Ve vlastním bytě žijí nejčastěji domácnosti vysokoškoláků

Vzdělání osoby v čele domácnosti má výrazný vliv na formu bydlení a na zátěž, kterou pro domácnost představují náklady na bydlení.

Šetření Životní podmínky přináší nejen celkový pohled na situaci hospodařících domácností z hlediska jejich příjmů, materiální deprivace či bydlení, ale také na jejich strukturu podle nejrůznějších charakteristik, například podle nejvyššího dosaženého vzdělání osoby v čele. Pro zjednodušení rozlišujeme tři úrovně vzdělání. Nejnižší zahrnuje osoby se základním vzděláním či vyučené (tj. se středoškolským vzděláním bez maturity), do střední kategorie spadají osoby s úplným středoškolským vzděláním s maturitou (vč. nástavbového a vyššího odborného vzdělání) a do nejvyšší kategorie řadíme osoby s vysokoškolským titulem (bakalářským, magisterským či doktorským). Základní či střední vzdělání bez maturity má osoba v čele 1,9 mil. domácností (tj. 41 %), středního vzdělání s maturitou dosáhly osoby v čele 1,6 mil. domácností (35 %) a vysokoškolského osoby v čele 1,1 mil. domácností (24 %).

Přesto, že je v analýze použito pouze vzdělání osoby v čele, a nikoliv dalších členů, jsou takto vymezené domácnosti poměrně homogenní. Společně žijí zpravidla partneři stejného či podobného vzdělání, konkrétně 57 % partnerů dosáhlo stejného stupně vzdělání, 38 % o jeden stupeň odlišného. Pouze v 5 % případů spolu žijí partneři s nejvyšší a nejnižší úrovní vzdělání. Úroveň vzdělání se také často přenáší v rámci rodiny – děti dosáhnou stejného vzdělání jako jejich rodiče ve více než polovině případů. Od roku 2023 je osoba v čele domácnosti stanovena na základě nejvyššího příjmu, tudíž i její charakteristiky, včetně vzdělání, dobře korespondují s finančními poměry domácnosti.

Míra materiální a sociální deprivace podle vzdělání osoby v čele domácnosti (2023, %)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Nejčastěji chybějí peníze na nový nábytek a na dovolenou

Ukazatel míra materiální a sociální deprivace udává podíl osob v domácnostech, které si z finančních důvodů nemohou dovolit 5 a více z celkem 13 vybraných položek. V roce 2023 se týkala 6,3 % osob. Při rozdělení domácností podle vzdělání osoby v čele osob v domácnostech se základním vzděláním či vyučených, 3,1 % osob v domácnostech se středním vzděláním s maturitou a 1,5 % osob v domácnostech s vysokoškolským vzděláním.

Bez ohledu na vzdělání osoby v čele patří mezi nejčastější finančně nedostupné položky pořizování nového nábytku za opotřebovaný (30,0 % osob), zaplacení týdenní dovolené pro všechny členy rodiny (20,3 % osob) a uhrazení neočekávaného výdaje ve výši 14 100 Kč (19,7 % osob). Tyto tři položky jsou nejčastěji nedostupné i při zohlednění dosaženého vzdělání. V domácnostech s osobou v čele s nejnižší úrovní vzdělání jsou podíly osob, které si nemohou tyto tři vybrané položky dovolit, vždy vyšší než průměr, v domácnostech s osobou v čele s maturitou či vysokoškolským diplomem je podíl takových osob nižší než průměr.

Domácnosti, v jejichž čele stojí osoba se základním vzděláním či vyučená, dále uvedly, že si nemohou dovolit jíst obden maso či jeho vegetariánské náhražky (11,6 %), každý týden utratit malou částku pro sebe (10,1 %), věnovat se ve volném čase nějaké pravidelné placené aktivitě (9,7 %), dostatečně vytápět byt (9,0 %) či si pořídit auto (8,2 %). Domácnosti se středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělanou osobou v čele měly na čtvrtém místě finanční nedostupnosti dostatečné vytápění bytu (4,6 %, resp. 3,4 %) následované konzumací masa obden (4,6 %, resp. 2,5 %). Právě dvě posledně zmíněné položky zaznamenaly za poslední rok největší nárůst.

Vlastní bydlení v Česku dominuje

V Česku dlouhodobě převažuje vlastnické bydlení – téměř tři čtvrtiny domácností (72,7 %) bydlí ve svém domě či bytě (včetně družstevního bydlení). Nadprůměrných hodnot dosahují domácnosti, kde je v čele osoba s maturitou (74,5 % domácností s vlastním bydlením) či s vysokoškolsky vzdělanou osobou (80,6 %). Naproti tomu méně často bydlí ve vlastních domech a bytech domácnosti s osobou v čele se základním nebo středním vzděláním bez maturity (66,5 %). Detailní pohled na právní formu užívání bytu odhaluje zajímavou pravidelnost, kdy s rostoucím vzděláním osoby v čele roste podíl domácností žijících ve vlastních bytech (včetně družstevních), a naopak, čím nižší je vzdělání osoby v čele, tím častěji bydlí domácnost ve vlastním domě či v nájmu. Rozdíly v bydlení ve vlastním domě, či bytě lze vysvětlit především tím, že domácnosti s osobou v čele s nejnižší úrovní vzdělání častěji bydlí v řídce osídlených oblastech (44,2 % těchto domácností), kde převažují rodinné domy, a domácnosti s osobou v čele s nejvyšší úrovní vzdělání se více koncentrují do hustě obydlených oblastí (47,6 % domácností), kde jsou spíše byty.

Právní forma užívání bytu podle vzdělání osoby v čele domácnosti (2023, %)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Největší zátěž náklady na bydlení pociťují méně vzdělaní

Rok 2023 byl ve znamení prudkého nárůstu cen energií, což se odrazilo ve zvýšených nákladech na bydlení, které rostly rychleji než příjmy domácností. Důsledkem byl nárůst tzv. zátěže náklady na bydlení, který udává poměr nákladů na bydlení vůči čistým příjmům domácnosti. Domácnosti vydaly v roce 2023 na bydlení v průměru šestinu svých čistých příjmů. U domácností žijících v nájmu je tento poměr více než dvojnásobný oproti domácnostem žijícím ve vlastním domě či bytě. Konkrétně vydaly domácnosti bydlící v nájmu za náklady na bydlení 30,3 % svých příjmů, zatímco domácnosti žijící ve vlastním domě 13,5 % a ve vlastním bytě 14,0 %.

Zátěž náklady na bydlení (2023, %)

Pozn.: Podíl nákladů na bydlení k čistým příjmům domácnosti.

Zdroj: ČSÚ, SILC

Ve struktuře domácností podle vzdělání osoby v čele mají nejvyšší zátěž náklady na bydlení domácnosti s nejnižší úrovní vzdělání (20,0 % čistých příjmů vydaných na náklady na bydlení), dále domácnosti se střední úrovní (16,9 %) a s nejvyšší úrovní vzdělání (13,2 %). Tento výsledek je odrazem nejen příjmové situace daných typů domácností, ale také jejich struktury podle právní formy užívání bytu. Nejvyšší náklady jsou u nájemního bydlení, které využívá více než čtvrtina domácností s osobou v čele se základním vzděláním či výučním listem, což je nejvíce z uvedených typů.

Vysokou zátěž náklady na bydlení, tj. situaci, kdy domácnost za náklady spojené s bydlením vydá více než 40 % čistých příjmů, zaznamenalo 8,3 % domácností. Nejčastěji jsou to domácnosti osob s nejnižší úrovní vzdělání, kterých je takto postiženo 12,2 %. Z domácností se střední úrovní vzdělání osoby v čele se vysoká zátěž náklady na bydlení týká 7,1 % a v nejvyšší úrovni je to 3,8 %.

Domácnosti se zátěží na bydlení vyšší než 40 % čistých příjmů domácnosti (2023, %)

Zdroj: ČSÚ, SILC

ZÁTĚŽ NÁKLADY NA BYDLENÍ

Ukazatel definovaný jako podíl nákladů na bydlení k čistému příjmu domácnosti v procentech. Pokud je tento podíl vyšší než 40 %, hovoříme o tzv. vysoké zátěži náklady na bydlení. Do nákladů na bydlení se započítává nájem, resp. úhrada za užívání bytu, elektřina, voda, ústřední vytápění, paliva a ostatní služby spojené s bydlením. Nezahrnují se náklady na pořízení či rekonstrukci bydlení. Čistý peněžní příjem domácnosti zahrnuje příjmy ze zaměstnání, podnikání, důchody, sociální dávky, příjmy z pronájmu, z finančních aktiv, výživné a finanční podporu od jiných domácností.

POLOŽKY MÍRY MATERIÁLNÍ A SOCIÁLNÍ DEPRIVACE

1. Pořizovat nový nábytek za opotřebovaný

2. Zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov

3. Zaplatit neočekávaný výdaj (pro rok 2023 ve výši 14 100 Kč)

4. Jíst maso nebo jeho vegetariánské náhražky každý druhý den

5. Dostatečně vytápět byt

6. Utratit malou částku pro sebe každý týden

7. Pravidelná placená volnočasová aktivita

8. Automobil

9. Schopnost hradit pravidelné platby spojené s bydlením

10. Pořizovat nové oblečení

11. Setkávat se s přáteli, příbuznými jednou měsíčně

12. Připojení k internetu

13. Vlastnit dva páry bot