Východ Evropy skládkuje, Západ recykluje

Česká republika se v porovnání s ostatními státy Evropské unie řadí svou produkcí komunálního odpadu mezi ty, které mají nižší hodnotu tohoto ukazatele. Zatímco u nás se podobně jako na Slovensku a v Polsku produkce stabilně pohybuje kolem 300 kg na obyvatele, Rakousko a Německo vykazují produkci téměř dvakrát vyšší. V roce 2011 bylo v Evropské unii podle dat Eurostatu průměrné množství vyprodukovaného komunálního odpadu 503 kg na obyvatele. Přestože komunální odpad tvoří pouze malou část z celkového objemu produkovaných odpadů (v České republice je to 14 %), patří tento ukazatel do soustavy indikátorů udržitelného rozvoje, a proto ho Eurostat dlouhodobě sleduje.

Komunální odpad v České republice

Český statistický úřad nedávno publikoval data o komunálním odpadu za rok 2012. Vloni u nás bylo vyprodukováno 3,2 mil. tun komunálního odpadu. Oproti roku 2011 klesla jeho produkce o 3,7 %. V přepočtu na jednoho obyvatele tedy činila 308 kg. Většinou se jednalo o odpady kategorie ostatní. Nebezpečný odpad činil pouze 6,8 tis. tun.
Z celkově vyprodukovaného množství komunálních odpadů pocházela většina odpadů (68 %) z běžného svozu (odpad z popelnic, z kontejnerů nebo svozových pytlů). Jednu desetinu komunálních odpadů tvořil objemný odpad (koberce, nábytek apod.) a 7 % činil ostatní komunální odpad, který například pocházel ze zahrad a parků. Pouhá 2 % připadala na odpady z komunálních služeb (odpady z čištění ulic, odpadkové koše).
ČR patří mezi země, kde většina směsného komunálního odpadu míří na skládky. Množství skládkovaného komunálního odpadu v roce 2012 činilo 1,8 mil. tun, což je 57 % z celkového nakládání s těmito odpady.
Podíl energetického využití činil 20 %, ve spalovnách tak skončilo 651,6 tis. tun komunálního odpadu. Recyklováno bylo dalších 665,3 tis., což představuje 21 % z jeho celkového množství. Asi 3 % připadají na kompostování.
I přes stále poměrně vysoký podíl skládkovaného komunálního odpadu je třeba konstatovat, že se situace zlepšuje. V roce 2012 v porovnání s rokem 2002 vytřídil každý občan třikrát více odděleně sbíraných odpadů (43 kg). Tomu odpovídá i nakládání s komunálním odpadem, recyklace vzrostla téměř čtyřikrát a došlo k poklesu skládkování o 20 %.
Evropská legislativa určuje hierarchii nakládání s odpady, která na první místo staví předcházení vzniku odpadu. Pokud však již vznikne, měl by se dále využívat, recyklovat, a teprve v případě, že toto není možné, používat jako zdroj pro výrobu energie. Skládkování komunálního odpadu by se mělo omezit na co nejmenší možnou míru. Měla by tomu u nás napomoci i dlouho očekávaná novela zákona o odpadech. Například v Německu a ve Švédsku legislativa zakazuje skládkovat biologicky rozložitelný odpad již od roku 2004, resp. 2005. Holandsko a Rakousko přijaly legislativní opatření, která zakazují skládkování směsného komunálního odpadu bez předchozího vytřídění už v letech 2003 a 2004. Rezervy u nás jsou v podobě podpory výstavby zařízení na třídění a zpracování komunálního odpadu.

Švýcarsko neskládkuje

S odkazem na ostatní evropské státy se u nás v poslední době hovoří o nutnosti budovat další spalovny komunálního odpadu. Nikdo ale doposud nespočítal, jaké kapacity budou potřeba. Obecně platí, že 48 % směsného komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad. Proto by se mělo spíše upřednostňovat jeho kompostování než jej spalovat. Při stavbě velkokapacitních spaloven s energetickým využitím tepla (v současné době jsou v provozu tři zařízení) by mělo být primárním účelem odstraňování jinak nevyužitelného odpadu a nikoli výroba energie. Řada evropských zemí, které vykazují vysoký podíl spalování vlastního komunálního odpadu, ještě další odpad dováží. Otázku, zda je na tom Švýcarsko, Norsko nebo Dánsko s 50 a více procenty komunálního odpadu použitými k výrobě energie skutečně lépe, musí zodpovědět někdo jiný než statistika.
Více naleznete ZDE.

Více se dočtete zde: Životní prostředí