Hospice jsou už ve 12 krajích

Zatímco ve Zlínském kraji v roce 2014 zemřelo na nemoci oběhového systému 55 % seniorů, v kraji Jihočeském byl podíl o téměř devět procentních bodů nižší.
Čtvrtina obyvatel hl. města Prahy ve věku nad 65 let zemřela v důsledku nádorových onemocnění. V Česku to bylo procento nejvyšší, naopak nejnižší podíl vykázal kraj Pardubický, něco málo přes jednu pětinu seniorů.
Nemoci dýchací soustavy byly příčinou úmrtí téměř devíti procent seniorů v Jihočeském kraji, to bylo výrazně nejvíc ze všech krajů, naopak nejnižší podíl vykázaly kraje Liberecký a Jihomoravský.

Více seniorů trpí zhoubnými novotvary

V roce 2011 připadlo v Česku v průměru 39 nově hlášených onemocnění zhoubnými novotvary u seniorů a 23 nových onemocnění seniorek v přepočtu na tisíc osob ve věku 65 a více let příslušného pohlaví. Rozdíly mezi oběma pohlavími lze vysvětlit výrazně větším počtem žen, které se dožívají seniorského věku, než je tomu u mužů. Z pohledu krajů bylo nejvíc nových onemocnění seniorů hlášeno v kraji Plzeňském, u seniorek pak v kraji Karlovarském. Naopak nejlépe jsou na tom senioři obojího pohlaví v Kraji Vysočina a také seniorky v kraji Středočeském.
S rostoucím věkem přibývá v populaci zdravotních problémů, které vyžadují léčbu a hospitalizaci v nemocnicích. Podle výsledků analýzy připadlo v průměru v Česku na tisíc mužů ve věku 65 a více let 485 hospitalizovaných seniorů a na tisíc žen v tomto věku 415 seniorek. Nejvíc jich bylo u obou pohlaví v kraji Ústeckém a nejméně v hl. městě Praze.

V Libereckém kraji pobývá méně osob vyššího věku v „eldéenkách“

V léčebnách dlouhodobě nemocných bylo v roce 2013 hospitalizováno v průměru 42 pacientů na 10 tis. obyvatel ČR. Rozdíly mezi kraji jsou značné. Zatímco ve Zlínském kraji připadlo na deset tisíc obyvatel kraje 82 hospitalizovaných, v kraji Libereckém to bylo desetkrát méně. V těchto zařízeních po několika týdnech či měsících mnoho pacientů umírá, jedná se o druhé nejčastější místo úmrtí po nemocnicích.
Pro zlepšení kvality života v jeho závěrečné fázi a důstojné umírání fungují ve dvanácti krajích ČR hospice. Délka hospitalizace v těchto zařízeních se pohybuje v průměru kolem jednoho měsíce, osm z deseti hospitalizovaných zde umírá, využitelnost lůžek byla v roce 2013 v průměru 70%.
V roce 2013 využilo služeb domácí zdravotní péče (DZP) v ČR celkem 146,3 tis. pacientů, z nich senioři tvořili 80 %. V průměru v ČR připadlo na 10 tisíc seniorů 643 pacientů DZP; nejvíc v kraji Pardubickém, více než jeden tisíc, naopak nejméně v Kraji Vysočina, kde to bylo třikrát méně.

Nejméně míst v domovech pro seniory bylo v hl. městě Praze

Největšími poskytovateli pobytových sociálních služeb zaměřených na seniory jsou domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. V roce 2014 mohli senioři využít 37,3 tis. lůžek v 501 domovech pro seniory a 14,3 tis. lůžek v 263 domovech se zvláštním režimem v celé ČR.
V průměru v ČR připadlo na tisíc obyvatel ve věku 65 a více let dvacet míst v domovech pro seniory a osm míst v domovech se zvláštním režimem. V hl. městě Praze, kde žije nejvíce obyvatel ve věku 65 a více let, bylo nejméně míst v obou typech pobytových sociálních služeb v přepočtu na tisíc seniorů. Naopak nejvíc míst, v relativním vyjádření, měli k dispozici senioři v domovech pro seniory v kraji Jihočeském a v domovech se zvláštním režimem v kraji Ústeckém.
Z celkového počtu téměř 64 tis. neuspokojených žadatelů o umístění v domovech pro seniory v celé ČR jich v roce 2014 připadlo na tisíc seniorů v průměru 34. Nejvíc v kraji Zlínském, kde byl relativní počet žádostí téměř dvojnásobný oproti průměru ČR. Žádostí o umístění v domovech se zvláštním režimem bylo v celé ČR 19 tis., v přepočtu na tisíc seniorů to bylo 10 žádostí. Nejvíc žadatelů v relativním vyjádření bylo v kraji Jihomoravském, proti republikovému průměru to byl více než dvojnásobný počet.
V roce 2014 využilo pečovatelskou službu v celé ČR 110 tis. osob. V přepočtu na tisíc obyvatel ČR to představuje v průměru 10 klientů. Největší zájem byl v Plzeňském kraji, kde to bylo o polovinu více klientů, než činil republikový průměr.
Výdaje na pečovatelskou službu dosáhly v roce 2014 v celé České republice hodnoty 2,3 mld. Kč, v přepočtu na jednoho obyvatele to představuje částku 220 Kč. Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími výdaji na pečovatelskou službu, v kraji Plzeňském a Ústeckém, činil více než 120 Kč.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo