Ekonomika turismu v krajích posílila

Ekonomické výsledky odvětví cestovního ruchu se výrazně zlepšily ve všech krajích Česka. K oživení nejvíce přispěla Praha.

Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou hospodářskou činností. Po období pandemie koronaviru, kdy patřil mezi nejvíce zasažené sektory, se postupně zotavuje. Vypovídají o tom hodnoty makroekonomických ukazatelů.

Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu dosáhla v roce 2023 úrovně 161,0 mld. Kč, a meziročně nominálně vzrostla o 18,7 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu indikátoru v časové řadě od začátku sledování v roce 2003. Oproti poslednímu předcovidovému roku 2019 byla v cestovním ruchu hrubá přidaná hodnota v roce 2023 vyšší o 11,2 %.

Relativní podíl cestovního ruchu na tvorbě HPH a HDP Česka se meziročně zvýšil z 2,11 % na 2,30 %, resp. z 2,15 % na 2,36 %. V porovnání s obdobím před pandemií se ale stále jedná o nižší podíly. Tyto klíčové ukazatele pozice cestovního ruchu v ekonomice v roce 2019 tvořily 2,76 % z HPH a 2,87 % z HDP. Cestovní ruch tedy doháněl vývoj celé ekonomiky prozatím pomalejším tempem.

Vybrané ukazatele cestovního ruchu

Zdroj: ČSÚ

Kolik utrácíme za cestování?

Celkový objem výdajů za cestovní ruch v roce 2023 dosáhl 328,9 mld. Kč. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, jejichž útraty za cestování skončily v Česku, tedy klienty ze zahraničí i domácí hosty. V roce 2023 byla jejich společná spotřeba v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší a zároveň dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 2003. Úroveň tohoto ukazatele z roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie covidu-19, byla překonána o 20,6 mld. Kč (+6,7 %).

Příjezdový cestovní ruch reprezentovaný zahraničními návštěvníky činil v roce 2023 více než 56 %, tj. 185,8 mld. Kč. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 mld. Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.

V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 milionu zahraničních návštěvníků (meziročně o 27,6 % více). Nejvíce turistů k nám přijelo z Německa, Slovenska, Polska, Spojených států amerických a Spojeného království. Naopak čeští občané uskutečnili přes 75 milionů cest v tuzemsku a 13,4 milionu cest do zahraničí. Mezi nejnavštěvovanější destinace českými občany patřily Slovensko, Chorvatsko, Rakousko, Itálie a Řecko. Nejdelší průměrná délka pobytu (7,1 dne) byla zaznamenána v případě výjezdového cestovního ruchu. V tuzemsku Češi strávili 4,7 dne a zahraniční návštěvníci přijeli do Česka v průměru na 4,2 dne. Naši turisté tedy vyjížděli do zahraničí průměrně na delší dobu než cizinci k nám.

Spotřeba a saldo v cestovním ruchu (mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Pozn.: Spotřeba ve vnitřním cestovním ruchu vyjadřuje celkový objem financí utracených za cestovní ruch v národním hospodářství, tj. všechny výdaje za cestovní ruch (domácí + příjezdový) realizované v České republice rezidenty i nerezidenty. Saldo cestovního ruchu vyjadřuje rozdíl mezi objemy finančních prostředků mířících ze zahraničí do České republiky, a naopak (příjezdový – výjezdový).

Úspěch Prahy i dalších regionů

K postupnému zvyšování návštěvnosti a posilování ekonomiky cestovního ruchu dochází od roku 2021 ve všech krajích Česka. Přesto se tempo růstu liší podle místních specifik. Nejvíce se v roce 2023 na tvorbě ekonomických ukazatelů v odvětví turistiky podílela Praha, a to 26,1 % na zaměstnanosti (58,5 tis. osob) a 35,7 % na celkové hrubé přidané hodnotě. S odstupem následovaly v obou ukazatelích kraje Jihomoravský a Středočeský.

Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu v hlavním městě dosáhla v absolutním vyjádření úrovně 57,4 mld. Kč. Nominálně to bylo o 7,9 % více ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 a jednalo se o nejvyšší hodnotu ve sledované časové řadě od roku 2010. Současně dochází postupně k opětovnému posilování dominance Prahy vůči ostatním regionům. Do metropole se vrací zahraniční klientela, která často využívá ubytovacích služeb v zařízeních vyšší kategorie.

Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2023 cestovní ruch tvořil 4,5 % regionální hrubé přidané hodnoty (5,2 mld. Kč). Praha dosáhla ve stejném období podílu 3,0 %. V roce 2019 to však bylo 3,7 % a v Karlovarském kraji 5,4 %.

Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 byl 4,16 %. Sektor zaměstnával 224,3 tisíce osob, což představovalo meziroční nárůst o 2,2 %. V Karlovarském kraji pracovalo přímo v turismu 10,8 tisíce osob, což odpovídalo podílu 8,3 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce je v tomto regionu tradičně spojen s poskytováním převážně lázeňských a wellness služeb, které vytvářejí široké spektrum pracovních příležitostí. V Praze cestovní ruch zaměstnával 5,9 % osob, tj. téměř každého sedmnáctého pracujícího. Od roku 2019 přes pomoc různých subvenčních programů v oblasti zaměstnanosti odešla v hlavním městě do roku 2023 z oboru více než desetina pracujících.

Regionální satelitní účet cestovního ruchu

RTSA (Regional Tourism Satellite Account) poskytuje základní informace (hrubá přidaná hodnota, počet zaměstnaných osob) o ekonomickém významu cestovního ruchu v regionech České republiky. Představuje regionální specifikaci satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) na národní úrovni. Při sestavování je využívána metoda „top-down“. Data jsou rozdělena podle klasifikace NUTS (jednotná klasifikace územního členění Evropské unie) do úrovně NUTS 2 – regiony soudržnosti a NUTS 3 – kraje.