Agenda 2030

Dokument, který stanovuje cíle udržitelného rozvoje pro celý svět.

Agenda 2030 vychází z politické deklarace „Transforming our world: the 2030 Agenda for Sustainable Development“ přijatého v roce 2015 Organizací spojených národů (OSN). V rámci tohoto programu má být společným úsilím naplněno 17 globálních cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030. Plnění se týká všech členských států OSN, proto je charakter Agendy 2030 velice rozmanitý a pokrývá všechna významná témata. Cíle jsou dále děleny do 169 dílčích podcílů.

Pravidelný přezkum indikátorů

V roce 2017 vytvořila expertní pracovní skupina IAEG-SDGs (Inter-agency and Expert Group on SDG Indicators), která byla založena v rámci OSN za účelem správy indikátorů Agendy 2030, globální indikátorový rámec čítající aktuálně 248 indikátorů. Tato sada slouží k monitorování pokroku v naplňování SDGs.

Pracovní skupina IAEG-SDGs předkládá každoročně statistické komisi (SK) ke schválení drobné úpravy v indikátorovém rámci. Změny se týkají zejména zpřesňování znění indikátorů. Jednou za pět let pak probíhá velký přezkum celé indikátorové sady a do připomínkování se mohou zapojit též členské státy. V rámci přezkumu může dojít k úpravám většího rázu jako např. přidání či smazání indikátoru nebo opravám metodik. Upravené indikátory se opět předávají SK ke schválení. Další přezkum bude probíhat již od roku 2024 a samotné zasedání SK proběhne v březnu roku 2025.

Ačkoli celá sada má 248 indikátorů, některé se u jednotlivých podcílů opakují, proto unikátních indikátorů je 231. Pro každý indikátor existují podrobná metadata upravující jeho naplnění daty. Indikátory jsou sestavovány tak, aby byly v maximu případů mezinárodně srovnatelné. Zároveň jsou klasifikovány do dvou úrovní, tzv. Tier 1 a Tier 2. Jedná se o rozřazení na základě úrovně metodologického rozvoje a dostupnosti dat na globální úrovni.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě (%)

Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR vyrostl k roku 2020 na hodnotu 17,3 %.

152 relevantních indikátorů v Česku

Sběrem dat pro indikátory Agendy 2030 je v České republice pověřen ČSÚ. Data byla získávána ve dvou hlavních etapách. První proběhla už v roce 2019 a z celé sady se podařilo získat 110 indikátorů s daty. Další sběr dat započal v roce 2021 a přetrvával až do konce projektu PUDR, tedy do poloviny roku 2023. Ze zbývajících 138 indikátorů se v této etapě podařilo získat 46. Dalších 43 indikátorů bylo definitivně vyhodnoceno jako nerelevantní, jelikož se týkaly takových podcílů, které se primárně zaměřovaly na rozvojové země či přímořské státy. Nedostupných zůstalo 53 indikátorů. Tyto indikátory jsou pro Českou republiku sice relevantní, ale doposud se k nim nepodařilo získat požadovaná data a najít gestora dat. Dříve sebraných 110 indikátorů bylo průběžně aktualizováno, přičemž v několika případech došlo ke značným změnám, mimo jiné v datech či v pojetí indikátoru. Několik indikátorů bylo přeřazeno mezi nerelevantní. Celkově máme tedy za Českou republiku dostupných 152 indikátorů s daty.

Indikátory byly průběžně využívány do hodnotících zpráv. Jako první vyšla v lednu 2021 Zpráva o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v České republice, v níž bylo využito 110 dříve sebraných indikátorů. Z této zprávy následně vycházel druhý Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030 v České republice (Voluntary National Review = VNR) publikovaný v témže roce. Jedná se o report, který hodnotí pokrok Česka v naplňování SDGs za uplynulé 4 roky. VNR je následně prezentován ostatním členským státům OSN na Politickém fóru na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji pod záštitou Valného shromáždění. Česká republika se k této činnosti poprvé přihlásila v roce 2017, podruhé právě v roce 2021.

Všechny dostupné indikátory Agendy 2030 můžete nalézt na webu pro indikátory (sdg-data.cz), který byl jako jeden z hlavních výstupů projektu PUDR vytvářen pro účely publikování všech indikátorů udržitelného rozvoje na jednom veřejně dostupném místě.

Vybrané indikátory

Článek si můžete přečíst v letním dvojčísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Životní prostředí