Čtvrtina Čechů komunikuje se státem pomocí identity občana

Možnost vyřizování si osobních záležitostí na úřadech online využívají zejména mladší věkové kategorie občanů.

Na jaře loňského roku byla do pravidelného šetření ČSÚ o používání informačních technologií v domácnostech poprvé zařazena sada otázek týkajících se využívání identit občana k přihlašování do online služeb veřejné správy. Pomocí těchto identit se lidé mohou přihlásit například do Portálu občana nebo do daňového portálu Finanční správy, jehož prostřednictvím lze podat daňové přiznání. Letos také bylo možné využít tyto identity k podání přihlášky na střední školu. V komerčním sektoru umožňují vybrané identity přihlásit se například do některých e-shopů prodávajících elektroniku. V rámci šetření byli respondenti dotazováni, zda použili některou z identit v posledních 12 měsících.

Uživatelé identity občana podle věku a pohlaví (% osob ve věku 16 a více let)

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních technologií v domácnostech

Nejčastější je bankovní identita

Z výsledků vyplývá, že alespoň jednu z identit občana využilo 26 % osob starších 16 let. Nejvíce využívané byly bankovní identity, které použilo 22 % respondentů. K rozšíření tohoto nástroje přispěl především fakt, že služby internetového bankovnictví využívá v Česku 6,3 milionu šestnáctiletých a starších obyvatel. Jde tedy o způsob jednoduše dostupný a srozumitelný pro velkou část populace.

Dále mohou Češi vlastnit také eObčanku. Přihlášení přes ni využilo ve sledovaném období 2,2 % osob. V případě eObčanky se jedná o klasický občanský průkaz, který je opatřený čipem a pro přihlášení přes něj je potřeba čtečka karet a určený software. Nejde o nově vzniklou aplikaci eDoklady. Ostatní identity občana využilo dohromady 4,3 % osob. Mezi ně bylo zahrnuto Moje ID, NIA ID, Mobilní klíč k eGovernmentu, I.CA Identita s kartou Starcos a českým státem uznávané elektronické identity jiných zemí EU.

Lidé se pomocí státem uznávaných identit přihlašují nejčastěji do služeb české veřejné správy, ale pomocí některých z nich se mohou přihlásit i do služeb veřejných správ v jiných zemích EU. Nelze tak ale využít všechny identity občana. Do služeb veřejné správy jiné země EU se pomocí české identity občana přihlásilo přibližně 1 % osob.

Identitu používá polovina vysokoškoláků

V používání bankovních, ale i jiných identit, existují velké rozdíly mezi lidmi různého věku, pohlaví a vzdělání. Online komunikace se státem je obecně nejméně rozšířená mezi seniory. Například bankovní identitu použilo pouze 10 % z osob ve věku 65–74 let a z osob nad 74 let to byla pouze 2 %. Je to dáno tím, že poměrně velká část seniorů stále nepracuje s internetem, a tedy nemůže bankovní ani jinou identitu využít. Ve věkové skupině 65–74 let nepoužívá internet 35 % osob a mezi občany nad 75 let 66 % osob. Velké rozdíly mezi seniory bychom nalezli také podle toho, jestli žijí ve městě, nebo na vesnici.

Nejčastěji používali přihlašování přes bankovní identitu lidé ve věku 25–44 let. Z nich se online přes bank ID přihlásila ve sledovaném roce třetina.

Elektronický občanský průkaz využilo nejvíce osob ve skupině 25 až 34 let. V ní tento dokument použilo téměř 5 % osob. Ostatní elektronické identity byly nejoblíbenější mezi lidmi ve věku 35 až 44 let, u nichž se podíl využívání tohoto způsobu identifikace blížil 8 %.

Ještě výraznější rozdíly než u věkových kategorií najdeme v členění podle dosaženého vzdělání. Zde se výsledky týkají pouze populace ve věkovém rozmezí 25–64 let. Mezi vysokoškolsky vzdělanými se přihlásilo přes alespoň jednu z elektronických identit 52 % osob, zatímco mezi osobami se základním vzděláním to bylo pouze 5 %. Nejčastěji využívanou bankovní identitu použilo 44 % osob s vysokoškolským vzděláním, ale méně než 5 % z osob se základním vzděláním. Lidé se základním vzděláním v podstatě nevyužívali ostatní druhy identit, zatímco z osob s vysokoškolským vzděláním použila eObčanku 4 % a alespoň jednu z ostatních druhů identit 11 %.

Uživatelé identity občana podle vzdělání (% osob ve věku 25 až 64 let)

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních technologií v domácnostech

Bez identity jsou hlavně starší občané

Z osob, které identitu občana nepoužily, uvedlo 18 %, že vůbec nepoužívají internet. Naprostá většina z nich patřila do kategorie starších 55 let. Téměř polovina záporných odpovědí pocházela od těch, kteří sice používají internet, ale zrovna nepotřebovali se státem nic vyřizovat. Dalších 7 % nevyužívajících se o identitě občana dozvědělo až z vlastního šetření. Předtím o ní nikdy neslyšeli, a nevěděli tedy, že ji mohou mít a použít. O možnosti získat identitu 23 % sice vědělo, ale nezřídilo si ji. A skoro 3 % uváděla, že se obávají o zabezpečení celého procesu použití identity. Důvody nepoužití se lišily podle věku respondentů. Například to, že o existenci identit nevědí, uváděly

častěji osoby ve věku 55 a více let. Lidé mladší 55 let pak v porovnání se staršími spoluobčany častěji uváděli, že nic se státem vyřizovat nepotřebovali nebo že identitu nemají.

Důvody, proč lidé nepoužili identity občana (% z osob, které nepoužily tyto identity)

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních technologií v domácnostech

Více o používání ICT v české společnosti se dozvíte na webu ČSÚ zde.