Přejít k obsahu

K situaci na trhu s potravinami

Josef Vlášek

14. 04. 2015

  • Události
  • Názory
Trh s potravinami je v České republice v současné době velmi dobře zásoben, a to nejen, co se týče množství a kvality, ale i s ohledem na nabídku domácích i zahraničních produktů.

Trh s potravinami je v České republice v současné době velmi dobře zásoben, a to nejen, co se týče množství a kvality, ale i s ohledem na nabídku domácích i zahraničních produktů. Přesto se vynořila řada aktuálních otázek, jejichž řešení by se i s ohledem na bezpečnost dodávek potravin a na zdraví obyvatel této země nemělo příliš dlouho odkládat.
Jednou z nich je problematika soběstačnosti v potravinách, i když se z pohledu volného trhu jeví naprosto nepatřičně. Jenže současný společenský a ekonomický vývoj, který doprovází řada krizových situací, ukazuje, že zabývat se mírou soběstačnosti v potravinách je velmi potřebné a důležité. Určitě pak u produktů, jejichž výrobu jsme schopni v našich přírodních podmínkách sami zajistit. To ovšem neznamená, že by došlo k omezení nebo dokonce zastavení mezinárodního obchodu s potravinami, nýbrž jeho soustředění zejména na produkty, které u nás nelze vyrobit.
Další zcela klíčovou otázkou, o které se v současné době hodně diskutuje i na půdě Světové zdravotnické organizace, je kvalita potravin. Průběžně zjišťované nedostatky ukazují, že kontrola kvality potravin je trvalým úkolem společnosti a všechny kroky, které vedou k jeho plnění, je třeba intenzivně podporovat.
Organizace potravinářského trhu je další ostře sledovanou otázkou, např. v souvislosti se zákonem o významné tržní síle. Vylaďování vztahu mezi zemědělskými výrobci, potravinářským průmyslem a obchodníky s potravinami, zvláště pak „řetězci“, spočívá zejména v hledání míry nevyhnutelných regulačních opatření.
A když už hovoříme o potravinách, stranou pozornosti nemůže zůstat ani otázka, jak s nimi hospodaříme. K dispozici jsou různá „měkká data“, která uvádějí, že až jedna čtvrtina potravin končí mimo standardní spotřebu, například v popelnicích, na skládkách apod. To je dlouhodobě nepřijatelný rozměr ztrát.
Na závěr bych se chtěl ještě zmínit o několika drobnějších věcech, které podle mého názoru vhodně doplňují „velký potravinový trh“. Jedná se o farmářské trhy, prodej ze dvora a trh biopotravin. Tyto faktory totiž dobře zapadají do filozofie, kterou prosazuje řada odborníků na výživu, abychom jedli to, co roste v našich přírodních podmínkách.