Cenová hladina v Česku je pod průměrem EU

Ekonomický výkon Česka jen mírně zaostává za průměrem EU. Prudký růst cen ale v posledních letech srazil reálnou spotřebu domácností.

Konec roku 2025 přinesl tradiční porci odhadů cenových indexů vycházejících ze statistik národních účtů. Důležitými a široce citovanými údaji jsou vyjádření hrubého domácího produktu a spotřeby na osobu v paritě kupní síly. Prostřednictvím těchto odhadů lze srovnávat ekonomický vývoj zemí napříč EU i ekonomickou konvergenci východního křídla unie k bohatším členům. Srovnávat lze také vývoj celkové cenové hladiny.

Česko dosáhlo v roce 2024 reálné úrovně HDP na hlavu ve výši 91 % průměru EU. Výsledek se tak ve srovnání s rokem 2023 nezměnil a drží se pod úrovní, kterou měl před příchodem pandemie (96 % v roce 2019). Ze zemí, které do EU vstoupily po roce 2000, nás překonaly Malta (110 %) a Kypr (99 %). Ze starších členských zemí se pod Českem umístily Portugalsko (82 %) a Řecko (69 %). Nejvyšší úroveň HDP na hlavu mělo Lucembursko (245 % průměru EU), nejnižší Bulharsko (66 %). Oproti HDP poskytuje lepší obrázek životní úrovně skutečná reálná spotřeba na hlavu.

Ta v Česku v roce 2024 dosáhla 82 % průměru EU, a ukazatel se tak třetí rok v řadě nezměnil. Zároveň ale výrazně zaostával za předchozím vrcholem (90 % průměru EU v roce 2020, 88 % v roce 2019). V rámci skupiny nových členských zemí měly domácnosti vyšší reálnou spotřebu na hlavu v Polsku (85 % průměru EU), ve Slovinsku a v Rumunsku (86 %), v Litvě (88 %), na Maltě (90 %) a na Kypru (98 %). Nejvyšší spotřebu na hlavu mělo Lucembursko (146 % průměru EU) a nejnižší Lotyšsko (72 % průměru EU).

Celková cenová hladina skutečné individuální spotřeby v Česku v roce 2024 dosáhla 80,9 % průměru EU. Ukazatel se meziročně snížil o 2,1 p. b. Nadprůměrný růst cen způsobil, že Česko patří spolu s Estonskem, Polskem a Litvou do čtveřice zemí, kde se cenová hladina relativně k průměru EU zvýšila nejvíce (v roce 2020 dosahovala v Česku 69,3 % průměru EU). Ve skupině novějších členských zemí měly v roce 2024 vyšší cenovou hladinu Slovinsko (90,6 % průměru EU), Kypr (93,8 %), Malta (94,7 %) a Estonsko (97,3 %). Nejvyšší cenovou hladinu mělo v rámci EU Lucembursko (147,8 % průměru EU) a nejnižší Rumunsko (58,1 %).

Úroveň cenové hladiny skutečné individuální spotřeby v zemích EU (rok 2024, průměr EU = 100)

Zdroj: Eurostat