Životní podmínky domácností sledujeme již 20 let

Rok 2024 byl již dvacátým v pořadí, kdy Český statistický úřad zrealizoval každoroční šetření Životní podmínky.

Zjišťování u nás poprvé proběhlo v roce 2005 v návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie. Na mezinárodní úrovni je koordinováno Eurostatem a je známo pod názvem European Union – Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC).

Smyslem šetření je získávat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, o vybavenosti domácností předměty dlouhodobého užívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech. Sesbíraná data slouží k výpočtu ukazatelů peněžní a materiální chudoby, intenzity ekonomické aktivity a úrovně sociálního vyloučení.

Jak to celé začalo

Vše začalo již v roce 2004 provedením dvou vln pilotního šetření. Na ně na jaře 2005 navázalo úplně první zjišťování Životní podmínky s náhodným dvoustupňovým výběrem 7 000 bytů, v nichž se našim tazatelům podařilo vyšetřit 4 351 domácností. Úspěšnost tazatelů byla velmi vysoká a dosáhla 64,8 %. Šetření je od začátku koncipováno jako rotační panel, tzn., že domácnosti jsou zahrnuty do šetření celkem 4 roky, po které je jednou ročně navštěvuje tazatel či tazatelka. Domácnosti, u nichž bylo šetření ukončeno, se průběžně nahrazují dalšími z nově vybraných bytů, a tím dochází k postupné obměně souboru.

V roce 2007 byly vydány první výsledky ve formě tabulkové publikace pod názvem „Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2005“. Publikace obsahovala údaje za hospodařící domácnosti a osoby ve věku 16 a více let, za něž byly zjišťovány vybrané skutečnosti. Za domácnosti i za osoby byly v souladu s povinnou ochranou individuálních dat publikovány pouze agregované údaje tříděné podle různých charakteristik, například podle typu a výše příjmu domácnosti, podle věku nebo ekonomické aktivity osoby.

Na první publikaci obsahově navázaly publikace vydávané v dalších letech. Poté, co došlo k ustálení sběru dat v terénu a jejich následného zpracování, bylo možné postupně zkracovat interval od konce šetření do zveřejnění výsledků. Již po několik let jsou výsledná data připravena k vydání vždy na začátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž jejich sběr proběhl. Jako zatím poslední vyšla letos v březnu publikace „Příjmy a životní podmínky domácností za rok 2024“.

Existuje však i pro širší veřejnost přístupnější čtení. ČSÚ každoročně vydává brožurku „Životní podmínky v ČR“. Ta shrnuje nejzajímavější údaje získané ze zjišťování a prezentuje je srozumitelnou formou.

Vývoj vyšetřenosti

Počet vybraných domácností se postupně ustálil na vzorku zhruba 11 tisíc. Celková úspěšnost šetření se v jednotlivých letech mírně mění a v poslední době spíše klesá. Větší rozdíly ve vyšetřenosti lze pozorovat především ze srovnání prvních a opakovaných návštěv. Ty další bývají přirozeně podstatně úspěšnější.

I když má Česko jako člen EU povinnost provádět zjišťování SILC na základě nařízení Evropské komise, vybrané domácnosti se účastní dobrovolně a svou participaci mohou kdykoliv odmítnout. Jako hlavní důvody odmítnutí uvádějí domácnosti výhrady k zasahování do soukromí (nejčastěji mají problém s poskytováním osobních údajů), obavy z případného zneužití sdělených informací nebo strach vpustit cizí osoby do bytu. Některé domácnosti odmítají sdělovat informace o sobě ze zásady. Postoj domácnosti mohou také ovlivnit vnější okolnosti, například náhodné živelné události (povodně, pandemie) nebo celospolečensky citlivé jevy (zdražování či jiné sociální nejistoty).

Zvyšovat ochotu domácností pomáhají malé dárky, které dostávají respondenti po ukončení šetření. V prvním roce šetření to byla kalkulačka, v průběhu let tazatelé rozdávali například šroubováky, svinovací metry, tašky, soupravu na čištění brýlí, bločky, flash disky nebo pastelky s omalovánkami. Jedním z nejoblíbenějších dárků jsou propisovací tužky, které zůstávají v „nabídce“ prakticky po celou dobu.

Úspěšnost při získávání domácností v časové řadě

Zdroj: ČSÚ, SILC

Úspěšnost zjišťování Životní podmínky ovlivnilo také metodologické propojení s dalšími obdobnými statistickými zjišťováními. Domácnosti jsou ve 3. a 4. roce účasti v SILC (v tzv. 3. a 4. vlně) osloveny za účelem spolupráce na zjišťování Statistiky rodinných účtů (SRÚ), které se zaměřuje na výdaje domácností. K této integraci došlo po reorganizaci SRÚ a harmonizaci její metodiky s mezinárodními standardy v roce 2017. V roce 2020 nastala další integrace, kdy domácnosti ve 4. vlně SILC žádáme o účast na zjišťování Finanční situace domácností (FSD), zaměřeném především na majetek a dluhy domácnosti.

Největší podíl na úspěšném vyšetření domácností mají bezesporu samotní tazatelé. Jejich role je pro domácnostní šetření klíčová, a bez nich by ČSÚ nepochybně žádné údaje od respondentů nezískal. V počátcích zjišťování se samozřejmě musely ladit kapacity těchto lidí. Šetření v terénu probíhá v první polovině roku, a vzhledem k tomu, že kmenoví zaměstnanci ČSÚ souběžně pracují i na dalších šetřeních, podílejí se na SILC i externí tazatelé najímaní za tímto účelem. V současné době ČSÚ disponuje zhruba 300 kmenovými a najímá přibližně 140 externích tazatelů. Drtivá většina z nich jsou ženy.

Vývoj způsobu a techniky sběru dat

Již od samého začátku zjišťování SILC v terénu byla zřejmá snaha jej maximálně zefektivnit, aby zátěž dotazovaných osob byla co nejmenší. Počínaje rokem 2008 proto započal postupný přechod od šetření s papírovými dotazníky na elektronickou formu s pomocí notebooků. Záměrem bylo, aby se celé šetření pro respondenty, a zejména pro opakovaně oslovované, podstatně zkrátilo a zjednodušilo. V uvedeném roce se šetření poprvé uskutečnilo dvěma způsoby, částečně klasicky formou papírových dotazníků a nově formou elektronického dotazníku. Tazatelé provedli sběr dat do elektronického dotazníku v notebooku u 37 % domácností. Podobný poměr mezi vyplňováním papírového dotazníku a elektronickým sběrem se udržel i v dalších letech.

Zpracování papírových dotazníků probíhalo formou tzv. OCR technologie, tedy optickým snímáním dotazníků a strojovým rozpoznáváním údajů z nich. Pro tyto účely bylo nutné, aby tazatelé údaje do dotazníků zapisovali čitelně a podle předepsaného vzoru číslic. Dotazníky navíc obsahovaly kontrolní součty, které díky vyhodnocení hned po skenování odhalily případnou nekonzistentnost záznamů. Data z elektronických dotazníků se zpracovávala průběžně, data z papírových pak byla doplněna jednorázově.

Od roku 2012 došlo k úplnému přechodu odevzdávaných dat z terénu na elektronickou formu. I tazatelé, kteří zapisovali odpovědi respondentů do papírových dotazníků, museli posléze zajistit jejich přepsání do elektronického dotazníku.

Po celou dobu se preferovala varianta šetřit údaje přímo u domácnosti, telefonické dotazování nebylo kvůli značnému rozsahu dotazníku příliš vhodné. Tuto praxi však narušila pandemie covidu19, kdy se z důvodu nemožnosti osobních kontaktů musela část zjišťování uskutečnit telefonicky (v roce 2021 šlo o 45 % vyšetřených domácností).

Hlavní jádro dotazníku zůstává každoročně neměnné. Mění se však přídavné moduly, které se každý rok zaměřují na specifické oblasti životních podmínek domácností. Speciální sady otázek mapují podrobněji například úroveň bydlení či jeho energetickou náročnost, mezigenerační přenos chudoby a znevýhodnění, materiální deprivaci, přístup ke službám apod. Opakujícími se tématy v několikaletých intervalech jsou přístup ke službám, sociální a kulturní participace, zdraví a kvalita života či zdraví dětí.

Od roku 2023 jinak

Další velkou změnou, která se pro práci v terénu plánovala a připravovala dva roky, byl technologický přechod z notebooků na tablety v roce 2023. Mezi nesporné výhody tabletů patří, že jsou menší, lehčí a umožňují dotykové ovládání. Tazatelé v terénu využívají aplikaci Tazatel, v níž přistupují k dotazníkům pro jednotlivé domácnosti. Přestože implementace této změny byla náročná, pro domácnostní šetření se vyplatila.

A co přinese našim respondentům budoucnost? To už tak trochu tušíme. V roce 2025 je poprvé pro respondenty zavedena doplňková možnost vyplnit část dotazníku svépomocí prostřednictvím online aplikace na webu. Až praxe však ukáže, jaký zájem o tuto variantu vyplňování bude. S jistotou lze ale říci, že zjišťování SILC se bez osobních kontaktů tazatelů v domácnostech neobejde, zejména v první vlně při počátečním získávání respondentů ke spolupráci.

Na význam šetření u domácností upozorňuje veřejnost nové video na YouTube ČSÚ