Přejít k obsahu

Číst se musí umět

Pavel Černý

04. 04. 2022

  • Statistiky
  • Společnost
  • Vzdělávání
  • Mateřské, základní a střední školy
  • Kultura, média, sport
  • Média, kina, knihovny

Žáci českých škol sice dovedou číst, ne vždy však dokážou správně porozumět textu a vyvodit z něj adekvátní závěry.

Česká školní inspekce nedávno publikovala výsledky sekundární analýzy čtenářské dovednosti žáků základních a středních škol. Analýza se zaměřovala zejména na schopnosti žáků zhodnotit kvalitu a důvěryhodnost informací, rozpoznat fakta od domněnek či názoru autora a posoudit rizika určitého chování na internetu. Prováděna byla na výstupech mezinárodního šetření PISA, které pravidelně zjišťuje úroveň a dovednosti žáků ve věku 15 let.

Dívky čtou raději než chlapci

Šetření PISA ukázalo, že úspěšnost v testu čtenářských dovedností je z velké míry ovlivněna tím, jak oblíbené je u žáků čtení. Ve všech sledovaných zemích mají četbu ve vyšší oblibě dívky než chlapci, v České republice jsou však tyto rozdílné postoje velmi výrazné. Zatímco více než polovina českých dívek považuje četbu za oblíbený koníček a ráda si povídá o knihách s druhými, z chlapců považuje v Česku četbu za svůj koníček pouze necelá čtvrtina, polovina jich vnímá četbu jako ztrátu času a okolo 60 % čte, jen když musí. Celkově v České republice 45 % žáků uvedlo, že nečtou pro radost vůbec, přibližně pětina žáků se věnuje četbě pro radost nanejvýš 30 minut denně a 28 % žáků mezi 30 minutami a dvěma hodinami denně. Více než dvě hodiny tráví četbou pro radost 6 % českých žáků. Nejnižší četnost četby byla zjištěna mezi žáky nematuritních a maturitních oborů středních škol.

Napříč zeměmi OECD se potvrdilo, že čtení baví více ty žáky, kteří preferují tištěné knihy před elektronickými, případně dávají obě formy na stejnou úroveň. Tito žáci také tráví četbou více času než jejich vrstevníci upřednostňující pouze knihy v elektronickém formátu.

Zájem o čtení (%, ČR)

Zdroj: ČŠI, PISA 2018
Fakta od názoru nerozliší ani polovina

V jedné z úloh pracovali žáci s textem obsahujícím recenzi knihy Kolaps a po jeho přečtení měli posoudit sadu tvrzení. Úkolem bylo správně rozlišit, která tvrzení odkazují na fakta uvedená v knize a která vyjadřují názor autora recenze.

V průměru zemí OECD dokázalo rozlišit fakta od názorů autora 47 % patnáctiletých žáků, zatímco v České republice pouze 31 %. Nižší úspěšnost než u nás byla zjištěna pouze na Slovensku, v Koreji a v Kolumbii, naopak nejlépe si vedli žáci z USA a Velké Británie. Vyšší podíl žáků, kteří dokázali rozeznat fakta od názorů autora recenze, je v zemích, kde se s touto problematikou žáci častěji setkávají ve výuce. I v českých školách platí, že čím častěji žáci uváděli, že se ve škole učí, jak odhalit, zda jsou určité informace subjektivní nebo zkreslené, tím úspěšnější byli při řešení úlohy.

Kolik času denně obvykle trávíš čtením pro radost (%, ČR)

Zdroj: ČŠI, PISA 2018
Reakce na nevyžádaný e-mail

V rámci šetření PISA bylo také zjišťováno, jak jsou žáci schopni posoudit důvěryhodnost zdroje informací a jak reagují na nevyžádané e-maily. Žáci dostali otázku, jak by se zachovali při obdržení e-mailové zprávy od známého mobilního operátora, která je informuje o výhře chytrého telefonu. K získání smartphonu stačí, když příjemce klikne na odkaz a vyplní do formuláře své osobní údaje.

Z odpovědí českých žáků vyplývá, že většina z nich považuje za vhodné ověřit si e-mailovou adresu odesílatele, případně informace o nabídce přímo na webových stránkách operátora. Přibližně třetina žáků se nicméně nedomnívá, že by bylo vhodné e-mail smazat a neklikat na odkaz. Polovina českých žáků by dle svého vyjádření na e-mail odpověděla a 38 % se domnívá, že je vhodné co nejdříve kliknout na odkaz a vyplnit formulář.

Analýza upozornila na skutečnost, že čtenářské dovednosti mají silný mezioborový význam pro celoživotní vzdělávání i pro rozvoj a uplatnění jedince a jsou důležitým předpokladem ke kritickému myšlení, řešení problémů i k funkčnímu využívání informací. Proto by jejich osvojení a rozvoji měla být ve výuce věnována patřičná pozornost. Důležité je to zejména v případě slabších žáků a žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí. U nich se totiž nedostatky kumulují a následně může docházet k postupnému zhoršování čtení a s ním spojených dovedností, což se projevuje i v dalších složkách vzdělávání.

Volba reakce na nevyžádaný e-mail od mobilního operátora oznamující  výhru chytrého telefonu (%, ČR)

Zdroj: ČŠI, PISA 2018

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Vzdělávání