Priority Českého statistického úřadu pro rok 2016

Základním posláním Českého statistického úřadu je vytvářet objektivní a ucelený obraz ekonomického, sociálního, demografického a environmentálního vývoje České republiky a jejích regionů. Pro tyto účely Úřad soustavně vyvíjí a aplikuje statistické metody sledování stávajících i nových jevů ve společnosti. Cílem systému strategického řízení ČSÚ je zabezpečení včasné reakce statistiky na neustále se měnící podmínky socioekonomického prostředí.

Strategie ČSÚ

V návaznosti na klíčové priority ČSÚ stanovené do roku 2020 se během posledních pěti let aktivně řešily úkoly v oblasti zefektivnění státní statistické služby a využití administrativních dat, rozvoje statistických registrů či implementace nástrojů vytvářených v rámci projektu Redesign statistického informačního systému. Významná pozornost byla věnována i problematice sčítání lidu, revizi národních účtů či auditům vybraných statistik Českého statistického úřadu.
Pro rok 2016 bylo stanoveno celkem pět prioritních úkolů (viz rámeček). Řada z nich buď navazuje, nebo je bezprostředním pokračováním aktivit Úřadu započatých v letech minulých. V následujícím textu předkládáme hodnocení plnění prioritních úkolů loňského roku a představujeme úkoly schválené pro rok 2016.

Reforma statistiky rodinných účtů

•    Přechod na náhodný způsob výběru domácností
•    Integrace šetření do šetření SILC
•    Zabezpečení konsolidace tazatelské sítě

Příslušný prioritní úkol byl stanoven pro rok 2016 v návaznosti na schválení strategie reformy statistiky rodinných účtů vedením Českého statistického úřadu na konci loňského roku. Vzhledem k využití rozsáhlé sítě terénních pracovníků patří tato tradiční a svým způsobem unikátní statistika ČSÚ mezi finančně nejnáročnější zjišťování Úřadu. Uvedená strategie přímo navazuje na závěry metodického auditu Statistiky rodinných účtů ČSÚ a na mezinárodní harmonizační trendy v rámci připravovaného nového rámcového nařízení k sociální statistice.
Podstatou reformy bude přechod na náhodný způsob výběru domácností, integrace šetření do šetření SILC a zabezpečení konsolidace tazatelské sítě. Mezi očekávanými přínosy reformy bude nejen zvýšení kvality dat a celkové míry uspokojení požadavků velmi rozmanité skupiny uživatelů, ale i dosažení relativně významné úspory finančních prostředků.
Na základě schváleného návrhu reformy letos proběhne pilotáž nového modelu šetření. V roce 2016 bude zároveň dobíhat šetření statistiky rodinných účtů ve stávajícím modelu na redukovaném souboru. Nový způsob šetření statistiky rodinných účtů by měl být v plném rozsahu zahájen v lednu 2017.

Agenda 2030

•    Koordinace a naplňování indikátorů udržitelného rozvoje
•    Mapování indikátorové sady
•    Zabezpečení koordinace implementace indikátorové sady v ČR

Zcela novou oblastí prioritních úkolů se v letošním roce stane i koordinace a naplňování indikátorů udržitelného rozvoje v rámci Agendy 2030. Tento prioritní úkol navazuje na globální aktivity v oblasti udržitelného rozvoje, jejichž koncepce byla koncem září 2015 přijata v rámci Summitu OSN k udržitelnému rozvoji světa v New Yorku.
Agenda 2030 zahrnuje 17 cílů udržitelného rozvoje a 169 dílčích opatření. Explicitně zdůrazňuje nutnost měření pokroku v jednotlivých oblastech pomocí příslušných indikátorů. Významnou roli by při tom měly sehrát právě národní statistické úřady. Očekává se, že práce na návrhu globální indikátorové sady budou dokončeny v březnu 2016. Poté dojde k zahájení fáze jejich implementace s přihlédnutím k podmínkám jednotlivých zemí.
V současnosti se připravuje vládní materiál o způsobu organizace příslušných aktivit v Česku. Cílem prioritního úkolu je pokračovat v mapování indikátorové sady a zabezpečit koordinaci implementace indikátorové sady k Agendě 2030 v České republice. Za tímto účelem se předpokládá zřízení meziresortní pracovní skupiny. Ta připraví vládní materiál, který by měl explicitně specifikovat úlohu a kompetence Českého statistického úřadu v oblasti indikátorů a rovněž vyřešit otázky financování daných aktivit.
Další významnou částí úkolu bude bezprostřední podíl ČSÚ na tvorbě indikátorové sady pro nový strategický rámec Česká republika 2030.

Opatření z peer review

•    Plnění principů Kodexu evropské statistiky
•    Zlepšení činnosti ČSÚ
•    Realizace 25 rozvojových opatření

Dalším prioritním úkolem, započatým v roce 2015 a plynule přecházejícím do roku 2016, je realizace úkolů vyplývajících z tzv. peer review ke Kodexu evropské statistiky, které proběhlo na jaře loňského roku. Připomenu, že velmi náročná fáze přípravy podkladové dokumentace byla započata již v roce 2014. Samotné peer review se odehrálo v březnu 2015, kdy během týdenního jednání experti Úřadu prezentovali týmu zahraničních hodnotitelů způsob praktického naplňování principů Kodexu evropské statistiky v tuzemských podmínkách. Následně byla připravena zpráva o úrovni plnění principů Kodexu a o koordinaci národního statistického systému doplněná materiálem o spolupráci v rámci Evropského statistického systému.
Jsem ráda, že mohu konstatovat, že samotné hodnocení absolvoval Český statistický úřad velmi úspěšně. V textu zprávy členové hodnotící komise potvrdili vysokou míru nezávislosti oficiální statistiky v České republice a důvěry, kterou má ČSÚ u svých uživatelů.
Cílem hodnocení bylo především formulovat dílčí doporučení ke zlepšení činnosti Úřadu a přijmout konkrétní opatření.
Celkem tzv. „improvement actions“ čítá 25 položek. Ty zahrnují např. oblasti zefektivnění vybraných činností, posouzení struktury a procedur Úřadu, rozvoje přístupu k administrativním zdrojům dat, posílení procesů řízení kvality, komunikace s veřejností či rozvoje lidských zdrojů. K jednotlivým doporučením stanovil Český statistický úřad konkrétní úkoly spolu s termínem v časovém horizontu do poloviny roku 2019. Průběh plnění úkolů bude rovněž sledován ze strany Evropské komise.
V rámci příslušného prioritního úkolu bude v letošním roce zajištěno rozpracování jednotlivých opatření na dílčí operativní úkoly a průběžné hodnocení jejich plnění.

Sčítání lidu 2021

•    Převzetí datových vzorků
•    Návrh věcného záměru zákona
•    Dokončení celkové studie proveditelnosti

V loňském roce se v oblasti přípravy Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 Český statistický úřad zaměřil na zpracování koncepčního návrhu podoby příštího sčítání. Cílem Úřadu bylo analyzovat proveditelnost koncepce cenzu s využitím zdrojů dat již jednou sebraných institucemi státní správy. Za tím účelem byla vytvořena meziresortní pracovní skupina pod vedením ČSÚ.
Výsledkem série jednání pracovní skupiny se stal návrh provedení sčítání založený na maximálním využití existujících administrativních zdrojů dat, doplněný obsahově redukovaným terénním šetřením zaměřeným na povinné údaje chybějící v příslušných datových zdrojích resortů. Počátkem ledna 2016 bylo vládě ČR předloženo k rozhodnutí, zda Česká republika zůstane jednou z posledních zemí Evropské unie s klasickým modelem sčítání, nebo se posune k modernímu využívání existujících zdrojů dat spravovaných ministerstvy. Ministři podpořili cestu modernizace.
V roce 2016 budou započaté činnosti prioritního úkolu aktivně pokračovat. Za tímto účelem proběhnou na počátku roku jednání s příslušnými vlastníky administrativních dat s cílem uzavření dohod o převzetí datových vzorků tak, aby bylo možné realizovat analýzu konzistence a možnosti jejich integrace. Následně bude zpracován návrh věcného záměru zákona, který má být předložen vládě ČR v polovině roku 2016. I tyto aktivity proběhnou ve spolupráci s dotčenými rezorty. Současně s tím budou probíhat práce na dokončení celkové studie proveditelnosti příštího sčítání.

Zefektivnění statistiky

•    Rozšíření využití administrativních dat
•    Redukce administrativní zátěže respondentů
•    Zkvalitnění produkce statistických informací

V roce 2015 pokračoval víceletý prioritní úkol zaměřený na zefektivnění státní statistické služby. Předmětem zájmu Úřadu je rozšíření využití dalších administrativních dat pro statistické účely s cílem další redukce administrativní zátěže respondentů a zkvalitnění produkce statistických informací.
V loňském roce se nepodařilo realizovat všechny plánované záměry Českého statistického úřadu v této oblasti. Objektivním důvodem je skutečnost, že ČSÚ v minulých letech téměř zcela vyčerpal možnosti zefektivnění v rámci vlastní působnosti, což se projevilo jak ve významné redukci administrativní zátěže respondentů při zjišťováních ČSÚ, tak ve snížení počtu zjišťování prováděných resorty. Proto je úspěšnost dalších kroků ČSÚ v současnosti ve velké míře odkázána na politiku ministerstev – vlastníků administrativních zdrojů dat.
Hlavním záměrem ČSÚ bylo docílit sdílení vybraných dat shromažďovaných veřejnou správou na jednom místě a v elektronické podobě pro potřeby statistiky v návaznosti na  plány předchozího kabinetu v oblasti zřízení jednoho inkasního místa. V průběhu roku však nové vedení Ministerstva financí potvrdilo odstoupení od příslušných záměrů. V návaznosti na zintenzivněné legislativní aktivity nové vlády ČR byl Český statistický úřad nucen zaměřit se spíše na udržení stávajících vstupů administrativních dat než na akvizici a rozvoj nových. V těchto podmínkách nebyl předložen ani plánovaný vládní materiál a termín úkolu byl po odsouhlasení Úřadem vlády ČR prodloužen do konce letošního roku.
V listopadu 2016 by tak měla být vládě předložena souhrnná zpráva o postupu v návaznosti na aktuální politický vývoj v oblasti administrativních zdrojů. Významnou rovinou další etapy aktivit budou jednání s Ministerstvem financí o možnostech získání údajů z nových daňových přiznání k dani z příjmu fyzických a právnických osob od roku 2016 a z účetních závěrek, příp. údajů sbíraných dle zákona o elektronické evidenci tržeb. Součástí úkolu bude i dokončení započatých aktivit v oblasti údajů z daňových přiznání k DPH a souvisejících prací vyplývajících ze změny zákona o účetnictví a navazujících předpisů.

Další výsledky 2015

Standardní součástí soustavy prioritních úkolů ČSÚ posledních let byly externí metodické audity vybraných statistik. Na počátku roku 2015 byl dokončen audit předběžného čtvrtletního odhadu HDP z roku 2014. Dále byl realizován audit konjunkturálního průzkumu. Jejich výsledky byly prezentovány vedení ČSÚ a členům České statistické rady.
Ve druhé polovině roku byly započaty další metodické audity. Konkrétně se jedná o audit vládní statistiky, u něhož se v současnosti finalizuje závěrečná zpráva, a audit registru ekonomických subjektů, jehož ukončení se plánuje v únoru 2016. Ve druhé polovině roku byl do plánu auditu dále dodatečně zařazen audit měsíčního zjišťování v maloobchodu, který bude ukončen v březnu 2016.
Oproti praxi předchozích let není pro rok 2016 plánován zvláštní prioritní úkol v oblasti metodických auditů. Důvodem je skutečnost, že v průběhu let se realizace externích auditů postupně stala nedílnou součástí procesů řízení Úřadu. Proto budou příslušné aktivity nadále probíhat již v rutinním režimu. V návaznosti na rozhodnutí vedení Úřadu bude plán auditů pro rok 2016 stanoven po dokončení všech již započatých auditů.

Informační systém o průměrném výdělku MPSV

Posledním z prioritních úkolů řešených v roce 2015 byla analýza možností převodu Informačního systému o průměrném výdělku Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) do systému statistik ČSÚ. V průběhu roku 2015 proběhla celá řada jednání s představiteli MPSV, na kterých se řešily zejména personální, finanční a legislativní aspekty možného převodu agendy. Vzhledem k tomu, že řada požadavků ČSÚ v oblasti legislativních změn, zajištění financování a delimitace dostatečného počtu systemizovaných míst nebyla zatím uspokojena, budou jednání pokračovat i v roce 2016, avšak mimo režim prioritních úkolů.