Historie Statistiky rodinných účtů

První zjišťování spotřeby domácností provedl prof. Karel Engliš v letech 1913/1914 na vzorku 65 učitelských rodin na Moravě. SRÚ v rámci státního systému zjišťování byla zavedena v roce 1920, tj. krátce po založení Státního úřadu statistického. Vlastní šetření bylo zahájeno 1. 11. 1920. Do výběru však byly zařazeny jen vybrané domácnosti s nízkou životní úrovní. Data byla v tomto období získávána jen od domácností, jejichž přednostou byl dělník, úředník nebo učitel. Přednostou domácnosti nyní nazýváme tzv. osobu v čele domácnosti, kterou je v úplných rodinách zpravidla muž. Data o výdajích i příjmech vyplňovaly domácnosti přímo do tzv. čtyřnedělních spotřebních knížek rodinných. Šetření se však již od počátku potýkalo s odhlašováním domácností, nejspíše proto, že domácnosti nedostávaly za vedení deníků žádnou odměnu. Od roku 1925 tedy byla každé domácnosti, která po celý rok správně zaznamenávala požadované údaje do deníku, vyplácena odměna 150 Kč.

Předválečné domácnosti nejvíce utrácely za potraviny

V letech 1931/1932 bylo dosaženo nejvyššího počtu zpracovávaných domácností v celém meziválečném období. K dispozici bylo 935 domácností (z toho 414 domácností dělníků, 368 domácností úředníků a 153 domácností zřízenců). Zřízencem byl v té době míněn údržbář, hlídač, vrátný, školník, pomocný zaměstnanec apod. Do šetření SRÚ byly zařazeny domácnosti, které se dobrovolně přihlásily při náboru, nejednalo se tedy o náhodný výběr z populace. I když SRÚ nepodává zcela ucelený obraz o sociální situaci všech domácností v meziválečném období, přináší poznatky o životních podmínkách vybraných nízkopříjmových rodin.

Data z let 1931/1932 za dělnické domácnosti dokládají, že velká část spotřebních výdajů, konkrétně 47,7 %, směřovala do nákupu potravin a nealkoholických nápojů. Průměrná spotřeba masa a uzenářských výrobků včetně ryb v těchto domácnostech byla 40,6 kg/osobu za celý rok. Za bydlení vydávaly domácnosti 13,2 % svých spotřebních výdajů. Ve 46,1 % bytů, které obývaly domácnosti dělníků, bydlely více než 2 osoby v jedné místnosti. Do místností se přitom počítaly nejen obývací pokoj či ložnice, ale také kuchyně. Na odívání a obuv vydávaly domácnosti 11 % svých spotřebních výdajů. V meziválečném období probíhalo šetření Statistiky rodinných účtů do roku 1937, kdy bylo hlavně z finančních důvodů zastaveno.

Poválečné změny

Po druhé světové válce bylo šetření obnoveno v roce 1947 opět s důrazem na získání dat o výdajích sociálně slabších skupin obyvatelstva. Byl prováděn záměrný výběr nezemědělských domácností. Jednotkou výběru SRÚ byla stejně jako v meziválečném období hospodařící domácnost. V roce 1953 byl výběr posílen na 1 470 domácností šetřených na území dnešní ČR. Zjišťování se nově rozšířilo i na ostatní skupiny obyvatelstva, tj. i na sociálně silnější skupiny (např. na domácnosti zaměstnanců technických a odborných). V roce 1953 se však SRÚ opět potýkala s velkým úbytkem přihlášených domácností v průběhu šetření, kdy odpadla více než polovina domácností. Negativní roli sehrála kromě absence přímého kontaktu s respondenty (kontakt probíhal písemně) nejspíše i nízká odměna za vedení deníků. V té době činila odměna 30 Kčs hrubého měsíčně. Pro srovnání cen v těchto letech stál kilogram žitnopšeničného chleba 2,80 Kčs a půllitrová láhev 10° piva 2 Kčs.

V roce 1956 byl kvůli reorganizaci šetření zvětšen výběr domácností na 2 100. Domácnosti byly do šetření nabírány na základě kombinace záměrného a náhodného výběru z podnikových evidencí a údajů o zaměstnancích, což bylo velmi náročné. Byla zavedena síť „inspektorů rodinných účtů“, kteří udržovali osobní kontakt s domácnostmi a metodicky je vedli ke správnému vyplňování deníků. Dnes tuto funkci zajišťují tazatelé, kteří působí v rámci tazatelské sítě. V roce 1956 inspektoři rodinných účtů data také zpracovávali, a vykonávali tak působnost dnešních zpracovatelů. V roce 1956 byly šetřeny domácnosti, jejichž přednostou byl dělník, zaměstnanec, důchodce, člen jednotného zemědělského družstva (JZD), jednotlivě hospodařící rolník a kovozemědělec. V roce 1957 byla jednotkou šetření ta domácnost, kterou tvořila skupina více osob žijících ve společném bytě a kde její členové společně hospodařili.

Do 50. let životní úroveň stagnovala

Novodobá historie Statistiky rodinných účtů se píše od roku 1957, kdy byla dokončena reforma SRÚ a bylo přikročeno k záměrnému kvótnímu výběru domácností. Původní složité výběrové schéma z roku 1956 bylo opuštěno. V roce 1957 bylo vyšetřeno 1 840 domácností, z nichž 801 bylo domácností dělnických, 275 zaměstnaneckých, 214 důchodcovských, 250 domácností členů JZD, 161 jednotlivě hospodařících rolníků a 139 kovozemědělců.

Ze získaných dat z roku 1957 je zřejmé, že struktura výdajů dělnických domácností se za více než čtvrtstoletí příliš nezměnila. Stagnace životní úrovně domácností byla zapříčiněna velkou hospodářskou krizí 30. let, druhou světovou válkou i hospodářskými a společenskými změnami po druhé světové válce. Do položek zařazených ve skupině potravin a nealkoholických nápojů směřovalo v roce 1957 celkem 49,3 % výdajů, což je nepatrně více než v letech 1931/1932. Průměrná roční spotřeba masa a masných výrobků včetně ryb však byla jen 37,9 kg/osobu. Velmi klesly výdaje na bydlení, které představovaly 6,2 % spotřebních výdajů. Výše nájemného, která představovala největší výdajovou položkou v rámci bydlení, byla v 50. letech 20. století direktivně stanovena. V roce 1957 směřovalo 16,5 % spotřebních výdajů domácností na odívání a obuv a 4,2 % na dopravu.

Růst výdajů za zbytné věci

Velikost zpravodajského souboru v průběhu 50. až 80. let 20. století značně kolísala. Vrcholu dosáhla v letech 1963–1965, kdy ve výběru bylo 6 600 domácností. Naopak v letech 1968–1970 se jednalo jen o 3 792 domácností. Ve Statistice rodinných účtů byly mezi roky 1957 a 1991 stabilně šetřeny jen tři skupiny obyvatelstva, a to domácnosti dělnické, zaměstnanecké a domácnosti členů JZD. Mezi roky 1957 a 1981 byly v rámci šetření SRÚ po dobu 10 let zjišťovány i důchodcovské domácnosti.

I přes přetrvávající problémy plánovaného hospodářství je z dat SRÚ z let 1957 až 1989 zřejmá zvyšující se životní úroveň domácností promítající se do změn struktury výdajů. Viditelně se zvýšil podíl výdajů na zbytné věci, jako je například nákup osobních dopravních prostředků. Při posuzování výdajů/spotřeby domácností/obyvatel z pohledu SRÚ je nutné brát v potaz skutečnost, že některé druhy zboží byly v té době nedostupné, což spotřebu domácností v různé míře ovlivnilo.

V roce 1989 činil podíl výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje v dělnické domácnosti průměrně 27,3 %. Spotřeba masa a masných výrobků včetně ryb dosáhla 64,6 kg/osobu. Celkově vzrostl podíl výdajů na dopravu, který v roce 1989 představoval 11,6 %. Tento nárůst souvisí hlavně se zvyšující se vybaveností domácností motorovými vozidly. Oproti roku 1957 také vzrostl podíl výdajů na alkoholické nápoje (ze 4,8 % na 5,4 %), bydlení (z 6,2 % na 7,4 %) i ostatní výdaje (z 3,5 % na 11,2 %). Do skupiny ostatních výdajů jsou zařazeny například hygienické potřeby, klenotnické zboží, bižuterie a jiná vydání. V roce 1989 vydávaly domácnosti na služby spojené s komunikací (pošta, telefonní a faxové služby) 1,4 % svých výdajů.

Automatizace umožnila rozšiřování sledovaných ukazatelů

Významné společenské i ekonomické změny po roce 1989 se odrazily rovněž v šetření SRÚ, a to zejména z hlediska technologie zpracování dat. Od roku 1991 se již data pořizovala každý měsíc decentralizovaně na okresních správách ČSÚ na osobních počítačích. Do té doby se položky za jednotlivé měsíce ručně zpracovávaly do papírových dotazníků a k centrálnímu zpracování v Bratislavě byly předávány roční údaje. Od roku 1993 pak byly zavedeny nástroje pro vytváření agregovaných publikačních výstupů. Veškerá data se od tohoto roku pořizovala v komplexním programovém vybavení, v němž se zpracovávaly nejen příjmy a výdaje, ale i charakteristiky domácností a osob.

Od roku 1991 byl výběr domácností doplněn o dva typy domácností: domácnosti rodin s dětmi a domácnosti nepracujících důchodců bez ekonomicky aktivních členů. Přidání těchto typů domácností umožnilo získávat údaje o lidech žijících na hranici životního minima. Životní minimum bylo definováno na základě zákona č. 463/1991 Sb. jako součet částek stanovených pro osoby (děti ve 4 věkových kategoriích a dospělé osoby) a částky pro domácnost závisející na počtu členů.

Od roku 1993 byly do SRÚ zařazeny i domácnosti osob samostatně výdělečně činných a nezaměstnaných. V roce 1993 bylo zavedeno zjednodušené třídění výdajů podle účelu použití. Do té doby se třídění prováděla podle skupinových položek peněžních vydání.

Od roku 1999 se již plně uplatnilo kódování a zpracování výdajových položek na základě české verze mezinárodní Klasifikace individuální spotřeby COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose). Českou národní verzi klasifikace, která má na rozdíl od 14oddílové mezinárodní klasifikace COICOP pouze 12 oddílů, označujeme jako CZ-COICOP. Od roku 2006 SRÚ zjišťuje všechny typy domácností, tj. i ty dosud nesledované, jako jsou například domácnosti nezaměstnaných, ekonomicky aktivních důchodců a ekonomicky neaktivních osob. Od roku 1989 disponuje ČSÚ mikrodaty, z nichž lze vytvářet agregované výstupy podle dostupných třídění. Pokud jsou dodržovány určité zásady, lze výsledky SRÚ mezi lety 1957 a 2016 vzájemně srovnávat.

Zvýšily se náklady na bydlení a telekomunikace

V roce 2016 představovaly výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje 20,5 % spotřebních výdajů domácností zaměstnanců s nižším vzděláním. Spotřeba masa a masných výrobků včetně ryb byla ve fyzických jednotkách 67,1 kg/osobu. Výdaje na bydlení a energie vzrostly oproti roku 1989 přímo raketově, což souvisí s deregulací cen energií i nájemného. Do položek ve skupině bydlení a energie směřovalo v roce 2016 celkem 19,7 % spotřebních výdajů domácností. Výrazně vzrostl podíl výdajů na pošty a telekomunikace, což souviselo se stále masovějším využíváním mobilních telefonů a nástupem internetu. Za služby spojené s komunikací vydávaly domácnosti 4,5 % svých výdajů.

V roce 2016 proběhla reforma SRÚ, jejíž hlavním cílem byl přechod na pravděpodobnostní výběr domácností a úspora finančních nákladů na toto zjišťování. Došlo k integraci SRÚ do šetření Životní podmínky domácností (EU-SILC), takže současný vzorek domácností SRÚ je založen na náhodném výběru domácností pro EU-SILC.

V závěru roku 2019 byla vydána publikace s výsledky šetření SRÚ obsahující data získaná podle nové metodiky v letech 2017 a 2018.

Poznámky

1) Data i ostatní informace se vztahují k území dnešní České republiky.

2) Byly udělány propočty s cílem umožnit maximální srovnatelnost položek mezi jednotlivými roky. Data za roky 1931/1932, 1957 a 1989 byla co nejvíce přizpůsobena klasifikaci COICOP za rok 1999 a současné terminologii. Z toho důvodu nepoužíváme dobovou terminologii, tj. např. místo termínu „kuřivo“ používané v letech 1931/1932 klasifikujeme tuto položku jako „tabák“. Data za rok 2016 jsou jen mírně přizpůsobená starším časovým řadám. Nápoje zkonzumované v podnicích veřejného stravování jsou rozděleny do skupin Potraviny a nealkoholické nápoje a Alkoholické nápoje, tabák podle toho, kam svých charakterem patří. Stravování je ve výpočtu bez nápojů, ale s ubytováním.

3) Data za potraviny za roky 1931/1932, 1957, 1989 a 2016 uvedená v článku byla vypočtena následovně: spotřeba masa, masných výrobků a ryb je počítána v kg jednak z množství zakoupeného zboží, jednak také z naturální spotřeby, tj. masa, masných výrobků a ryb vyprodukovaných v domácím hospodářství a následně použitých pro konzumaci. Údaje o množství zakoupeného a vyprodukovaného masa, masných výrobků a ryb byly sečteny a výsledek nám poskytuje informaci o množství spotřebovaného masa. Oproti tomu výdaje za potraviny jsou počítány pouze ze zakoupeného zboží.

4) Data za jednotlivé výdaje byla vzhledem k odlišné metodice klasifikace mezi roky přiřazena tam, kam nejvhodněji spadají podle klasifikace platné k roku 2016. Některé skupiny z historických klasifikací obsahují položky, které řadíme v současnosti do více skupin vydání. Bylo proto rozhodnuto počítat s položkami, které nejde rozdělit, dohromady. Například položka jesle a mateřská škola je pro rok 1989 počítána dohromady. Tato položka byla pro účely tohoto článku přiřazena do skupiny Ostatní zboží a služby.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností