Výdaje domácností se pozvolna vracejí na předcovidovou úroveň

V jakých oblastech spotřeby jsou změny nejvýraznější a v čem výdaje domácností dokonce překonaly hodnoty před začátkem pandemie?

Odpověď nabízejí aktuální výsledky šetření Statistika rodinných účtů, v jehož rámci jsou vždy veškeré údaje zjišťovány přímo od domácností. Výsledky za rok 2022 dávají možnost srovnání spotřeby domácností v období před covidem (data za roky 2018 a 2019), v době pandemie (2020) a po uvolnění protipande­mických restrikcí (2022). Ačkoliv je patrné, že cesta zpět k „normálu“ je do jisté míry postupná a změny v datech se projevují s určitým zpožděním, již nyní je možné vysledovat návrat domácností k výdajům, které v předchozích dvou letech značně omezily.

Změny ve spotřebě domácností během covidu

S nástupem koronaviru, především v souvislosti se zavedením protipandemických opatření, došlo k po­měrně dramatické změně ve výši i struktuře spo­třeby domácností v České republice. Celkové spo­třební výdaje domácností v roce 2020 výrazně klesly, a sice na hodnotu 149 810 Kč na osobu za rok, tedy na 12 484 Kč za měsíc. V meziročním srovnání tak nastalo snížení ročních výdajů na osobu o téměř 3 400 Kč, čímž se celkové výdaje domácností dostaly zhruba na hodnoty z roku 2018. Po tomto propadu nicméně od roku 2021 došlo k významnému nárůstu výdajů, ovlivněnému do značné míry růstem cen, především za energie.

Ačkoliv v mnoha oblastech zaznamenaly výdaje domácností v době pandemie značný propad, za něco lidé utráceli naopak více. V roce 2020 došlo k nárůstu výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje – oproti roku 2018 o 7,5 %. Zároveň se zvýšil jejich podíl na celkových spotřebních výdajích. Příčinou byla zejména skutečnost, že se lidé stravovali více doma, a nikoliv v restauracích, jídelnách či fast foodech, které ve stejné době zaznamenaly významný pokles. V průběhu pandemie se rovněž zvýšil podíl výdajů za bydlení, vodu, energie a paliva na celkové spotřebě domácností. Mezi lety 2018 a 2020 vzrostly z 9 686 Kč na 10 252 Kč na osobu a rok také výdaje českých domácností na bytové vybavení, opravy a zařízení domácností. Lidé více utráceli například za nábytek a další výrobky pro dům a zahradu. Zvýšení podílu výdajů za bytové vybavení na celkové spotřebě do­mácností pokračovalo i v roce 2021, který byl rovněž poznamenán pandemií.

Kromě toho byli lidé více než v předchozích letech motivováni investovat do svého zdraví, což se proje­vilo především vyššími výdaji za léčiva a za zdravot­nické prostředky jako roušky a respirátory. Narostly i výdaje domácností za telefonické služby, interne­tové připojení a balíčky telekomunikačních služeb, což souviselo s významným rozšířením distančního vzdělávání a práce z domova.

Vývoj spotřebních výdajů domácnosti (tis. Kč)

Po poklesech opět nastal růst

Vedle růstu některých výdajů vykázaly domácnosti v době pandemie poměrně významný pokles v řadě dalších oblastí. Výrazný propad (o 17,3 %) zazna­menaly mezi roky 2018 a 2020 výdaje za stravování a ubytování. Z důvodu omezeného provozu těchto služeb a omezování volného pohybu občanů klesly v roce 2020 především výdaje za restaurace, jídelny, kavárny a podobná zařízení veřejného stravování. V roce 2022 došlo po uvolnění restrikcí opět k vý­raznému nárůstu výdajů za stravovací a ubytovací služby – ve srovnání s rokem 2020 o 32,1 %. Tím se výdaje v této oblasti dostaly o 9,2 % nad hodnotu z roku 2018.

Podobný vývoj zaznamenala spotřeba domácností za rekreaci a kulturu, kde byl mezi lety 2018 a 2020 registrován pokles o 8,4 %. Výdaje domácnostem během prvního pandemického roku klesly například za sport a sportovní potřeby nebo kulturní služby jako návštěvy divadla či kina. Vzhledem k útlumu cestov­ního ruchu utrácely domácnosti méně také za dovo­lenou. Naproti tomu mírný nárůst byl zaznamenán v souvislosti s výdaji za hry, hračky a sběratelské před­měty nebo za potřeby pro domácí mazlíčky. V roce 2022 došlo k opětovnému nárůstu výdajů za rekreaci a kulturu, oproti roku 2020 o 20,5 %, ve srovnání s ro­kem 2018 to znamenalo navýšení o 10,3 %. Zejména za rekreaci a kulturu se tak českým domácnostem podařilo předpandemické hodnoty spotřebních vý­dajů nejen dohnat, ale do značné míry je i překonat.

Výrazné snížení výdajů domácností v době co­vidové pandemie zaznamenala také oblast dopravy, což rovněž souviselo s omezením volného pohybu. Domácnosti tak ušetřily například na nákladech za provoz osobních dopravních prostředků, jako je nákup pohonných hmot, náhradních dílů či příslu­šenství. Kromě toho vydaly méně také za dopravní služby, především za jízdenky ve veřejné dopravě. V roce 2022 ovšem oproti roku 2020 celkové výdaje domácností na dopravu stouply o 24,9 %. Na tomto navýšení se podílely zejména výdaje za nákup osob­ních dopravních prostředků a náklady na jejich pro­voz. Výdaje za dopravní služby sice rovněž vzrostly, ale nepřekonaly hranici předcovidových hodnot.

Pandemický pokles spotřeby domácností byl za­znamenán rovněž v kategorii odívání a obuvi, v níž se mezi roky 2018 a 2020 snížily výdaje o 9,4 %. Do roku 2022 pak vzrostly o 15,5 %, takže o 4,7 % překonaly částku z roku 2018. V neposlední řadě došlo v roce 2022 k opětovnému navýšení výdajů za další osobní služby, mezi které patří například kadeřnické či kos­metické služby, ale také třeba pojištění.

Změny se mohou projevovat postupně

Data o spotřebních preferencích naznačují, že Češi pomalu ale jistě dohánějí výdaje, které byli v dů­sledku pandemie nuceni omezit. Je však třeba mít na paměti, že zjištěné údaje mohou zároveň odrážet růst cen napříč sektory. A zapomínat nesmíme ani na to, že roční výsledky Statistiky rodinných účtů se zpracovávají vždy z dat příslušného a předchozího roku se zohledněním meziročních indexů spotřebi­telských cen. Rozdíly mezi roky 2018, 2020 a 2022 mohou proto být ve skutečnosti výraznější, než je z výsledků na první pohled patrné.

Některé trendy se také mohou v datech projevit s jistým zpožděním a jasněji je uvidíme až z výsledků šetření za rok 2023, které budou dostupné v srpnu příštího roku. Letos v prosinci začíná sběr dat pro další ročník šetření, který se zaměří na výdaje do­mácností v roce 2024.

Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle čísle časopisu Statistika&My.