Zemní plyn neslouží jen k vytápění

Na spotřebu zemního plynu má vliv především počasí. Proticovidová opatření se do jeho spotřeby příliš nepromítla.

Zemní plyn patří v Česku mezi významné energetické zdroje a je nezbytnou součástí portfolia paliv a energií, které jsou spotřebovávány v národním hospodářství. V budoucnu, pokud bude zařazen mezi přechodné bezemisní energetické zdroje, by měl jeho podíl na spotřebě energetických zdrojů v souvislosti s útlumem využívání uhelných paliv dále stoupat. Podle Energetické bilance Eurostatu z roku 2021 zaujímá v Česku 16,8 % hrubé domácí spotřeby paliv a energií a přibližuje se podílu jaderné energie, který činil 17,7 %. Zemní plyn se u nás využívá především na přímé vytápění, výrobu elektrické a tepelné energie a také jako surovina v chemickém průmyslu. Z hrubé domácí spotřeby zemního plynu se spotřebuje 28,3 % v sektoru průmyslu, 25,0 % v domácnostech, 23,5 % na výrobu elektřiny a tepla a 16,3 % v komerčním a veřejném sektoru. Zbývající zemní plyn je spotřebován v sektorech dopravy, zemědělství a lesnictví a rybolovu.

Nižší teploty zvýšily spotřebu

Spotřeba zemního plynu je velice závislá na počasí. V roce 2018 byla průměrná teplota vzduchu vysoká, zatímco v dalších letech se snižovala. Spotřeba plynu tedy byla v roce 2018 nejnižší a následně se meziročně zvyšovala. Na rozdíl od elektřiny, u níž se na vývoji spotřeby projevil covidový lockdown, spotřebu zemního plynu protiepidemická opatření zásadně neovlivnila.

Vývoj spotřeby v konkrétních odběratelských kategoriích (velkoodběratelé, střední odběratelé, maloodběratelé a domácnosti) probíhal v jednotlivých letech odlišně. Z dat Energetického regulačního úřadu vyplývá, že v roce 2018 vzhledem k velmi teplému počasí poklesla meziročně spotřeba u všech kategorií odběratelů. U velkoodběratelů a středních odběratelů však v dalších letech meziročně rostla. V roce 2020 dosáhla celková spotřeba v těchto dvou kategoriích 5 109 mil. m³ a za první až třetí čtvrtletí roku 2021 dále vzrostla o 11,3 %.

V případě maloodběratelů spotřeba v roce 2019 vzrostla a v roce 2020 se opět snížila na 1 198 mil. m³. Spotřeba domácností v roce 2019 meziročně klesla a v roce 2020 se zvýšila o 3,3 % na 2 245 mil. m³. V prvním až třetím čtvrtletí roku 2021, kdy bylo chladněji, spotřeba maloodběratelů vzrostla o 8,2 %, a domácností dokonce o 17,4 %.

Spotřeba plynu v České republice (mil. m³)

Nejvíc plynu spotřebuje výroba nekovových materiálů

V případě průmyslu je spotřeba zemního plynu závislá na velikosti průmyslové produkce. Největší podíl na spotřebě zemního plynu v průmyslovém sektoru má výroba nekovových minerálů, do níž řadíme např. výrobu skla, cementu, vápna či omítek.

V roce 2019 na toto odvětví připadlo více než 25 % z celkové spotřeby zemního plynu v průmyslu. Další významnou oblastí je výroba potravin, nápojů a tabáku, na kterou se spotřebuje více než 13 % z celkové spotřeby průmyslu. Přes 12 % spotřebovává chemický a petrochemický průmysl a necelých 12 % zemního plynu se spotřebuje ve strojírenství. Naopak nejméně zemního plynu spotřebovávají odvětví jako těžba dřeva a výroba dřevěných výrobků nebo výroba textilu a zpracování kůže.

Meziroční změna spotřeby zemního plynu v kategoriích odběratelů (%)

V domácnostech hlavně na vytápění

V roce 2019 odebíralo zemní plyn 2 619 793 domácností, o rok později pak došlo k mírnému snížení na 2 614 120 domácností. I přes tento pokles tvoří domácnosti stále více než 90 % odběrných míst zemního plynu. Na jednu domácnost připadala v roce 2019 průměrná spotřeba 829 m³ zemního plynu, v roce 2020 již 859 m³.

Z kompletního mixu paliv a energií používaných v domácnostech tvořila v roce 2019 spotřeba zemního plynu 27,5 %. Největší podíl (30,2 %) zaujímaly obnovitelné zdroje energie, mezi které se řadí palivové dřevo, dřevěné brikety a pelety a energie z tepelných čerpadel a solárních termických systémů. Zemní plyn se zařadil na druhé místo.

Z hlediska účelu užití bylo v domácnostech nejvíce zemního plynu spotřebováno na vytápění. Proto objem spotřeby zemního plynu v domácnostech velice citlivě reaguje na změnu počasí a snížení nebo zvýšení venkovních teplot. V roce 2019 spotřebovaly domácnosti na vytápění 65,7 % z celkové spotřeby zemního plynu, na ohřev vody to bylo 22,8 % a na vaření 11,5 %.

Podíl spotřeby paliv a energií v domácnostech (%, 2019)

Česko je závislé na ruském plynu

Ačkoliv se v Česku zemní plyn také těží (podíl těženého plynu na hrubé domácí spotřebě v roce 2020 byl 2,4 %), je naše země závislá na dovozu, a to především z Ruské federace. Od roku 1997 se menší objemy zemního plynu importovaly také z Norska, nejvíce, 3 000 mil. m³, bylo dovezeno v roce 2009. Dovoz z Ruska ve stejném roce dosáhl 5 760 mil. m³. V dalších letech objemy plynu importovaného z Norska klesaly a v roce 2020 již odtud nebyl dovážen žádný plyn.

V roce 2018 činil celkový dovoz zemního plynu 8 008 mil. m³ a meziročně se snížil o 881 mil. m³, v roce 2019 vzrostl o 1 525 mil. m³ a v roce 2020 se naopak snížil na 7 590 mil. m³. Vývoj spotřeby nebyl stejný jako vývoj dovozu, v roce 2018 se spotřeba meziročně snížila jen o 334,7 mil. m³, v roce 2019 stoupla o 381,9 mil. m³ a v roce 2020 o 129 mil. m³. Podle předběžných údajů za první až třetí čtvrtletí roku 2021 vzrostl meziročně dovoz plynu o 18,2 %, zatímco spotřeba jen o 13,3 %. Rozdíly mezi dovozem a spotřebou plynu se vyrovnávaly čerpáním, nebo naopak doplněním zásob.

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Průmysl, energetika