Filip Minář: Zvyšování efektivity je nikdy nekončící proces

Máte zkušenosti z více institucí státní správy. Co vás po příchodu do ČSÚ nejvíce překvapilo?

Už při studiu na vysoké škole a následně v pozici ekonomického analytika na Ministerstvu průmyslu a obchodu jsem ČSÚ vnímal jako významnou profesio­nální instituci s klíčovou rolí pro hospodářskou politiku. I tak mě bližší setkání s realitou velmi překvapilo. Tak vysokou odbornost, zápal pro věc (v tomto případě statistiku) a skálopevné lpění na principech moderní a nezávislé statistiky jsem opravdu nečekal.

Jaká je vaše vize kvalitně fungující státní instituce?

Jako vystudovaný národohospodář zastávám názor, že když už má stát něco dělat, měl by to dělat maximálně účelně, hospodárně a efektivně, a tedy s vědomím, že pracuje za prostředky daňových poplatníků. To je pro mě maxima, kterou se snažím řídit každý den při každém svém rozhodování. Příležitost podílet se aktivně na zefektivňování státní správy, což je stejně jako všude jinde nekončící proces, je pro mě velká výzva a také hlavní motivace, proč pracuji pro stát.

Je Český statistický úřad dobrým zadavatelem veřejných zakázek?

To krásně navazujeme na předchozí otázku. Dobře fungující systém zadávání veřejných zakázek je fundamentálním předpokladem k zajištění kvalitního fungování každé státní instituce. Jsem rád, že v této agendě dosahuje ČSÚ velmi dobrých výsledků nejen z hlediska úspěšného uspokojování celé řady odborných a provozních potřeb Úřadu, ale rovněž z pohledu nezávislého externího hodnocení. Náš tým zakázkářů a právníků se totiž v žebříčku nejlepších zadavatelů zindex umístil na 8. místě z 56 hodnocených institucí státní správy a získal ocenění Neplejtvák 2019. To je pěkný výsledek, který nás zavazuje k dalšímu zkvalitňování poskytovaných služeb v rámci Úřadu, ale i navenek směrem k trhu.

Mgr. Ing. Filip Minář

Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V ČSÚ pracuje od roku 2018. Předtím působil 8 let v Úřadu vlády v pozicích zástupce náměstkyně sekce ekonomické a správní, ředitele odboru technicko-hospodářského, ředitele odboru interního auditu a kontroly, vedoucího oddělení kontroly, ředitele odboru vládní agendy, manažera IT projektu ODok (elektronická knihovna eKLEP), ekonomicko-právního poradce náměstkyně a specialisty veřejných zakázek. Dva roky předtím pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu jako ekonomický analytik a předtím krátce jako bankovní poradce v České spořitelně.

Jaké veřejné zakázky Úřad aktuálně řeší a co v tomto směru považujete za největší výzvu?

Portfolio aktuálně či nedávno řešených veřejných zakázek je velmi pestré. Spousta nových zakázek na různé dodávky a služby je spojená s aktuálně největším naším projektem Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Řešíme relativně velké a složité IT zakázky, připravujeme řadu stavebních tendrů a kontinuálně zajišťujeme přesoutěžování stávajících kontraktů. Největší výzvou je naplnit vysoká očekávání Úřadu, co se kvality dodavatelů, ceny plnění a termínů týče.

Existuje něco, co by veřejným institucím zadávání zakázek ulehčilo při zachování jejich transparentnosti?

Transparentnost je dnes jedním ze standardních principů veřejného nakupování a je to samozřejmě dobře. Myslím, že by všem zadavatelům ulehčil život menší právní formalismus. Tím by se snížil prostor pro obstrukční jednání uchazečů. Obstrukce uchazečů, které stávající systém umožňuje, dokážou často nadlouho zablokovat celé zadávací řízení a v praxi ohrožují plnění důležitých úkolů a vyvolávají další a další výdaje. Na základě stávající rozhodovací praxe mám někdy pocit, že základní zásady zákona o zadávání veřejných zakázek jsou upřednostňovány nad principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti, nebo spíše, že tyto principy nejsou brány při výkladu zákona vůbec v potaz.

Úřad po vašem příchodu zřídil oddělení projektového řízení. Můžete čtenářům přiblížit jeho činnost?

Oddělení vzniklo v souladu s vizí nového vedení ČSÚ za účelem metodické a administrativní podpory řízení projektů s cílem poskytnout útvarům Úřadu zázemí při rozjezdu, realizaci a udržitelnosti projektů. Další činností je mapování aktuálních dotačních příležitostí a posuzování jejich využitelnosti při plnění úkolů Úřadu. Za necelý rok své působnosti se oddělení v kompaktním (zatím) dvoučlenném složení v různé míře podílí na koordinaci a administraci několika projektů, jakými jsou např. Sčítání lidu, domů a bytů 2021, Zavádění řízení kvality ve služebních úřadech, Vybudování a provoz dětské skupiny, Mechanismy prosazování principů udržitelného rozvoje, Rekonstrukce RZ Lipno, E-Mobilita, Energeticky úsporné rekonstrukční projekty budov ČSÚ ve Zlíně, v Brně a v Praze a projekty na podporu aplikovaného výzkumu a inovací Technologické agentury České republiky.

Statistici se připravují na poměrně zásadní obnovu svého sídla na Skalce. Co je důvodem a cílem této obnovy a na co se zaměstnanci mohou v budoucnu těšit?

Stávající budova ústředí ČSÚ Skalka, byť nestojí až tak dlouho, má řadu neduhů souvisejících nikoliv s navrženou koncepcí stavby, ale spíše se způsobem jejího stavebního provedení, na nějž měl pravděpodobně vliv i tehdejší omezený rozpočet. Zkrátka obálka budovy, ač k tomu má projektově předpoklady, neplní po letech svoji izolační funkci. Stávající fasádní panely dokonce praskají. Na některých technologiích se podepsal zub času a jiné dnes běžné technologie chybějí úplně. Proto jsme s kolegy hledali způsob, jak tyto problémy vyřešit, a připravili jsme energeticky úsporný projekt renovace administrativní budovy ústředí ČSÚ, který je založen na metodě EPC (Energy Performance Contracting). Její podstatou je poskytování služeb zaručujících úspory energie. Naším cílem je tedy vyřešit nevyhovující stav budovy, dramaticky snížit její energetickou náročnost a zvýšit komfort pro zaměstnance. Podobně laděný projekt jsme připravili i pro památkovou budovu krajské správy v Brně a podílíme se i na rekonstrukci ve Zlíně.

Na spadnutí je také spuštění dětské skupiny. Jak složité je vlastně takovou skupinu zřídit?

Když pominu debatu o vhodném názvu dětské skupiny (z Čéesúčka se nakonec vyklubal Staťáček), tak to není žádná sranda. Od nápadu, resp. potřeby jejího zřízení až k vlastnímu otevření vede trnitá cesta. Na začátku bylo nutné vytipovat vhodné prostory, čemuž samozřejmě předcházely diskuze o účelnosti, a to i v kontextu finanční náročnosti. Uspěli jsme v žádosti o spolufinancování z operačního programu Zaměstnanost a vysoutěžili jsme projektanty, zpracovali projektovou dokumentaci se všemi možnými souhlasnými stanovisky pro přestavbu stávajících administrativních prostor na dětskou skupinu. Následovala příprava zakázky na samotnou stavební úpravu prostor, jejíž realizace právě nyní startuje. Připravujeme soutěž na dodavatele dětského nábytku a dalšího potřebného vybavení. Kolegové z personálního odboru začínají hledat pečující osoby a připravovat vzdělávací plán tak, aby se po kolaudaci zrekonstruovaných prostor mohla dětská skupina Staťáček co nejdříve otevřít pro děti našich zaměstnankyň a zaměstnanců a umožnila sladění pracovního a rodinného života.

Jaké jsou vlastně zdroje financování ČSÚ a jeho aktivit? Z vašich předchozích odpovědí je zřejmé, že státní rozpočet není jediným zdrojem.

Státní rozpočet hraje ve financování našeho úřadu kardinální roli. Abychom nebyli na omezených zdrojích státního rozpočtu zcela závislí, aktivně se snažíme hledat prostředky i jinde, i když se v některých případech jedná zase o jinak přerozdělené prostředky státního rozpočtu. Využíváme standardních dotačních výzev ze strukturálních fondů EU, podílíme se na grantech Eurostatu a podpoře z TAČR a zapojujeme se i do technických asistencí.

Jak moc je složité zajistit chod Úřadu po finanční stránce?

Je to každoroční stres spojený s určením priorit činností a s tím souvisejících potřeb. Mimo základní provoz Úřadu, kde se rapidně zvyšují výdaje např. za poskytování služeb z důvodu růstu minimální mzdy, růstu cen energií apod., se jedná i o nezbytné rozvojové aktivity, které je nutné řešit často jednorázově, zejména po ukončení životního cyklu starší infrastruktury a programového vybavení. A právě zajištění větších investic je bez mimořádné finanční injekce Ministerstva financí velmi komplikované.

Setkáváte se ve vaší práci se statistikou? Jaký je váš vztah k tomuto oboru?

Hovořit o statistice na půdě ČSÚ by v mém případě bylo asi silné slovo, i když s kolegy ze sekce samozřejmě sledujeme např. meziroční vývoj hospodaření Úřadu dle různých výdajových položek, pracujeme s indexem spotřebitelských cen a pravidelně se účastníme různých jednání, kde sice primárně zajišťujeme právní, finanční, zakázkovou nebo projektovou podporu, ale k pochopení problému se někdy bez proniknutí do statistických oblastí neobejdeme. Po všech zkušenostech, co jsem v ČSÚ za rok a půl načerpal, se už cítím být 49procentním statistikem. (smích)