Český statistický úřad má důvěru veřejnosti

Z pravidelného výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že ČSÚ se daří u veřejnosti dlouhodobě udržovat celkem vysokou, a to více než třípětinovou důvěru (62 %). Nedůvěru vyjádřila pouze pětina dotázaných. „Výsledky šetření ukazují, že navzdory četným ekonomickým a politickým turbulencím, jimiž Česká republika v uplynulých letech prošla a které výrazným způsobem ovlivnily a do značné míry podlomily obecnou důvěru občanů ve stát a jeho instituce, se Českému statistickému úřadu daří udržovat si poměrně vysokou, více než třípětinovou důvěru ze strany veřejnosti. V porovnání s jinými institucemi se ČSÚ z hlediska dosažené úrovně důvěry řadí do popředí,“ uvádí zpráva CVVM. Důvěra v ČSÚ se významně zvyšuje se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání či lepšícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti a je relativně vyšší mezi ženami (67 %) než mezi muži (56 %).

Povědomí respondentů o činnosti ČSÚ

Při sebehodnocení vlastního povědomí o činnosti ČSÚ má dvoutřetinová většina české veřejnosti alespoň rámcovou představu, čím se ČSÚ zabývá. Pětina oslovených si myslí, že to ví velmi přesně, naopak o málo více než desetina říká, že to neví. V povědomí veřejnosti je práce úřadu svázána především se sčítáním lidu, domů a bytů (95 % dotázaných), zjišťováním počtu obyvatel (91 %) a zpracováním výsledků voleb (77 %). Výrazná většina občanů si ČSÚ spojuje i se sledováním a publikováním údajů o ekonomickém vývoji ČR. Za náplň práce úřadu respondenti dále považují srovnávání údajů o vývoji v ČR s mezinárodním vývojem a zveřejňování a poskytování zjištěných informací.

Užitečnost ČSÚ

Téměř tříčtvrtinová většina (72 %) občanů ČR starších 15 let si myslí, že ČSÚ je pro Českou republiku užitečnou institucí, jen 16 % považuje úřad za zbytečný. O užitečnosti ČSÚ jsou více přesvědčeni lidé, kteří ČSÚ důvěřují a mají povědomí o jeho činnosti. Ještě vyšší užitečnost pak lidé přisuzují všem zkoumaným aktivitám z působnosti úřadu s výjimkou mezinárodních srovnání, kde se hodnocení užitečnosti této činnosti podobalo hodnocení užitečnosti ČSÚ jako instituce.

Vyhledávání informací

Výsledky výzkumu ukazují, že s informacemi ČSÚ se česká veřejnost nejčastěji setkává prostřednictvím klasických tištěných nebo elektronických médií (81 %). Webové stránky ČSÚ navštívilo, podle vlastního vyjádření, během uplynulých dvanácti měsíců 10 % občanů. Pětina dotázaných informace ČSÚ někdy aktivně vyhledávala, nejčastěji prostřednictvím internetu.

Názory na charakter poskytovaných informací a služeb

Většina respondentů považuje informace poskytované ČSÚ za důvěryhodné, přesné a politicky nestranné. Oslovená veřejnost si však nebyla příliš jistá tím, zda zveřejňování informací ČSÚ nepodléhá vlivu momentální politické nebo ekonomické situace. Tato nejistota se týká i těch skupin, které mají s ČSÚ a jeho výstupy více zkušeností a které k ČSÚ přistupují ve zvýšené míře pozitivně jako k důvěryhodné a užitečné instituci. O bezplatném poskytování informací ví, nebo správně odhaduje nadpoloviční bezmála třípětinová většina oslovených. Opačné mínění vyjádřila o málo více než desetina respondentů při značně vysokém (30 %) podílu nerozhodných odpovědí. Snadná dostupnost informací ČSÚ, kterou potvrzuje téměř polovina dotázaných, kromě jiného velmi úzce souvisí s používáním internetu, jehož uživatelé hodnotí situaci v tomto směru příznivěji. Čtyři pětiny občanů vnímají ČSÚ jako odbornou instituci.

Změny v důvěře minimální

Výzkum celkově ukázal, že obraz Českého statistického úřadu u české veřejnosti je převážně pozitivní a v průběhu času se jeví jako poměrně stabilní. Změny zaznamenané od roku 2006 jen ojediněle a nepříliš výrazně překročily hranici statistické významnosti. V kontextu vývoje postojů veřejnosti k jiným institucím nedošlo u ČSÚ k žádným výrazným negativním posunům. Úřad je dlouhodobě považován za odbornou a užitečnou instituci a informace, které publikuje, pokládá většina lidí za důvěryhodné, přesné a politicky nestranné.