Výzkum a vývoj v zemích Visegradu

03. 08. 2023

Statistiky
Regiony a země
Mezinárodní data
Věda, inovace, digitalizace
Výzkum a vývoj
Podnikový VaV

Výzkumné aktivity ve všech čtyřech členských státech vykazují mnoho společných rysů.

Státy Visegrádské čtyřky (V4) se v roce 2021 na celkových výdajích na výzkum a vývoj (VaV) v Evropské unii podílely 5 %. Za státy ležícími dále na západ tento region stále značně zaostává. Pozitivně lze ovšem vnímat skutečnost, že od roku 2010 došlo v zemích V4 k jednomu z nejdynamičtějších nárůstů výdajů na tuto činnost v rámci celé EU.

V Polsku roste VaV nejrychleji

Od roku 2010 se výdaje na VaV v celé EU navýšily přibližně o 50 %, ve všech státech V4 přitom došlo k více než 100% navýšení. V Polsku dokonce ve zmíněném období překročil nárůst výdajů hranici 200 %, což dělá z Polska v tomto ohledu lídra celé EU. Strmý nárůst Polsko zaznamenává především od roku 2016. V mezinárodně hojně užívaném ukazateli podílu výdajů na VaV na HDP si ze států V4 jednoznačně nejlépe stojí Česko Zde byla v roce 2021 poprvé dosažena hranice 2 %, což nás umísťovalo na desátou příčku v EU. V Maďarsku byla v roce 2018 překročena úroveň 1,5 %, v roce 2021 se jednalo o 1,65 % HDP. Polsko se k 1,5 % HDP rychle přibližuje, přičemž do roku 2015 se v této zemi vydávalo na VaV méně než 1 % tamního HDP. S ohledem na prudký nárůst výdajů na VaV v Polsku může být překvapivé, že tamější podíl na HDP neroste ještě rychleji. Příčinou je, že společně s výdaji na VaV v posledních letech výrazně vzrostlo i polské HDP. Slovensko patří mezi 6 států Unie, kde jsou výdaje na VaV nižší než 1 % HDP.

Pro západní Evropu obecně platí, že více než 60 % výdajů na VaV se zde dlouhodobě vynakládá v podnikatelském sektoru. V případě některých států je to dokonce více než 70 %. Země V4 v tomto ohledu nestojí mimo. V Maďarsku dosahuje podíl podnikatelského sektoru 75 %, v Česku a Polsku je to přes 60 % a pouze na Slovensku se tento sektor podílí méně než 60 % (v roce 2021 to bylo 56 %).

Celkové výdaje na VaV (mld. eur)

Veřejné výdaje se koncentrují do největších měst

Společné pro státy V4 je, že výzkum ve veřejném sektoru se provádí především na veřejných vysokých školách a na pracovištích akademií věd. Univerzity zemí V4 však nedosahují v mezinárodních žebříčcích dobrých umístění, a to jak v celkovém posouzení, tak v kritériích týkajících se VaV. Dle Times Higher Education World University Rankings z roku 2023 jen dvě školy z tohoto regionu patří do první pětistovky nejlepších univerzit světa, přičemž nejlépe ohodnocenou českou vysokou školou byla Univerzita Karlova zařazená na 501 až 600 místo. Na Slovensku se žádná škola nevešla ani do první tisícovky. Nejlépe hodnocenou školou regionu je Semmelweisova univerzita v Budapešti, která poskytuje vzdělání v oboru lékařských věd a ve světovém žebříčku byla zařazena na 201–250 místo. Podle kritérií stanovených pro výzkum je z vysokých škol zemí V4 nejlépe hodnocena Univerzita Karlova, následovaná Masarykovou univerzitou. Z maximálně možných 100 bodů jich však Univerzita Karlova obdržela jen 31. Pro srovnání první Oxford dosáhl ve VaV kritériích skóre 99,7.

V Česku se veřejný výzkum velmi silně koncentruje do hlavního města, v němž se v roce 2021 utratilo 52 % výdajů na VaV veřejného sektoru. V Praze se nachází nejvíce vysokých škol a velká většina ústavů Akademie věd ČR. Několik velkých výzkumných center se je lokalizováno ve Středočeském kraji těsně za hranicemi Prahy. Na druhém místě stojí Jihomoravský kraj, kde se výzkum provádí především v Brně. Dohromady zaujímají Praha a Jihomoravský kraj přibližně 70% podíl na výdajích na VaV veřejného sektoru u nás. Obdobná situace jako v Česku panuje i v Maďarsku, kde se veřejný výzkum koncentruje do Budapešti s 57% podílem v roce 2021. Výdaje na VaV ve veřejném sektoru v Budapešti byly v roce 2021 srovnatelné s výdaji v Jihomoravském kraji. S velkým odstupem za Budapeští následují regiony Jižní Alföld (hlavní institucí je Univerzita v Szegedu) a Severní Alföld (zastoupeno zvláště univerzitou v Debrecínu). Dohromady se tyto tři regiony na výdajích na VaV veřejného sektoru podílejí z 80 %. V Polsku je veřejný výzkum rovnoměrněji rozprostřen do více regionů. Nejdůležitějším regionem je Mazovské vojvodství, v němž se nachází hlavní město Varšava. Na Mazovské vojvodství v roce 2021 připadalo 27 % výdajů na VaV veřejného sektoru v Polsku. Pro zajímavost celkové výdaje na VaV ve veřejném sektoru v tomto vojvodství jsou přibližně srovnatelné s Prahou. Zhruba poloviční výdaje veřejného sektoru na VaV oproti Mazovskému vojvodství má Malopolské Vojvodství, v němž najdeme několik velkých krakovských univerzit. S odstupem za Malopolskem následují vojvodství Velkopolské (univerzity v Poznani), Dolnoslezské (univerzity ve Vratislavi), Slezské (univerzity v Katovicích, Hlivici a Čenstochové) a Lodžské (univerzity v Lodži). Slovensko regionální údaje o VaV za sektory provádění nepublikuje.

Podíl výdajů na VaV na HDP (2021)

Pozn.: Data o VaV v jednotlivých regionech viz odkaz na konci článku.

Zdroj: Eurostat, statistické úřady Česka, Maďarska, Polska a Slovenska

V podnikatelském sektoru hraje prim automobilový průmysl

V případě podnikatelského sektoru je pro všechny státy V4 stěžejní VaV prováděný zahraničními společnostmi. V Polsku provádí VaV přibližně 1 000 zahraničních firem, které se na výdajích na VaV podnikatelského sektoru podílejí z jedné poloviny. V ostatních státech je podíl zahraničních podniků na výdajích na VaV ještě výraznější. V Česku v roce 2021 provádělo VaV přibližně 600 zahraničních podniků, jež se na výdajích na VaV podnikatelského sektoru podílely z 63 %. V Maďarsku mají podniky s převážně zahraničním vlastnictvím podíl na výdajích na VaV podnikatelského sektoru dokonce 70 %.

Ve všech státech V4 hraje významnou úlohu automobilový průmysl. Mnoho světových automobilek má výrobní závody ve státech střední Evropy. Kromě výrobních závodů v tomto regionu nalezneme i nezanedbatelné množství vývojových a technologických center, a to ať již přímo automobilek, či jiných společností, jejichž produkce spočívá ve vývoji a výrobě produktů majících upotřebení v automobilech. Ve všech státech V4 patří výroba motorových vozidel (NACE 29) mezi tři nejdůležitější odvětví z hlediska výše výdajů na VaV. I jiná odvětví než NACE 29 v zemích V4 mnohdy produkují výrobky využívané v automobilovém průmyslu. Mnoho těchto firem nalezneme v odvětví NACE 72 (výzkum a vývoj), které náleží mezi tři odvětví s nejvyššími výdaji na VaV ve všech státech V4. V Česku mezi společnostmi v odvětví NACE 72 nalezneme řadu vývojových center zahraničních podniků, která u nás vyvíjejí součástky pro automobilový průmysl. Je pravděpodobné, že obdobná situace panuje i v ostatních státech V4.

Automobilový průmysl v Česku reprezentuje především Škoda v Mladé Boleslavi. Výzkum a vývoj zde ale provádějí také např. Valeo v Praze, Bosch v Českých Budějovicích, Plastic Omnium v Moravskoslezském kraji, Hella v Olomouckém a Moravskoslezském kraji nebo ZF v Plzeňském a Libereckém kraji. Společnost ZF má oddělení vývoje také v Trnavě. Na Slovensku ve vývoji v oblasti automobilového průmyslu působí např. Adient a Yanfeng v Trenčíně, Schaeffler v Kysuckém Novém Městě či společnost Continental, která provádí vývoj jak v Česku, tak i na Slovensku. V Polsku se zabývají VaV např. Aptiv v Krakově (Malopolské vojvodství), ZF ve Vratislavi (Dolnoslezské vojvodství), Eaton ve Tczewi (Pomořské vojvodství), Faurecia v Grójci (Mazovské vojvodství), Tenneco v Hlivici (Slezské vojvodství) nebo Valeo, které má v Polsku tři vývojová centra v Malopolsku a Slezsku. Společnost Audi provádí VaV v maďarském Györu (Západní Zadunají), Bosch uskutečňuje VaV v Budapešti a v Miškovci (severní Maďarsko). V Budapešti působí také ThyssenKrupp.

Ve výši podílu automobilového průmyslu na výdajích na VaV v podnikatelském sektoru patří státy V4 mezi evropské lídry. Podíl tohoto odvětví se v zemích V4 dlouhodobě pohybuje mezi 10 až 20 %. Neoddiskutovatelným premiantem v tomto ohledu je však Německo, kde do odvětví NACE 29 směřuje jedna třetina výdajů na VaV v podnicích. V celkových částkách se v Německu vynaloží na VaV v tomto odvětví více než dvacetinásobek toho, co ve státech V4 dohromady. Vyjma automobilového průmyslu stojí za zmínku, že Maďarsko se řadí mezi evropské lídry ve farmaceutickém výzkumu. Mezi farmaceutické společnosti provádějící v Madarsku VaV patří Teva v Debrecínu (Severní Alföld) nebo maďarské společnosti Gedeon Richter v Budapešti a Goodwill Pharma v Szegedu (Jižní Alföld).

Celkové výdaje na VaV (mld. eur)

Rychlý rozvoj informačních technologií

Vyjma VaV v automobilovém průmyslu jsou pro státy V4 stěžejní oblastí informační technologie, a to především vývoj softwaru. Výzkum v IT zaznamenal v posledním desetiletí velký rozmach celosvětově. Země V4 patří v tomto ohledu k zemím s vůbec nejdynamičtějším nárůstem, od roku 2010 se v nich výdaje na VaV v odvětví NACE 62 (činnosti v oblasti informačních technologií) zvýšily téměř sedminásobně. Výzkum a vývoj v oblasti IT provádějí v zemích V4 především zahraniční společnosti, ale nalezneme zde i několik významných domácích podniků. V Česku má většina softwarových firem své kanceláře především v Praze a v Brně, kde mimo jiné působí firmy Red Hat a Oracle. Domácí podniky reprezentuje Avast v Praze. V Polsku mají svoje vývojová centra někteří světoví giganti a toto odvětví se v Polsku trvale rychle rozvíjí. Ve Varšavě působí Oracle a Samsung, společnost IBM zaměstnává vývojáře v Krakově, Dell v Lodži a Google ve Varšavě a v Krakově. Významnou polskou společností je Asseco. V Maďarsku jsou softwarové společnosti soustředěny především do Budapešti, kde působí například Nokia, Ericsson a Oracle. Na Slovensku je vývoj softwaru z hlediska výše výdajů vůbec nejdůležitějším odvětvím VaV. Přes výrazný nárůst vynaložených prostředků v tomto odvětví během posledních let ale není jejich celkový objem na Slovensku zdaleka tak vysoký jako v Polsku nebo v Česku. Nejvíce IT firem nalezneme v Bratislavě, kde působí i významné slovenské firmy jako Eset nebo Sygic. Ze zahraničních společností můžeme zmínit například Izraelskou firmu Ness, která působí v Košicích a v Bratislavě.

Podrobné údaje o výzkumu a vývoji v jednotlivých regionech zemí V4 najdete v tabulkách níže.