Dobývání kosmu v číslech

Za necelých 70 let dokázali lidé blízké okolí planety Země pěkně zaplnit.

Za let do kosmu obvykle označujeme překonání výšky 100 km nad povrchem Země, tedy tzv. Kármánovy hranice. Pokud nad touto hranicí stroj dosáhne rychlosti potřebné k udržení na oběžné dráze, jedná se o orbitální let.

Od první družice k haldě kosmického smetí

Prvním tělesem vyslaným lidmi na oběžnou dráhu kolem Země byla sovětská družice Sputnik 1. Do vesmíru vzlétla 4. října 1957 a do 3. ledna 1958, kdy shořela v atmosféře, vykonala 1 440 obletů. Od té doby do konce roku 2025 bylo na oběžnou dráhu vypuštěno již téměř 25 tisíc objektů. Pro jejich vynesení se uskutečnilo 6 739 startů raket a raketoplánů. Ty po sobě mj. zanechaly okolo 100 tisíc až 200 tisíc úlomků větších než 1 cm, které se neřízeně pohybují kolem Země a představují ohrožení pro ještě funkční přístroje ve vesmíru a pro další kosmické mise. Celkový počet stále aktivních družic prohánějících se vesmírem se odhaduje na zhruba 13 tisíc. Drtivá vět[1]šina z nich byla vypuštěna v posledních pěti letech v souvislosti s rozšiřováním komunikačních systémů jako Starlink, OneWeb, Amazon Leo apod.

Vývoj dobývání vesmíru (1957–2017)

Zdroj: kosmo.cz

Vývoj dobývání vesmíru (2018–2025)

Zdroj: kosmo.cz

Od 108 minut po 1 111 dní

Úplně prvním člověkem ve vesmíru byl občan Sovětského svazu Jurij Gagarin. Z kosmodromu Bajkonur odstartoval v lodi Vostok 1 ráno 12. dubna v 9 hodin 7 minut moskevského času a při obletu Země dosáhl výšky přes 300 km nad povrchem. Přistál o 108 minut (nebo 106, různé zdroje se v údaji liší) později zhruba 1 500 km západně od místa startu, takže kompletní oblet Země zcela nedokončil. I přesto jeho let znamenal obrovský úspěch v historii kosmonautiky. Od té doby se až do února 2026 uskutečnilo 361 orbitálních letů s lidskou posádkou, jichž se zúčastnilo 644 astronautů ze 43 zemí. Někteří astronauté se do vesmíru podívali vícekrát, nejvíce letů absolvovali Američané Jerry Ross a Franklin Chang-Diaz, oba se na oběžnou dráhu vydali celkem sedmkrát.

Počty astronautů, kteří absolvovali orbitální let, podle zemí

Zdroj: wikipedia.org

Šest úspěšných startů má za sebou 8 astronautů, pětkrát se jich do vesmíru vypravilo 28. Pokud bychom sečetli všechny pobyty lidí ve vesmíru včetně těch vícenásobných, dostali bychom se na číslo 1 412. Na jednoho astronauta tak průměrně připadá o málo více než dvě mise.

Rekordmanem v celkové době pobytu ve vesmíru je ruský kosmonaut Oleg Kononěnko, který během šesti misí strávil mimo planetu Zemi celkem 1 111 dní. I další místa v žebříčku drží s náskokem před ostatními zeměmi Rusové. Hranici 800 dní ve vesmíru se podařilo překonat ještě Gennadiji Padalkovi (878 dní), Juriji Malenčenkovi (827 dní) a Sergeji Krikaljovovi (803 dní). Více než 700 dní celkového pobytu ve vesmíru mají na kontě opět 4 Rusové. Zástupci USA se objevují až v pětici, jíž se podařilo na orbitě strávit více než 600 dní. Shodou okolností jsou obě ženy. Peggy Whitsonová „šestistovkovou“ skupinu vede s 695 dny, Sunita Williamsová je v ní s 608 dny čtvrtá. Peggy Whitsonová zároveň drží ženský rekord v době strávené ve vesmíru. Déle než rok pobývalo na oběžné dráze 52 astronautů.

Nejdelší jednorázový pobyt ve vesmíru absolvoval ruský kosmonaut Valerij Poljakov, který se v březnu 1995 vrátil na zem po letu trvajícím 437 dní, 17 hodin a 58 minut. Druhé místo náleží taktéž ruskému občanovi Sergeji Avdějevovi s 379 dny, 14 hodinami a 52 minutami. Další v pořadí jsou opět Rusové Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub, kteří si ve vesmíru pobyli 373 dní, 20 hodin a 14 minut. Ruskou řadu přerušil až Američan Francisco Rubio, jenž spolu s dvěma ruskými kolegy Sergejem Prokopjevem a Dmitrijem Petělinem a časem 370 dní, 21 hodin a 22 minut zaujímá v žebříčku páté až sedmé místo.

Mezi ženami drží rekord v délce jednoho pobytu ve vesmíru americká astronautka Christina Kochová, která se mimo planetu Zemi nacházela 328 dní, 13 hodin a 59 minut. Američankám patří i další dvě místa v této vytrvalostní disciplíně. Peggy Whitsonová letěla nepřetržitě vesmírem 289 dní, 5 hodin a 2 minuty, Sunita Williamsová 286 dní, 7 hodin a 5 minut. V celkovém pořadí bez ohledu na pohlaví tyto dámy obsadily 14., 17. a 19. pozici.

Nejdelší vesmírné lety

Zdroj: wikipedia.org

Čtvrtstoletí bez přestávky

Největší počet osob najednou pobývalo ve vesmíru mezi 11. a 15. zářím 2024, kdy kolem Země kroužilo šest posádek čítajících celkem 19 astronautů. Z toho bylo 11 Američanů, 5 Rusů a 3 Číňané.

Nepřetržitě je alespoň nějaký člověk ve vesmíru od 31. října 2000, kdy k Mezinárodní vesmírné stanici ISS odstartovala raketa Sojuz s první stálou posádkou. Od té doby se na této základně vystřídalo bez přerušení již 74 posádek.

Kromě lodí s astronauty odstartovalo k ISS za dobu její existence také 175 nepilotovaných misí přepravujících sem nové součásti modulu nebo zásoby. Z nich 6 mělo během cesty poruchu a na vesmírnou statici nedorazilo.

ISS se pohybuje na nízké oběžné dráze Země ve výšce zhruba 400 km. Při průměrné rychlosti 27 720 km/h obletí Zemi přibližně za 92 minut. Celková hmotnost stanice je 425 tun a včetně solárních panelů zaujímá plochu 108 x 88 metrů. Vnitřní prostor má objem 1 160 m³. Podle zatím posledních informací se počítá s jejím provozováním do konce roku 2030. V následujícím roce má být zničena řízeným pádem do atmosféry nad Tichým oceánem.

V současné době se na Zemi nachází 27 aktivních kosmodromů, z nichž mohou být vypouštěny rakety na oběžnou dráhu. Celkem sedm z nich patří Spojeným státům americkým, po čtyřech vlastní Čína a Rusko, tři jsou japonské a dva íránské.

Zdroje: kosmo.cz, wikipedia.org, aldebaran

Počty kosmodromů podle zemí

Zdroj: kosmo.cz