Energie pod drobnohledem

Pro společnost velmi důležitá data o palivech a energiích zpracovává v ČSÚ oddělení vedené Zbyňkem Štechem. Povídali jsme si s ním o tom, jak se tato data sbírají a vyhodnocují.

Kolik lidí pracuje v oddělení statistiky energetiky a co se zde sleduje?

Je nás tady celkem sedm. Sledujeme všechna paliva a energie, které se v České republice používají. Evidujeme jejich výrobu, vzájemné přeměny a konečnou spotřebu. Nejsme na to ovšem sami, úzce spolupracujeme s dalšími státními institucemi. Nejtěsněji s Energetickým regulačním úřadem, od něhož přebíráme data o plynu a elektřině, a s Ministerstvem průmyslu a obchodu, které má na starosti agendu k obnovitelným zdrojům. Díky tomu můžeme poskytovat komplexní údaje o energetice v Česku.

Která paliva či energie sleduje přímo ČSÚ?

Z hlediska produkce se zaměřujeme na ropná a uhelná paliva. Údaje o těžbě a výrobě získáváme od producentů paliv, a k nim ještě doplňujeme data o vývozech a dovozech ze statistiky zahraničního obchodu.

Na straně spotřeby sledujeme celý energetický mix. Každoročně obesíláme vybrané společnosti výkazem, do něhož respondenti vyplňují spotřeby svých používaných paliv a energií. Jsou zde uvedené také informace týkající se konkrétních účelů užití vybraných paliv a energií.

Ing. Zbyněk Štech

Vystudoval VŠE obor ekonomická demografie. Do ČSÚ nastoupil v roce 2014 a pracoval zde v odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky se zaměřením na šetření Energo, následně jako odborný pracovník v oddělení statistiky energetiky. Od roku 2019 zastává pozici vedoucího oddělení statistiky energetiky. Zaměřuje se zejména na modernizaci statistiky, využívání moderních analytických nástrojů a metod a na využívání dostupných administrativních zdrojů dat.

Jak zjišťujete spotřebu paliv a energií v domácnostech?

U domácností vycházíme z šetření Energo. To se opakuje zhruba jednou za šest let, a naši tazatelé při něm v domácnostech zjišťují, jaké energie používají a kolik jich spotřebovávají, jaké mají spotřebiče a podobně. Zatím poslední Energo se uskutečnilo v roce 2021 a další připravujeme na rok 2027. Abychom byli schopní doplnit údaje i v mezidobí, kdy se Energo nekoná, máme zařazených několik otázek v šetření Životní podmínky domácností. To se provádí každoročně. Z odpovědí na ně dokážeme spotřebu v domácnostech dopočítat.

Jaké statistické výstupy ze zjištěných dat sestavujete?

Hlavním výstupem jsou mezinárodní roční dotazníky pro jednotlivá paliva a energie. Z nich se následně sestavují souhrnné energetické bilance. Ty se vytvářejí pro všechna sledovaná paliva a energie, a v podstatě zobrazují jejich životní cyklus. Kolik jich bylo v daném období vyrobeno a spotřebováno. Po sestavení mezinárodních ročních dotazníků připravujeme ještě podrobné výstupy, mapující, k jakým účelům byly energie a paliva konkrétně spotřebovány.

Pravidelně v měsíčním intervalu publikujeme data za kapalná paliva a zemní plyn. V období probíhajících mimořádných událostí, jako je zrovna teď, sbíráme krizová data o těchto palivech ve zrychleném režimu. Tento režim vyhlašuje Mezinárodní energetická agentura, která nyní reagovala na situaci na Blízkém východě. My na základě jejího požadavku ve spolupráci s kolegy z Energetického regulačního úřadu a ze Správy státních hmotných rezerv zjišťujeme spotřebu, výrobu a zásoby kapalných paliv a zemního plynu a reportujeme je do Mezinárodní energetické agentury a Eurostatu. I v případě, kdy by žádná mimořádná situace v zásobování ropou a plynem nenastala, probíhá nácvik sběru krizových dat pravidelně každé dva roky, abychom byli na takovou událost připraveni.

Na webu ČSÚ lze najít i údaje o energetické náročnosti výroby vybraných výrobků. Jak se tyto údaje zjišťují?

Jedná se zhruba o šedesát produktů, které jsou z určitých důvodů důležité pro národní hospodářství a zároveň je jejich výroba energeticky náročná. Údaje získáváme jednou ročně z výkazů zasílaných vybraným podnikům, které tyto výrobky vyrábějí.

Za jak dlouho od konce sledovaného období zveřejňujete statistiky s výsledky?

Čísla za uplynulý rok nám respondenti zasílají do poloviny března. První předběžné výsledky publikujeme v květnu, definitivní pak v září či říjnu. Tato data už jsou doplněna o všechny detaily včetně účelu užití a křížově zkontrolována, aby seděla výroba se spotřebou. Definitivní výstupy se také posílají do Eurostatu pro tvorbu mezinárodních statistik.

Jak vychází srovnání české energetiky s ostatními evropskými zeměmi?

Charakterizuje nás poměrně vysoká energetická náročnost průmyslu. V jiných zemích je podíl průmyslu na celkové ekonomice menší, a většinou je i průmyslová produkce méně náročná na spotřebu energií. I když i u nás se už průmyslové firmy snaží šetřit a nahrazovat neekologické technologie úspornějšími a šetrnějšími k životnímu prostředí.

V celkovém energetickém mixu má v Česku stále silnou pozici uhlí, zejména při výrobě elektřiny. Významné zastoupení mají i jaderné elektrárny. Oproti řadě zemí se v Česku také výraznou měrou na spotřebě podílejí kapalná paliva – nafta a benzín. Jinde už se mnohem víc prosazuje elektřina a elektromobilita.

Dají se v české energetice v posledních letech vypozorovat nějaké trendy?

S výraznou závislostí na uhlí, kterou jsem zmínil v předchozí odpovědi, souvisejí také snahy o odklon od tohoto paliva. Postupně je nahrazováno obnovitelnými zdroji, jejichž podíl v energetickém mixu roste.

U domácností je tento trend ještě spojen s velkou citlivostí na cenový vývoj a na podmínky na trhu. I domácnosti se snaží modernizovat, spořit a nahrazovat staré zdroje novými, šetrnějšími k životnímu prostředí. Konkrétní chování však ovlivňuje aktuální nabídka dotačních programů a státní podpory. Rozmach instalací fotovoltaiky na střechách rodinných domů jsme proto zaznamenávali v letech 2023 a 2024, později pak poptávku domácností začaly nahrazovat průmyslové a skladové areály, kam se budování nových fotovoltaických elektráren přesunulo. Domácnosti si nyní k fotovoltaikám začínají ve větší míře pořizovat bateriové systémy.

Připravují se v energetické statistice nějaké novinky či změny?

Energetická statistika se průběžně mění s tím, jak se vyvíjí situace na trhu. Loni jsme například vložili do hlavního výkazu nový oddíl zaměřený podrobně na problematiku fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel a větrných elektráren. V následujících letech se na základě nařízení Eurostatu chystáme rozšířit portfolio sledovaných kapalných paliv a obnovitelných zdrojů například o čpavek. U nás je sice stále minoritní, ale už se začíná prosazovat v dopravě i v průmyslu. Musíme tedy být připraveni, abychom nepromeškali jeho nástup.

Protože zajištění dostatku dostupných energií je klíčové pro ekonomiku a pro fungování celé společnosti, přicházejí z Eurostatu i od uživatelů stále nové požadavky na podrobnější a rychlejší statistické výstupy. Na druhé straně nechceme respondenty zatěžovat dalšími a dalšími povinnostmi a rozšiřovat výkazy o nové kolonky a oddíly, které by museli vyplňovat. Pokračujeme tedy ve vyhledávání administrativních zdrojů, z nichž bychom mohli potřebné údaje získat bez nutnosti oslovovat respondenty. Posilujeme proto spolupráci s držiteli těchto dat a jednáme s nimi o možnostech, jak data sdílet a co nejlépe je využít pro statistické účely.

Rozhovor vyjšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.