Evropa stárne

Údaje ze sčítání vypovídají o proměně demografické struktury obyvatelstva starého kontinentu.

Data z databáze Census Hub dovolují srovnávat demografické a další charakteristiky ze sčítání lidu, domů a bytů uskutečněných kolem roku 2020 v 31 evropských zemích. Jsou mezi nimi jak členové Evropské unie, tak i státy Evropského sdružení volného obchodu (z analýzy bylo vyřazeno Švýcarsko, za které nebyla v době zpracování zveřejněna kompletní data podle věku). Z dat lze vyčíst například velké rozdíly ve stáří populací a v pokročilosti procesu stárnutí mezi jednotlivými zeměmi.

Nejstarší jih, nejmladší sever

V průměru nejstarší populaci měla Itálie, kde průměrný věk obyvatel dosáhl 46,2 roku. Z hlediska průměrného věku se mezi nejstarší evropské populace zařadilo ještě několik dalších států evropského jihu jako Portugalsko, Řecko a Chorvatsko, ale také státy z jiných regionů Evropy, např. Německo nebo Litva. Jednoznačně lze však říci, že populace ve všech analyzovaných pevninských státech v jižní Evropě (tedy vyjma Kypru a Malty) patřily mezi nejstarší.

Průměrný věk za všechny sledované státy jako celek byl 43,5 roku, přičemž starší občany mělo 9 a mladší 21 států. Průměrný věk obyvatel Itálie přesáhl o 2,7 roku celkový průměr a byl dokonce o 7,6 roku vyšší než průměrný věk Islanďanů, který vycházel na 38,6 roku. Spolu s Islandem patřily mezi nejmladší státy Irsko, Lucembursko a Norsko, kde průměrný věk nepřevýšil 41 let. České obyvatelstvo mělo průměrný věk 42,7 roku, podobně staří byli obyvatelé Rumunska, Estonska a Maďarska.

Průměrný věk podle pohlaví podle sčítání kolem roku 2020

Zdroj: Cesus Hub

Ačkoliv se rodí více chlapců než dívek, míra úmrtnosti mužů je vyšší, a následkem toho se ženy dožívají v průměru vyššího věku. Ve starších věkových skupinách proto početně výrazně převažují ženy nad muži. To vede k tomu, že ženy jsou v průměru starší než muži. Je to patrné i z analyzovaných dat, podle nichž byla ženská část populace na Islandu starší o 1,1 roku a v Lotyšsku dokonce o 6,1 roku. Výrazně starší byly ženy také v dalších pobaltských státech: v Litvě o 5,3 roku a v Estonsku o 5,4 roku. Nejnižší rozdíl vykazovaly kromě jmenovaného Islandu také Irsko, Lucembursko a Norsko, což jsou státy s nejmladšími populacemi.

Podíl 65letých a starších stoupá

Zatímco již analyzovaný průměrný věk vystihuje stáří populace, podíl starší části obyvatelstva vypovídá o pokročilosti procesu stárnutí populace. Stárnutí populace se totiž definuje jako narůstání podílu starších obyvatel na celkovém počtu obyvatel státu. Čím vyšší je podíl starší části obyvatel, tím je proces stárnutí populace pokročilejší.

Standardně se za starší považuje obyvatelstvo ve věku 65 a více let. V analyzovaných státech bylo zastoupení této složky obyvatel nejvyšší v Itálii, kde tohoto věku dosáhl téměř každý čtvrtý obyvatel. Mezi další státy, v nichž proces stárnutí došel nejdále, se řadí nepřekvapivě i Portugalsko, Řecko a Chorvatsko z evropského jihu, ale také Bulharsko, Finsko a Německo. Průměrný podíl 65letých a starších za všechny analyzované státy vycházel 20,9 %. Nejnižší byl v Lucembursku, kde dosáhl pouhých 14,7 %. Méně než 16 % starších osob žilo rovněž na Islandu a v Irsku. Pro porovnání, v Česku dosáhl podíl 20,4 %.

Podíl vybraných věkových skupin na populaci podle sčítání kolem roku 2020 (%)

Zdroj: Cesus Hub

Stárnutí populací je výzvou pro důchodové a zdravotní systémy jednotlivých zemí. Nejstarší obyvatelé přestávají být soběstační, a objem finančních prostředků nutných k zajištění či zachování důchodového systému a zdravotní péče vzhledem k vyššímu počtu těchto osob narůstá. Jelikož soběstačnost zpravidla klesá s rostoucím věkem obyvatel, je nutné sledovat také zastoupení nejstarší části populace, tedy obyvatel ve věku 80 a více let. I to dosáhlo nejvyšší úrovně v Itálii, a sice 7,6 %. Hranici 7 % překročily ještě Německo a Řecko. Průměr za všechny státy činil 6,1 %. Na druhém konci žebříčku se nacházelo Slovensko s podílem 3,4 %. Pod 4 % ještě zůstávaly Irsko, Island a Lucembursko. Česko mělo osmou nejnižší hodnotu 4,2 %.

Analyzované rozdíly jsou viditelné i na věkové pyramidě. Na jedné straně pyramida Itálie jako nejstarší populace a na druhé straně pyramida Lucemburska jako zástupce jedné z nejmladších populací se liší v zastoupení mladších, středních i starších věkových skupin. Do věku 40–44 let je zastoupení obyvatel na celé populaci výrazně vyšší v případě Lucemburska. Počínaje věkovou skupinou 45–49 let mají vyšší podíl na celé populaci obyvatelé Itálie. Největší absolutní rozdíl mezi procentním zastoupením byl ve věkové skupině 30–34 let, kde se muži podíleli na celkové populaci Itálie 2,8 % a Lucemburska 4,1 %, přičemž podíly žen byly v Itálii 2,7 % a v Lucembursku 3,9 %.

Věková pyramida Itálie a Lucemburska podle sčítání v roce 2021

Zdroj: Cesus Hub

Mladší ročníky jsou méně početné

Od předchozích sčítání do sčítání kolem roku 2020 průměrný věk ve všech analyzovaných zemích narostl. V Portugalsku za toto období dokonce o 3,1 roku. Druhé v pořadí se umístilo Irsko s nárůstem 2,8 roku. Dále z hlediska průměrného věku nejvíce zestárly Lichtenštejnsko, Řecko a také ostatní země evropského jihu. Opačnou stranu žebříčku opanovalo Švédsko s nárůstem pouze o 0,4 roku. O 1 rok či lehce nad tuto hodnotu zestárla populace v Lucembursku, Belgii a Německu. I po zohlednění pohlaví zůstalo na špici Portugalsko, a na druhém konci žebříčku Švédsko. Portugalští muži zestárli v průměru o 3,0 roku a ženy o 3,2 roku, švédští muži o 0,6 roku a ženy o 0,3 roku. Nárůst za obyvatele a obyvatelky Česka byl shodně 1,7 roku. V Census Hubu nejsou dostupná data z italského sčítání v roce 2011, proto tato země v časovém srovnání chybí.

Ačkoliv je desetileté období z pohledu demografických procesů poměrně krátké, zestárnutí portugalské populace se i v tomto období znatelně promítlo do věkové pyramidy. Všechny pětileté věkové skupiny až do věku 35–39 let početně převažovaly ve sčítání 2011 nad sčítáním 2021. Naopak, počínaje věkem 45–49 let měly vyšší hodnoty ve sčítání 2021 nad sčítáním 2011. Věková pyramida Portugalska také dokládá, že mezi věkovými skupinami 0–4letých a 20–24letých ve sčítání 2021 a mezi 0–4letými a 35–39letými ve sčítání 2011 se s klesajícím věkem snižuje i podíl dané skupiny obyvatel. Jinými slovy: žádná generace v těchto věkových kategoriích nedokázala početně nahradit generaci předchozí, přičemž ve sčítání 2011 tento jev přetrvával již více než tři desetiletí.

Věková pyramida Portugalska podle sčítání 2011 A 2021

Zdroj: Cesus Hub

Nejvýraznější změna podílu osob ve věku 65 a více let ovšem nastala v jiných státech. Do sčítání kolem roku 2020 narostla tato složka populace nejvíce v Polsku (o 5,3 procentního bodu) a dále ve Finsku, Bulharsku a Lichtenštejnsku. Česko se nacházelo na šestém místě s nárůstem o 4,6 p. b. Z tohoto pohledu pokročil proces stárnutí v Česku mezi sčítáními 2011 a 2021 oproti jiným státům velmi výrazně. Nejnižší změna (o 0,7 p. b.) byla zaznamenána v Lucembursku a dále ve Švédsku, Rakousku a Německu. Nárůst za všechny státy jako celek dosáhl hodnoty 3,6 p. b.

K největšímu navýšení složky 80letých a starších došlo v Německu (o 2,1 p. b.) a dále v několika zemích evropského jihu. Na opačné straně žebříčku najdeme Norsko a Island, kde podíl této části populace mezi sčítáními dokonce klesl, ačkoliv jen minimálně. Nízkým nárůstem nejstarší části populace se vyznačovaly opět severské státy a šesté od konce se umístilo Česko. Podíl 80letých a starších se u nás zvýšil jen o 0,5 p. b.

Změna podílu vybraných věkových skupina na populaci mezi sčítáními kolemm roku 2010 A 2020 (p. b.)

Zdroj: Cesus Hub

Census Hub je nástroj na publikování výsledků sčítání lidu 2011 a 2021. Je výsledkem spolupráce národních statistických úřadů s cílem poskytnout uživatelům na jednom místě mezinárodně srovnatelná data ze všech zemí Evropské Unie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

Najdete jej na: https://ec.europa.eu/CensusHub