Za dveřmi seniorských domácností

Každá čtvrtá domácnost důchodce je starší samostatně žijící žena. Trápí ji zejména potíže s chůzí a vysoké výdaje za léky.

Podle výběrového šetření Životní podmínky 2025 je v Česku téměř třetina domácností důchodců. Tento podíl je obdobný napříč regiony. Výjimku tvoří Praha, kde je podíl domácností důchodců pouze 27 %, zatímco v ostatních regionech se pohybuje přes 30 %. Na západě republiky je to okolo 31 % a na východě okolo 32 %. Celkově se tak jedná o více než 1,4 milionu domácností důchodců v celé zemi. Jsou to domácnosti, v nichž osoba v čele (tj. osoba s nejvyšším příjmem) byla ve starobním důchodu, tedy splňovala podmínku důchodového věku nebo pobírala starobní či invalidní důchod, a zároveň nepracovala ani nebyla registrovaná na úřadu práce. Jelikož šetření probíhá u domácností a osob žijících v bytech, uvedené počty nezahrnují osoby z domovů důchodců ani jiných institucionálních domácností či zařízení.

Složení domácností důchodců podle počtu, pohlaví a věku členů domácnosti (%)

Zdroj: ČSÚ, Životní podmínky 2025

Více než polovinu domácností důchodců představují jednotlivci, dvě pětiny dvoučlenné domácnosti a pouze dvacetinu tvoří tří a vícečlenné domácnosti. V těch je průměrný počet osob na domácnost 3,3. Celkově v domácnostech důchodců žijí přes 2 miliony osob. Jsou to častěji ženy, a to v 59 % případů. Ženy obecně totiž mají delší střední délku života než muži, tedy se průměrně dožívají vyššího věku. Jednočlenné domácnosti důchodců jsou tvořeny dokonce až ze tří čtvrtin ženami, takže ve společnosti žije okolo 600 tisíc samostatně žijících důchodkyň. Věku 75 a více let dosahuje více než polovina z nich, což odpovídá téměř čtvrtině všech důchodcovských domácností. Naproti tomu muži v důchodu žijící sami jsou ve více než polovině případů mladší 75 let. Taktéž důchodci žijící ve dvojici jsou častěji mladší 75 let. U nich je navíc v 7 % případů druhá osoba pracující. Vícečlenné důchodcovské domácnosti mají pracujícího člena ve 40 % případů.

Častěji ke specialistovi než k praktikovi

Ve speciálním modulu šetření se zjišťovala zátěž domácností výdaji na zdravotní péči a léky. Domácnosti důchodců uvedly jako nejmenší zátěž výdaje za léčbu u praktika či specialisty. V téměř 60 % případů to pro ně nebyla žádná zátěž a pouze v 6 % velká zátěž (u domácností celkem to činilo 4,1 %). Výdaje za zubaře již představovaly výrazně větší zátěž. Jako žádnou zátěž je deklarovaly dvě pětiny respondentů, ale jako velkou je vnímalo 17,1 % (u domácností celkem 13,4 %). Za největší zátěž senioři označili výdaje za léky. Pro téměř 20 % to sice nebyla žádná zátěž, ale téměř čtvrtina je pociťovala jako velkou zátěž (u domácností celkem 13 %). U samostatně žijících důchodkyní ve věku 75 a více let se výdaje za léky jevily velkou zátěží v 27,8 % případů.

Jakou zátěž představují pro domácnosti výdaje za léky (%)

Zdroj: ČSÚ, Životní podmínky 2025

Důchodci výrazně častěji než zbylá populace navštěvují lékaře, avšak s výjimkou zubařů. Praktického lékaře navštívili senioři za poslední rok průměrně 3,3krát, specialistu 4krát a zubaře 1,6krát. Samostatně žijící důchodkyně šly k praktikovi průměrně 3,8krát, ke specialistovi 4,2krát a k zubaři jen 1,3krát. U celé populace je průměrný roční počet návštěv u praktika 2,2krát, specialisty 2,7krát a zubaře 1,7krát.

S věkem rostou potíže

Z bloku otázek na omezení smyslových, fyzických a kognitivních funkcí uvádějí důchodci největší potíže s chůzí, zrakem, pamětí a sluchem. Naproti tomu oblékání a dorozumění nebyly takovým problémem. Potíže s chůzí měla téměř polovina seniorů (přičemž téměř šestina důchodců má velké obtíže či vůbec nedokáže chodit), potíže se zrakem vykazuje více než třetina, s pamětí, stejně jako se sluchem, více než čtvrtina. Ještě výraznější jsou tyto problémy u samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let. S chůzí mají potíže dvě třetiny z nich, přičemž čtvrtina uvádí velké potíže a 1,5 % nedokáže chodit vůbec. Potíže se zrakem uvádí polovina, přičemž 7 % má potíže velké či vůbec nevidí. S potížemi se sluchem se potýkají dvě pětiny z nich, stejně je to i v případě paměti. Potíže s oblékáním zažívá necelá třetina seniorek ve věku 75 a více let a s dorozuměním pouze desetina.

Potíže s fyzickými funkcemi u starších samostatně žijících důchodkyň (%)

Zdroj: ČSÚ, Životní podmínky 2025

Zdraví udržují hlavně životosprávou

Četnost fyzické aktivity (alespoň 10 min. v kuse) je u důchodců nižší než u zbytku populace. V populaci má fyzickou aktivitu denně více než pětina osob, několikrát týdně téměř dvě pětiny a výjimečně nebo vůbec dvě pětiny. Mezi seniory uvádí pravidelnou fyzickou aktivitu alespoň jednou denně pětina osob, alespoň jednou týdně necelá čtvrtina a méně než jednou týdně nebo vůbec dokonce 57,8 % osob. Četnost pohybu je ještě výrazně nižší u samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let. Tyto ženy nemají pravidelně žádnou pohybovou aktivitu ve více než dvou třetinách případů.

Senioři oproti zbylé populaci méně často kouří a pijí alkohol. V populaci nekouří vůbec 76 % osob, mezi důchodci 81 % a mezi samostatně žijícími důchodkyněmi ve věku 75 a více let je to 91 %. Téměř denně kouří 17 % důchodců (v populaci 20 %, mezi staršími seniorkami pouze 8 %). Alkohol vůbec nepije v populaci 23 % osob, mezi důchodci 33 % a mezi staršími důchodkyněmi 54 %. Téměř denně pije alkohol necelá šestina důchodců (v populaci více než šestina, mezi staršími seniorkami pouze každá dvacátá).

Ovoce a zeleninu jedí senioři přibližně stejně často jako zbylá populace. Ovoce denně jí v populaci téměř každý druhý. Podobně to mají senioři, přičemž samostatně žijící důchodkyně ve věku 75 a více let uvádějí denní konzumaci ovoce o něco častěji. Zeleninu denně má na jídelníčku v populaci také téměř každý druhý. Z důchodců je to menší část a ze starších důchodkyň pouze lehce přes dvě pětiny. Maso téměř každý den si důchodci dopřejí méně často (52 % z nich, u starších seniorek jen 44 %) než osoby v populaci (61 %).

Celkově průměrný BMI index je u seniorů vyšší (27,4) než u osob v populaci (26,4), avšak u samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let to není až tak dramatické (27,0). Mírnou nadváhou či obezitou trpí v populaci 57,6 % osob, mezi důchodci 68,9 % a mezi staršími důchodkyněmi 63,4 %. Přímo obezitou trpí pětina osob v populaci, mezi důchodci je to čtvrtina a mezi staršími seniorkami necelá čtvrtina.

Důchodci obecně mají fyzickou aktivitu omezenou, často limitovanou zdravotním stavem, avšak zejména starší samostatně žijící důchodkyně se snaží udržovat zdravý životní styl alespoň jídelníčkem a zdravou životosprávou.

Četnost fyzické aktivity u důchodců (%)

Zdroj: ČSÚ, Životní podmínky 2025