České školství očima OECD

Vzdělanost obyvatel se nejčastěji měří prostřednictvím podílu obyvatel s terciárním, případně vyšším sekundárním vzděláním. V zemích OECD došlo ke značnému mezigeneračnímu posunu v úrovni vzdělanosti. Terciární vzdělání má 25 % obyvatel ve věku 55–64 let a 41 % lidí ve věku 25–34 let. Česká republika zatím nedosáhla v podílu obyvatel s terciárním vzděláním průměru zemí OECD. Podíl lidí s touto úrovní vzdělání však v minulých letech roste srovnatelně se zeměmi OECD – mezi starší generací je 15 % terciárně vzdělaných, zatímco u mladé generace jde již o 30 %.
Mezi zeměmi OECD však zaujímá Česko jednu z předních příček v nízkém podílu obyvatel, kteří nemají ani vyšší sekundární vzdělání. Jedná se o kategorii osob, které mají na trhu práce největší problémy. Jsou častěji nezaměstnaní, a pokud pracují, jejich výdělky jsou výrazně nižší. Zatímco v průměru v zemích OECD nemá ani vyšší sekundární vzdělání 24 % obyvatel, v České republice je to jen 7 % dospělých (v případě mladých ve věku 25–34 let je průměr OECD 17 % a v ČR 5 %).
Předpokládá se, že terciární vzdělání dokončí v zemích OECD v průběhu svého života v průměru 50 % dnešních mladých lidí. Také Česká republika v tomto směru již srovnala krok s ostatními vyspělými zeměmi. Díky prudkému nárůstu počtu přijímaných studentů v minulých letech dosáhne terciárního vzdělání 46 % osob ve věku 25–34 let.

Více než třetina mladých lidí v zemích OECD dokončí bakalářské studium (36 %, ČR 41 %, včetně studia na vyšších odborných školách). Dalších 17 % dokončí studium magisterské (v ČR 27 %), 11 % bude absolvovat v krátkých programech terciárního vzdělání (v ČR jsou do této kategorie zařazeny pouze konzervatoře) a 1,7 % dosáhne titulu Ph.D. (v ČR 1,6 %).
S ohledem na vzrůstající nároky zaměstnavatelů mají při získávání práce největší problémy lidé s nízkou úrovní vzdělání. V roce 2014 bylo v zemích OECD zaměstnaných 56 % obyvatel s nízkou úrovní vzdělání, 74 % obyvatel s vyšším sekundárním vzděláním a 83 % obyvatel s terciárním vzděláním. V České republice je situace obdobná, s vyšším sekundárním vzděláním bylo zaměstnáno 78 % a s terciárním vzděláním 84 % osob. V horší situaci jsou lidé s nízkou úrovní vzdělání, zaměstnání jich má pouze 43 %. Zde je ale nutné si uvědomit, že podíl obyvatel s nízkou úrovní vzdělání v populaci je u nás v porovnání s ostatními zeměmi velmi nízký.

Lidé s terciárním vzděláním mají na trhu práce lepší postavení

Míra nezaměstnanosti lidí s terciárním vzděláním je v zemích OECD pouze 5,1 %. S vyšším sekundárním vzděláním jde o 7,7 % a v nejnižší vzdělanostní skupině o 12,8% míru nezaměstnanosti.
V České republice se výhody vzdělání projevují ještě ve větší míře. U lidí s nejnižším vzděláním je míra nezaměstnanosti 20,7 %, u obyvatel s vyšším sekundárním vzděláním 5,4 %. U terciárně vzdělaných se jedná o pouze 2,6 %.
Tyto obecné trendy platí v případě všech věkových skupin, nicméně více ohroženou skupinou na trhu práce je nejmladší věková skupina, kde jsou míry nezaměstnanosti u všech vzdělanostních skupin vyšší, než jsou u starších lidí.
U mladých lidí s nejnižším vzděláním je míra nezaměstnanosti v zemích OECD na úrovni 19,1 %, s vyšším sekundárním vzděláním 10,2 % a s terciárním vzděláním 7,5 % (v ČR: 26,8, 7,0 a 4,3 %).

Vzdělaní lidé profitují na trhu práce i z pohledu výdělků

Terciárně vzdělaní vydělávají v zemích OECD o 60 % více a lidé bez vzdělání o 20 % méně než ti s vyšším sekundárním vzděláním.
V případě terciárně vzdělaných se však výdělky liší podle toho, jaký stupeň vzdělání dosáhli. U absolventů krátkých cyklů je to o 25 % více, u bakalářů o 57 % více a u magistrů a absoloventů doktorandského studia o více než dvojnásobek (214 %) toho, co vydělávají lidé s vyšším sekundárním vzděláním.
Obdobný trend je i v České republice, kde v porovnání s výdělky lidí s vyšším sekundárním vzděláním vydělávají lidé s nejnižším vzděláním o 24 % méně, zatímco lidé s bakalářským vzděláním o 43 % více a s magisterským vzděláním o 85 % více.
Zvyšování vzdělanosti populace je výhodné nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost. Lidé s vyšším vzděláním více vydělávají, platí vyšší daně, přispívají více do důchodových systémů a celkově méně zatěžují sociální systémy vzhledem k tomu, že v menší míře pobírají sociální dávky.

Benefity z dosaženého vzdělání nejsou pouze finanční

V zemích OECD dospělí lidé s vyšším sekundárním vzděláním častěji uvádějí, že jsou v dobré zdravotní kondici (79 %, v ČR dokonce 88 %; méně vzdělaní o15 p. b. méně, v ČR o 1 p. b. méně; terciárně vzdělaní o 9 p. b. více, v ČR o 8 p. b.).
Vzdělanější lidé také deklarují, že častěji pracují jako dobrovolníci (18 % obyvatel s vyšším sekundárním vzděláním, u lidí s nízkou úrovní vzdělání o 5 p. b. méně a u terciárně vzdělaných lidí o 5 p. b. více).
Také v České republice se osoby s vyšším vzděláním více angažují v sociální oblasti, nicméně ne tolik jako v zahraničí. Jako dobrovolníci pracuje pouze 9 % lidí s vyšším sekundárním vzděláním, méně vzdělaných o 4 p. b. méně a terciárně vzdělaných o 3 p. b. více.
Na rozdíl od obyvatel jiných zemí mají obyvatelé České republiky pocit, že mohou ovlivňovat věci veřejné jen zčásti (20 % s vyšším sekundárním vzděláním, o 1 p. b. méně u lidí s nižším vzděláním a o 8 p. b. více v případě terciárně vzdělaných).

Více se dočtete zde: Vzdělávání