Cizinců na školách přibývá

Podíl dětí s odkladem povinné školní docházky se naopak snižuje.

V posledních třech letech výrazně vzrostl podíl žáků s cizí státní příslušností na našich školách. Příčinou je zejména propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, kdy školy přijímaly děti ukrajinských uprchlíků. Přes tento příliv dětí s odlišným mateřským jazykem a kulturním pozadím se však v uvedeném období snižoval podíl dětí s odkladem povinné školní docházky. Zvyšuje se ale podíl takových dětí s odkladem, které si povinné předškolní vzdělávání plní na základních školách.

Vliv války na Ukrajině

Ve školním roce 2024/25 navštěvovalo mateřské školy s právem poskytování předškolní přípravy 360 420 dětí, přičemž již druhým rokem počet dětí ve školkách klesá. Za poslední dva roky (tj. mezi zářím 2022 a 2024) se snížil o 8 785, mezi zářím 2021 a 2022 se však naopak o 8 715 zvýšil. Tento nárůst byl výrazněji ovlivněn přijímáním dětí ukrajinských uprchlíků na naše školy.

Na základních školách mezi školními roky 2014/15 a 2022/23 počet žáků stoupal až na 1 007 778. Stejně jako u mateřských škol, lze nejvyšší nárůst zaznamenat mezi zářím 2021 a 2022 vlivem přijímání ukrajinských dětí. V září 2023 počet žáků zapsaných v základních školách poklesl na 1 000 346 žáků, do září 2024 se však opět zvýšil, a sice na 1 002 460 žáků. Tento meziroční nárůst způsobili cizinci, jichž přibylo 3 693. Žáků české státní příslušnosti naopak již druhým rokem ubývá.

Vývoj počtu dětí a žáků v mateřských, základních a středních školách (tis.)

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

Žáků středních škol od školního roku 2014/15 do školního roku 2018/19 ubývalo, a sice ze 435 542 v září 2014 na 420 814 žáků v září 2018. V následujících šesti letech se jejich počet zvyšoval až na 503 189 žáků v září 2024. Rychlejším tempem přitom rostl počet žáků cizí státní příslušnosti než české.

Jak již bylo zmíněno, po propuknutí války na Ukrajině se v září 2022 skokem zvýšil podíl cizinců, a to zejména ukrajinské státní příslušnosti v mateřských, a ještě výrazněji v základních školách. Následně mezi posledními dvěma školními roky opět stoupl podíl dětí s cizí státní příslušností v mateřských školách, ale již jen o 0,4 p. b. V základních školách došlo mezi zářím 2022 a 2023 k nepatrnému úbytku podílu Ukrajinců i všech cizinců, v září 2024 však oba tyto podíly mírně převýšily hodnotu ze září 2022. Nejplynulejší vývoj zaznamenal růst podílu ukrajinských žáků (a potažmo i všech cizinců) na středních školách. V těch se podíl ukrajinských žáků ze všech žáků od začátku války na Ukrajině každoročně zvýšil o minimálně 0,5 p. b.

Většinu cizinců na českých školách tvoří Ukrajinci, Vietnamci, Slováci a Rusové. Tyto čtyři státní příslušnosti se v září 2024 podílely na všech žácích s cizím státním občanstvím v mateřských školách 82,6 %, v základních školách 87,7 % a ve středních školách 86,8 %.

Mezi posledními dvěma školními roky se v mateřských a základních školách počet cizinců zvýšil o zhruba 5 %, zatímco ve středních školách o 23,5 %. Dětí, resp. žáků s ukrajinskou státní příslušností v mateřských školách přibylo o 9,9 %, v základních školách o 6,2 % a ve středních školách o 33,0 %. Naopak, na všech těchto úrovních vzdělávání poklesl počet dětí či žáků s ruskou státní příslušností. V mateřských školách o 10,8 %, v základních školách o 5,3 % a ve středních o 2,3 %.

Podíl cizinců na celkovém počtu žáků v mateřských, základních a středních školách (%, k 30. 9.)

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

Nejvíce odkladů v době pandemie

Přes výše zmíněný příliv dětí s odlišným mateřským jazykem a kulturním pozadím lze již třetí rok pozorovat snižování podílu dětí s odkladem povinné školní docházky. Podíl šestiletých dětí v předškolním vzdělávání, ať již v mateřských školách, v přípravných třídách základních škol běžných či v přípravném stupni základních škol speciálních, ze všech šestiletých dětí v Česku stoupl mezi školními roky 2020/21 a 2021/22, tedy v době pandemie onemocnění covid-19, z 22,1 % na 24,1 %. Poté však do školního roku 2024/25 poklesl na 20,5 %, přičemž nejvýrazněji se snížil mezi posledními dvěma školními roky. Odklad mívají častěji chlapci než dívky.

Děti s odkladem povinné školní docházky mohou navštěvovat nejen mateřskou školu, ale také předškolní vzdělávání na základních školách, tj. v přípravné třídě základních škol, či v přípravném stupni základních škol speciálních. Podívejme se tedy ještě na zastoupení cizinců mezi dětmi v přípravných třídách základních škol a v přípravném stupni základních škol speciálních, kam ve školním roce 2024/25 docházely ze 71 % děti s odkladem povinné školní docházky.

V září 2014 činil podíl cizinců v předškolním vzdělávání na základních školách 4 %, ve školních rocích 2019/20 až 2021/22 zhruba 8 % a v září 2022 se navýšil na 12,0 %. V posledních dvou školních rocích však klesal a v září 2024 dosahoval 9,6 %. Za poslední dva roky se tak počet cizinců v tomto vzdělávání snížil o 12,8 % (tj. z 810 na 706), zatímco Čechů v tomto vzdělávání naopak o 12,8 % přibylo (tj. z 5 921 na 6 676).

Přitom podíl dětí ve věku 6 let a více, tedy s odkladem, které si předškolní vzdělávání plní na základních školách, ze všech dětí s odkladem povinné školní docházky (tj. i těch v mateřských školách), se za posledních deset let zvýšil z 10,4 % na 21,4 %.

Do přípravné třídy či přípravného stupně docházel ve školním roce 2024/25 nejvyšší podíl dětí s odkladem povinné školní docházky v krajích Karlovarském (46,8 %), Ústeckém (46,6 %) a v Praze (40,3 %). Oproti tomu v kraji Královéhradeckém tvořil podíl žáků s odkladem povinné školní docházky v přípravných třídách či v přípravném stupni jen 4,7 % a méně než 10 % takových žáků zaznamenaly také kraje Jihočeský (5,5 %) a Olomoucký (6,3 %). To samozřejmě souvisí s odlišnou dostupností přípravných tříd v různých regionech.

V budoucnu vzhledem k plánovaným změnám ve vzdělávací politice, které zahrnují zpřísňování podmínek pro udělování odkladů povinné školní docházky a zrušení přípravných tříd do roku 2029, lze očekávat snižování počtu dětí s odkladem povinné školní docházky, jakož i dětí v přípravných třídách.

Podíl dětí s odkladem na populaci 6letých v Česku (%)

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

Pozn.: Podíly uvedené v textu a grafu udávají počty dětí ve školkách či školách v daném věku k 31. srpnu vůči celkovému počtu dětí v populaci Česka v daném věku k 1. červenci. Údaje jsou tedy orientační, neboť část populace dětí uvedeného věku oslaví během letních prázdnin další narozeniny, a přeřadí se tím do starší věkové skupiny. Navíc je třeba vzít v úvahu, že do populace České republiky nejsou zahrnuti cizinci bez trvalého pobytu, kteří také mohou navštěvovat předškolní vzdělávání.