Velké firmy zvyšují svou převahu

V segmentu maloobchodu s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách se velkým hráčům daří lépe.

Do skupiny podniků s činností „maloobchod s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách“ (CZ-NACE 47.11) patří jak velkoformátové prodejny, tak i malí prodejci různorodého zboží, v němž převažují potravinářské výrobky, nápoje a tabákové výrobky. Tento segment zaujímá podíl zhruba 36 % z tržeb a téměř 40 % z počtu zaměstnaných osob v celém maloobchodě.

Počet podniků působících v maloobchodě s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách se mezi lety 2008 a 2023 zvýšil, v roce 2023 jich bylo 44 593. Nejedná se však o počty jednotlivých prodejen, ale o jednotky s právní subjektivitou. Například řetězec s několika desítkami maloobchodních provozoven je ve výčtu zastoupen pouze jedenkrát, stejně jako jednotlivá prodejna vlastněná fyzickou osobou.

Více zaměstnanců i vyšší mzdy

Počet zaměstnaných osob ve velkých podnicích¹⁾ se mezi lety 2008–2023 zvýšil o 8 670. Celkový počet zaměstnaných osob v segmentu od roku 2008 do roku 2011 mírně rostl, následně se držel zhruba na stejné úrovni. Více zaměstnaných osob vždy působilo ve velkých podnicích. V roce 2023 bylo zaměstnaných osob v malých a středních podnicích²⁾ 56 871, ve velkých pak 87 326.

Počty zaměstnaných osob

Zdroj: ČSÚ

Průměrné měsíční mzdy přepočtené na jednu fyzickou osobu z počátku rostly v obou velikostních skupinách podobným tempem. Od roku 2018 však průměrná měsíční mzda rostla u malých a středních podniků pomaleji než u velkých. Mezi lety 2008 a 2023 se průměrná měsíční mzda zvýšila u malých a středních podniků o 9,6 tis. Kč na přibližně 21 tis. Kč na fyzickou osobu a u velkých podniků s 250 a více zaměstnanými osobami o 18,0 tis. Kč na zhruba 35 tis. Kč.

V porovnání s celým odvětvím maloobchodu dochází u malých a středních podniků s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách k propadu průměrné měsíční mzdy oproti stejně velkým podnikům ze všech maloobchodních odvětví. V roce 2008 byla průměrná mzda v této velikostní skupině o 2,8 tis. Kč nižší než v celém odvětví maloobchodu. V roce 2023 činil rozdíl již 5,2 tis. Kč. Stejně tak i velké podniky mají dlouhodobě nižší průměrnou měsíční mzdu než všechny maloobchodní podniky ve stejné velikostní skupině. Za sledované období to bylo průměrně o 1,3 tis. Kč.

Průměrná mzda na fyzickou osobu (Kč)

Zdroj: ČSÚ

Při vysokých tržbách stačí nižší marže

Celkové tržby za prodané zboží v odvětví maloobchodu s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách se mezi lety 2008 a 2023 zvýšily o 209,6 mld. Kč na 542,2 mld. Kč. Zpočátku rostly pomaleji, od roku 2019 nabral růst rychlejší tempo. Celkové tržby velkých podniků byly vždy výrazně vyšší než tržby malých a středních podniků, v některých letech dokonce více než čtyřnásobně. Zhruba 80 % tržeb vytvářely během celého sledovaného období velké podniky. Kolem 13 % podílu tržeb si držely podniky s 0 až 9 zaměstnanými osobami. Zbývajících 7 % podílu na celkových tržbách připadá na velikostní skupiny od 10 do 249 zaměstnaných osob. Toto rozložení se ve sledovaných letech nijak významně neměnilo.

Tržby (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Podíl obchodní marže na tržbách za prodané zboží ve sledovaném období kolísal. V průměru dosahoval hodnoty 24,0 %, přičemž v roce 2023 byl 27,2 %. Malé a střední maloobchodní jednotky vykazovaly vyšší podíl marže než velké, průměrně o 5,7 procentního bodu. V porovnání s celým odvětvím maloobchodu ve sledovaném období převyšovala obchodní marže malých a středních podniků s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách marži všech malých a středních maloobchodních podniků průměrně o 3,6 p. b. V roce 2023 to bylo konkrétně 34,5 % proti 28,7 %. Velké podniky s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách měly v celém sledovaném období naopak nižší obchodní marži než stejně velké jednotky v maloobchodě celkem, a to průměrně o 1,8 p. b.

Podíl obchodní marže na tržbách za prodaná zboží (%)

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota je definována jako podíl výkonů včetně obchodní marže po odečtení spotřeby materiálu, energie a nákladů na služby a vztahuje se na jednu zaměstnanou osobu. Nejvyšší údaj najdeme u velkých podniků s více než 250 zaměstnanými osobami, kde v roce 2023 překročila 790 tis. Kč. Její vývoj se do roku 2016 vyznačoval pozvolným zvyšováním, od roku 2017 nabral růst rychlejší tempo, které s výjimkou drobného propadu v roce 2021 pokračovalo až do konce sledovaného období. U malých a středních podniků přidaná hodnota do roku 2011 mírně klesala. Od té doby, s výjimkou let 2021 a 2022, pomalu rostla, nikdy ale nedosáhla úrovně velkých podniků.

Přidaná hodnota na jednu zaměstnanou osobu (tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ

¹⁾ Velké podniky = 250 a více zaměstnaných osob.

²⁾ Malé a střední podniky = 0 až 249 zaměstnaných osob.