce soběstačnými památkové objekty přístupné veřejnosti za vstupné. Také pro památky se celková částka podpory z veřejných rozpočtů zvýšila v roce 2020, tedy v době covidových restrikcí, a to z 1,2 na 1,7 mld. Kč, ale v následujících letech klesala a k opětovnému nárůstu na 1,8 mld. Kč došlo až v roce 2023. Pouze v letech 2020 a 2021, kdy byly památkové objekty pro veřejnost uzavřeny, překročil podíl příjmů z příspěvků, dotací a grantů na provoz památkových objektů 53 % jejich celkových příjmů. V roce 2023, podobně jako o rok dříve, dosahoval 41 %. Stále je ovšem tento podíl o zhruba 10 procentních bodů vyšší, než býval v letech před epidemií.

Tři čtvrtiny veřejné podpory na provoz památkových objektů v roce 2023 pocházelo ze státního rozpočtu. Z velké části ji tvořily finanční příspěvky Národního památkového ústavu na provoz 106 hradů a zámků a dalších 13 památek, které jsou v jeho péči. V předchozích čtyřech letech zaujímaly příspěvky ze státního rozpočtu dokonce 82 % z veškerých dotací a grantů na provoz památkových objektů přístupných za vstupné. Dotace z rozpočtů měst a obcí v roce 2023 odpovídaly 12 % podpory z veřejných zdrojů, zatímco z rozpočtů krajů plynula pouze 2 % všech příspěvků a dotací. Desetinu všech příspěvků a dotací na provoz v celkové výši 180 mil. Kč obdržely památky v roce 2023 od ostatních tuzemských subjektů (mimo stát, města či kraje) nebo ze zahraničí.

Příjmy kulturních institucí v roce 2023 (mil. Kč)

Zdroj: NIPOS

Příspěvky hudebníkům jdou ze všech úrovní veřejné správy

Profesionální hudební soubory jsou ze sledovaných kulturních subjektů v tomto článku nejméně početnými. V roce 2023 jim byly přiznány příspěvky, dotace a granty na provoz v celkové výši 1,5 mld. Kč, což odpovídalo 72 % jejich celkových příjmů. Zdroje finanční veřejné podpory jsou v případě hudebních souborů ze všech sledovaných institucí nejvyváženější, přestože u nich, stejně jako v případě divadel a veřejných knihoven, převažují příspěvky a dotace z rozpočtů měst a obcí. V roce 2023 tvořily 41 % ze všech příspěvků na provoz hudebních souborů. Ze státního rozpočtu získaly profesionální hudební soubory 36 % příspěvků a 23 % obdržely z rozpočtů krajů.

Podpora formou finančních příspěvků z veřejných rozpočtů je pro provoz muzeí, divadel, knihoven, památek, hudebních souborů i dalších kulturních organizací nezbytná. Jen díky ní je možné uchovat kulturní dědictví a rozvíjet kulturní činnost v naší zemi, která může být na svou kulturní minulost i současnost hrdá.

Zaměstnanost a mzdy ve vybraných kulturních institucích v roce 2022

Zdroj: NIPOS