Mzdy vzrostly všem
14. 04. 2015
Statistiky Trh práce Zaměstnanci a mzdy
V roce 2014 činila střední mzda českého zaměstnance (medián) podle strukturální mzdové statistiky 23 072 Kč, což bylo o 576 Kč (o 2,6 %) více než v předchozím roce.
Mzdová úroveň prostředního zaměstnance tak nominálně vzrostla nepříliš výrazně, nicméně vzhledem k inflaci pouze 0,4 % si za své výplaty mohli lidé koupit více zboží a služeb. Meziroční vývoj ukazuje, že výdělky rostly plošně ve všech oblastech. Jednotliví zaměstnanci však pobírají mzdy značně různorodé. Mzdové rozpětí zůstává velmi roztažené: celkem 80 % (mezi krajními decily) zaměstnanců pobíralo vloni výdělky v širokém rozmezí 12 173 Kč a 42 346 Kč.
Mzdy z hlediska pohlaví
Zvýšení mezd se více projevilo u mužů (+2,9 %) než u žen (+2,0 %), které mají navíc značně nižší mzdovou úroveň. Jejich medián činil 20 856 Kč, zatímco u mužů byl 24 909 Kč.
Ženské mzdy jsou také podstatně sevřenější, nejbohatší desetina pobírala více než 36 081 Kč, u mužů to bylo 47 297 Kč. Největší disproporce mezi mužskými a ženskými výplatami je tedy v oblasti nejvyšších výdělků. Na druhé straně desetina nejchudších žen pobírala méně než 11 685 Kč, u mužů byl tento práh vyšší: 12 994 Kč. Ohrožení chudou mzdou je tedy u žen o dost vyšší než u mužů.
Čtvrtina žen pobírala vloni hrubou mzdu nižší než 15 110 Kč. Jako chudé mzdy jsou přitom podle mezinárodní definice považovány výdělky pod dvě třetiny mediánové hodnoty, čemuž pro rok 2014 odpovídá 15 381 Kč.
Mediánové mzdy podle stupňů vzdělání (v Kč)
Vysokoškoláci berou nejvíce
Podle stupně dosaženého vzdělání zaměstnance je jednoznačně nejvyšší výdělková úroveň u těch, kteří dokončili vysokou školu. Medián vysokoškoláků byl v roce 2014 na úrovni 34 109 Kč, zároveň však u nich najdeme nejširší rozpětí: 80 % jich bralo mezi 20 502 Kč a 75 165 Kč.
Naopak nejchudší jsou mzdy u zaměstnanců, kteří mají pouze základní vzdělání nebo ho ani nedokončili. U těch byla prostřední mzda 16 387 Kč a decilové rozpětí činilo 10 130 Kč až 26 470 Kč. Jen desetina nejbohatších zaměstnanců z této skupiny tak měla tolik, co tři čtvrtiny vysokoškoláků.
Středoškoláci s maturitou si podle mediánů vydělávali více (24 110 Kč) než zaměstnanci bez ní (19 412 Kč), ale méně než zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským vzděláním (27 245 Kč). V oblasti nejvyšších výdělků se tyto rozdíly prohloubí na skoro dvojnásobek, výrazné jsou ale i u nízkých výdělků. Platí tak, že zaměstnanci s pomaturitním studiem nejsou prakticky vůbec ohroženi pracující chudobou, zatímco desetina vyučených brala v roce 2014 méně než 11 284 Kč.
Úředníci si polepšili nejméně
Nikoho asi nepřekvapí, že nejvyšší výdělky podle platné klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) pobírali řídící pracovníci. Ti měli v roce 2014 mzdový medián 42 645 Kč, jejich decilové rozpětí bylo ovšem neuvěřitelně široké. Nejchudší desetina měla méně než 20 012 Kč a nejbohatší 110 675 Kč.
Druhou nejvyšší úroveň mezd měli specialisté, pohybovala se mezi decily 21 661 Kč a 63 716 Kč, přičemž medián byl 31 154 Kč.
Třetí příčku obsadili techničtí a odborní pracovníci s mediánem 27 143 Kč a decilovým rozpětím 16 201 Kč až 44 958 Kč.
Podstatně méně berou úředníci, jejichž mzdy jsou srovnatelné s výdělky řemeslníků a opravářů nebo obsluhou strojů a zařízení a montéry – pohybují se kolem mediánové hodnoty 21 tis. Kč hrubého. Navíc u úředníků najdeme nejnižší meziroční nárůst mezd, polepšili si jen o 2 %, zatímco v kvalifikovaných dělnických profesích byl přírůstek 3%.
Velmi nízké mzdy byly v roce 2014 i u pracovníků ve službách a prodeji, medián 15 147 Kč ukazuje, že více než polovina těchto zaměstnanců zápasí s chudými výdělky. Čtvrtina měla dokonce pod 11 915 Kč. Vůbec nejnižší mzdová úroveň je u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kde byl medián 14 129 Kč a decilové rozpětí 9 355 Kč až 22 750 Kč. V obou těchto nejhůře placených kategoriích převládají ženy, zatímco mezi řídícími pracovníky jich nalezneme pouhou třetinu.
Mzdy jsou závislé i na věku
Nejnižší mzdy pobírají zaměstnanci do 20 let, kde prostřední výdělek je 14 882 Kč a desetina nejbohatších v tomto věku dosáhne jen přes 21 934 Kč. Těchto nejmladších zaměstnanců je nyní velmi málo – v časových řadách Výběrového šetření pracovních sil zjistíme, že naprostá většina populace před dvacátým rokem života se dnes věnuje studiím; na trh práce se vstupuje stále později.
Pro věkovou kategorii 20–29 let jsou již mzdy vyšší, v roce 2014 byl medián 20 729 Kč, čtvrtina těchto zaměstnanců však pobírala méně než 15 794 Kč. Teprve po dosažení třicítky mzdy vystoupají na běžnou úroveň. Kariérní vrchol je hned v kategorii 30–39 let, kde byl medián 24 095 Kč a desetina nejlépe placených měla přes 46 127 Kč. Statistiky zároveň ukazují, že právě u této kategorie se prudce rozestupují výdělkové úrovně mužů a žen. Zatímco ti první budují bez přerušení pracovní kariéru, ženy odcházejí na mateřskou a rodičovskou dovolenou a po návratu na ně čekají výplaty značně nižší, než mají muži.
Mediánové a decilové mzdy podle státního občanství (v Kč)
Čeští občané si nevydělávají nejvíce
V české ekonomice nepracují pouze občané České republiky. Nejčastějšími cizími občanstvími mezi zaměstnanci se mzdou jsou Slovenská republika, Ukrajina a Polsko. V řádu tisíců tu najdeme také zaměstnané občany Rumunska a Bulharska, ostatní jsou již pod hranicí statistické chyby.
Vzhledem k tomu, že cizí státní příslušníky láká český trh práce právě pro možnost lepšího výdělku, přichází jen a jen kvůli práci a odpracují mnoho přesčasových hodin, není až tolik překvapivé, že mnoho z nich vydělává více než čeští občané, kteří se zde narodili a žijí tu své běžné životy. Nejlepší podmínky tady nepochybně nalézají občané Slovenska, kteří nejméně pociťují jazykovou bariéru. Ti pak vydělávali v roce 2014 podle mediánových hodnot o 1 710 Kč více než čeští občané, desetina nejbohatších měla dokonce více než 53 028 Kč, zatímco Češi jen přes 42 008 Kč. V oblasti nejchudších výdělků však brali méně než čeští občané.
Velmi podobné hodnoty najdeme u Rumunů, naopak občané Polska, Bulharska a zejména Ukrajiny vydělávají méně než čeští občané podle všech ukazatelů. Vůbec nejvíce vydělávají občané některých vyspělých západních a asijských států, kteří jsou v ČR obvykle v postavení top-manažerů. Těch je však početně jen velmi malá skupinka.
Mediány a decilová rozpětí mezd podle hlavních tříd zaměstnání (v Kč)
Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost