Žloutenka typu B je stále vzácnější, ale ne všude

Celosvětově žije s chronickou žloutenkou typu B více než 250 mil. lidí. Zvláště zranitelní jsou kojenci, asi 90 % dětí infikovaných v prvním roce života se stalo chronickými nosiči této choroby, která útočí na játra a každý rok si vyžádá životy téměř 900 tis. lidí.

Zhruba každé sté dítě mladší pěti let trpělo v roce 2019 chronickou hepatitidou typu B. Přitom na začátku tisíciletí bylo touto nemocí postiženo téměř každé dvacáté dítě, uvádí ve svých odhadech Světová zdravotnická organizace (WHO). Hlavní roli ve zlepšení situace hrála dostupnost preventivní péče u matek, neboť právě z nich se hepatitida B na novorozence přenáší.

Děti se většinou nakazí od matky

Na Světový den hepatitidy, který každoročně při­padá na 28. červenec, vyzvala WHO ke zvýšenému úsilí v zabránění přenosu žloutenky typu B z matky na dítě testováním těhotných žen a poskytováním antivirové profylaxe těm, které ji potřebují. Těhotné ženy, které jsou pozitivně testovány na infekci hepa­titidou B a mají vysokou virovou zátěž HBV, by měly dostávat preventivní antivirovou léčbu tenofovirem od 28. týdne těhotenství do porodu. Antivirový lék tenofovir je v mnoha zemích světa k dispozici za nízkou cenu – za méně než 3 USD měsíčně.

Nedílnou součástí tohoto programu je i snaha o rozšíření přístupu k očkování proti hepatitidě B pro novorozence, které poskytuje více než 95% ochranu před infekcí. WHO doporučuje, aby všichni kojenci dostali první dávku vakcíny proti hepatitidě B co nejdříve po narození a poté ales­poň dvě další dávky. Dosažení tohoto milníku do budoucna znamená dramatické snížení počtu pří­padů poškození jater a rakoviny jater.

V roce 2019 mělo 85 % pětiletých dětí ve svém očkovacím průkazu záznam o třech dávkách vak­cíny proti hepatitidě B, přitom v roce 2000 to bylo přibližně 30 %. Přístup k první kritické dávce do 24 hodin po narození však zůstává nerovnoměrný. Celosvětové pokrytí této porodní dávky je 43 %, ale v regionu, který WHO označuje jako východní Afrika, klesá na 34 % a v africké oblasti (dle meto­diky WHO) dosahuje pouze 6 %.

Další způsoby přenosu

Prevalence hepatitidy B je nejvyšší v oblastech ozna­čovaných jako západní Pacifik a africký region, v nichž je infikováno 6,2 %, resp. 6,1 % dospělé populace. V regionu východní Středomoří jsou infikována 3,3 % obyvatel, v jihovýchodní Asii (dle členění WHO) 2,0 % a v evropském regionu 1,6 % celkové populace. V regionu Amerika touto nemocí trpí 0,7 % populace.

Přenos z matky na dítě (perinatální přenos) nebo vystavení infikované krvi (horizontální přenos), ze­jména z infikovaného dítěte na neinfikované, nejsou jediným způsobem přenosu žloutenky. Hepatitida B se šíří také poraněním jehlou, tetováním, piercin­gem a vystavením infikované krvi nebo tělním te­kutinám, jako jsou sliny a menstruační, vaginální a semenné tekutiny. K sexuálnímu přenosu hepati­tidy B může dojít zejména u neočkovaných mužů, kteří mají sex s muži a s více heterosexuálními (ze­jména náhodnými) partnery.

Eliminace přenosu HBV z matky na dítě je dů­ležitým odrazovým můstkem pro naplnění glo­bální strategie WHO proti hepatitidě, která si do roku 2030 klade ze cíl snížit nové infekce hepati­tidy o 90 % a úmrtí o 65 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2015.

Více zde.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.