Veřejná hromadná doprava frčí více ve městech

Zhruba 44 % osob starších 16 let z velkých měst využívá denně veřejnou hromadnou dopravu. V malých městech a na vesnicích je to méně než 12 %. Auto je tam nutností.

Šetření Životní podmínky 2024 zahrnovalo také nové modulové otázky na využívání veřejné hromadné dopravy (autobus, vlak, tramvaj či metro) během posledních 12 měsíců. Odpovídaly na ni všechny osoby ve věku 16 a více let a zjišťovala se frekvence, s jakou členové domácnosti veřejnou hromadnou dopravu používali. Zjištěné výsledky byly dále rozděleny podle velikosti obce, kde se daná domácnost nachází.

Míra užívání závisí na velikosti sídla

Obce zpravidla dělíme do tří kategorií – velká města nad 100 tisíc obyvatel (což splňuje zhruba polovina krajských měst), středně velká města od 10 do 100 tisíc obyvatel a malá města či vesnice do 10 tisíc obyvatel.

Z výsledků je zřejmé, že ve velkých městech používá veřejnou hromadnou dopravu zhruba 44 % lidí nad 16 let denně a další bezmála čtvrtina lidí (22,7 %) ji používá alespoň jednou za týden. Pouze 11 % osob jezdí méně než jednou měsíčně a 9,1 % osob vůbec. Ve středně velkých městech od 10 do 100 tisíc obyvatel je pravidelné používání veřejné hromadné dopravy významně nižší. Denně ji používá jen každý šestý člověk, podobný podíl tvoří uživatelé několikrát za měsíc a téměř třetina oslovených z těchto měst nepoužívá veřejnou hromadnou dopravu vůbec. Na vesnicích či v malých městech tento způsob dopravy volí denně jen 11,7 % obyvatel a alespoň jednou týdně dalších 8,4 %. Naproti tomu více než pětina dotázaných jezdí veřejnou hromadnou dopravou maximálně jednou měsíčně a 42,7 % lidí z venkova připustilo, že se takto nepřepravuje vůbec.

Používání veřejné hromadné dopravy za posledních 12 měsíců podle velikosti obce (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC 2024

Důvody nevyužití jsou různé

Pokud dotazovaní odpověděli, že veřejnou hromadnou dopravu využívají méně než jednou za měsíc anebo vůbec (poslední dvě kategorie), byl jim položen dotaz ohledně důvodu jejího nevyužívání. Naprostá většina dotázaných (86,1 %) uvedla, že ji nechce nebo nepotřebuje využívat. Druhým nejčastějším důvodem byly málo časté spoje nebo nevyhovující časy odjezdů a příjezdů. Zmínilo je 6,7 % osob. Jako třetí hlavní překážka se ukázal fyzicky obtížný přístup k veřejné dopravě, což zahrnuje případy, kdy je nejbližší zastávka nebo nádraží příliš daleko či do kopce, ale i případy, kdy veřejná doprava v dané lokalitě není přizpůsobena osobám se sníženou pohyblivostí nebo potřebám osob s tělesným postižením.

Fakt, že je doba jízdy veřejným dopravním prostředkem příliš dlouhá, zmínilo jako příčinu nevyužívání pouze 1,5 % respondentů. Další důvody, jako jsou cena jízdného, nedostupnost veřejné hromadné dopravy v okolí nebo dokonce obavy o vlastní bezpečnost v dopravních prostředcích, byly spíše minoritní a označilo je v součtu jen 1,2 % dotázaných.

Důvod nevyužívání veřejné hromadné dopravy (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC 2024

V malých obcích je auto samozřejmostí

Otázky o využívání veřejné hromadné dopravy lze dát v jistém ohledu do souvislosti s otázkou na vybavenost domácnosti, resp. zda domácnost má k dispozici osobní automobil. Automobil může být vlastní, ale také služební, na leasing nebo třeba zapůjčený od rodičů. Cenná je nejen informace, zda domácnost osobní automobil má, ale také, proč ho nemá.

Pokud roztřídíme obce a města na šest velikostních skupin, z dat vyplývá, že na malých vesnicích do jednoho tisíce obyvatel disponuje osobním automobilem téměř devět z deseti českých domácností, zatímco ve velkých městech nad 100 000 obyvatel je to jen 64,8 % domácností. S tím souvisí i fakt, že více než čtvrtina oslovených rodin z velkých měst (27,0 %) uvedla, že auto nemá z jiných než finančních důvodů, tzn., že ho ani nechce nebo nepotřebuje. Stejnou odpověď ovšem zvolilo pouhých 11,2 % oslovených rodin z malých obcí do tisíce obyvatel, kde je auto zjevně nutností.

Automobil v domácnosti podle velikosti obce (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC 2024

Domácností, které by automobil chtěly, ale nemohou si ho dovolit z finančních důvodů, přibývá s rostoucím počtem obyvatel v dané obci. V malých obcích do tisíce obyvatel se takto vyjádřilo méně než 3 % domácností, zatímco ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel stejný nedostatek připustilo 8,1 % dotázaných rodin. Důvodem může být větší zastoupení jednotlivců ve větších městech, kteří si osobní automobil nemůžou dovolit, anebo finančně náročnější život ve městě oproti životu na vesnici. S automobilem v tomto prostředí jsou totiž spojené např. náklady na placené parkování, vyšší spotřeba pohonných hmot, dražší servis apod.