Jak jsme v Česku spokojeni se životem

ČSÚ pravidelně již 5 let při šetření v domácnostech zjišťuje, zda se lidé cítí spokojeni. Výsledky jsou v mnohém zajímavé.

Dotazování probíhá v rámci zjišťování Životní podmínky. Respondenti ve věku 16 a více let mají za úkol ohodnotit svou celkovou spokojenost na škále od 0 do 10. Průměrný výsledek za rok 2024 vyšel na 7,4. Konkrétní úroveň spokojenosti se však liší podle různých charakteristik respondentů.

Má na spokojenost vliv pohlaví a věk?

Jako jedna z prvních se nabízí otázka, zda existuje nějaký rozdíl mezi spokojeností žen a mužů. V tomto ohledu výsledky šetření přinášejí překvapivé zjištění – spokojenost dosahuje stejné hodnoty, tedy 7,4, u obou pohlaví.

V závislosti na věku však již rozdíly v úrovni spokojenosti zaznamenány byly. S přibývajícím věkem spokojenost klesá. Nejvyšší celkovou spokojenost udávali mladí lidé mezi 16 a 24 lety, a to průměrnou známkou 8,1. Nejméně spokojené jsou osoby starší 65 let, u nichž průměrná spokojenost dosahovala pouze hodnoty 6,9.

Průměrná hodnota celkové spokojenosti v Česku v roce 2024 podle věku

Zdroj: ČSÚ, SILC

Spokojenost podle vzdělání a příjmů

Celkově spokojenější se také cítí osoby s vyšším vzděláním. Průměrnou známku 7,9 uváděli respondenti, kteří dosáhli vyššího než středoškolského vzdělání.

Co ještě může člověka učinit spokojenějším? Značný vliv mají příjmy. Z výsledků zjišťování vyplývá, že osoby v domácnostech s nižšími příjmy (tj. nacházející se v 1. kvintilu disponibilního příjmu) hodnotily svou spokojenost průměrnou známku 6,8. Naopak u vysokopříjmových domácností (které můžeme řadit do 5. kvintilu disponibilního příjmu) dosahuje spokojenost v průměru hodnoty 8,0.

Vesnice či město, s dětmi nebo bez?

Ze zjišťování je patrné, že spokojenost se životem se příliš neliší na základě toho, jestli lidé bydlí ve větších či menších městech nebo na vesnicích. Mírně klesající tendenci spokojenosti lze sledovat s klesajícím počtem obyvatel v dané obci. Spokojenost lidí bydlících ve městech vychází průměrně 7,5, spokojenost lidí v menších městech dosahuje hodnoty 7,4, a na vesnicích „pouze“ 7,3.

Poměrně odlišně vycházejí hodnoty spokojenosti v závislosti na tom, s kým daná osoba sdílí domácnost. V případě jednotlivců, tedy osob žijících samostatně, vycházela spokojenost pouze na podprůměrných 6,9. Osobám žijícím v páru už známka vzrostla na hodnotu 7,3. Nejvyšší průměrnou známkou (7,7) svou celkovou spokojenost hodnotily osoby, které v domácnosti žijí s dětmi.

Je zdraví klíčem ke spokojenému životu?

Odpověď na otázku, zda zdraví pozitivně ovlivňuje spokojenost, je zřejmá – s lepším zdravotním stavem roste i celková spokojenost. Nejvyšší průměrnou známku spokojenosti (8,3) udělovali ti, kteří své zdraví označili za velmi dobré. Nejvíce respondentů (přes 40 %) hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý (tedy jako druhou nejlepší možnost). Průměrná spokojenost této skupiny dosahuje hodnoty 7,6.

Na opačném konci pomyslného žebříčku stojí lidé, kteří svůj zdravotní stav označují za velmi špatný – u nich se průměrná hodnota celkové spokojenosti nachází pouze kolem 4,5.

Jsme spokojenější než dřív?

V  neposlední řadě může být poměrně zajímavé zjištění, že ukazatel celkové spokojenosti se u obyvatelstva Česka v čase příliš nemění. Na začátku pravidelného sledování v roce 2021 byla průměrná známka spokojenosti 7,3 a v posledních třech letech se drží stabilně na hodnotě 7,4.

Češi v mezinárodním srovnání

Průměrný výsledek celkové spokojenosti v Evropské unii je 7,2. Obyvatelé Česka se tedy nacházejí nepatrně nad celoevropským průměrem. Mezi země s nejnižší spokojeností obyvatel patří Turecko, Bulharsko nebo Srbsko s průměrnou hodnotou do 6,5. Nejspokojenější jsou obyvatelé Rumunska, Slovinska a Finska, kde se průměr vyšplhal na 7,7, resp. 7,8.