Vánoční stromek ve statistice

K masovému rozšíření vánočních stromků došlo v Česku v období 1. republiky. Nyní se jich u nás každoročně prodá okolo 1,5 milionu.

Tradice zdobení vánočního stromku se v českých zemích začala výrazněji šířit během 19. století, zejména mezi obyvateli měst. Na venkov pronikala pozvolna – zprvu především skrze školy, kostely a kulturní spolky. V Praze je první prodej vánočních stromků doložen již v roce 1843. Koncem 19. století už nebylo neobvyklé, aby v obcích, kde stála škola, byl alespoň jeden vánoční stromek, ačkoliv na plošné rozšíření si tato tradice musela ještě počkat. Například časopis Český lid uvádí, že v roce 1893 bylo v devíti venkovských obcích (není zaznamenáno kterých) celkem 276 stromků.

S postupujícím rozšířením tradice ovšem začaly vznikat i problémy související s masovým kácením stromků, zejména v době vánoční. Už v roce 1910 se v tisku objevila ostrá kritika plýtvání a přetěžování lesů v důsledku nadměrného kácení stromků v období Vánoc: „Značné množství vánočních stromků, jež se ve vánoční době do větších měst dopravují, převyšuje daleko spotřebu. I když se nemůže jednati o to, aby kulturně-historický zvyk vánočního stromku byl odstraněn, přece nesmí býti přehlédnuto, s jakými škodlivými následky pro lesní hospodářství spojen jest tento způsob pěstování lesa, najmě pro rolnictvo.“

Rozmach za 1. republiky

K výraznému rozšíření této tradice došlo ve 20. století. Ve městech se stal vánoční stromek standardní součástí svátků už během první republiky. Dobře tuto skutečnost můžeme pozorovat na příkladu Brna a Prahy. V roce 1926 se v Brně prodalo 30 tisíc vánočních stromků, jejichž cena se pohybovala od 3 do 25 Kč. O dva roky později se jich tamtéž prodalo již 40 tisíc v ceně od 10 do 100 Kč, což představuje zdražení o téměř 300 %. V Praze se roku 1926 dostalo na trh 66 100 stromků, oproti 27 715 v předchozím roce. Do obliby nákupu vánočních stromků významně zasáhla hospodářská krize. Noviny v prosinci 1934 upozornily, že v předvánoční sezoně bylo na trh dopraveno asi o čtvrtinu méně vánočních stromků než o rok dříve; poptávku se však přesto podařilo pokrýt. Například na Opavsku se v tomto roce prodalo o 10 tisíc stromků méně. Již o rok později ale přinesl deník Express zprávu, z níž je patrný nedostatek tohoto zboží, neboť bylo na trh dovezeno „o 14 tisíce kusů vánočních stromků méně oproti loňskému roku“.

V roce 1939 musely být ceny vánočních stromků regulovány. Za smrk či borovici do výšky 1 m uříznutou v lese se platilo 1,5 K, za jedli 2 K. Tyto ceny zůstaly prakticky stejné po celou dobu druhé světové války. Po jejím skončení skokově vzrostly. Například v Brně se stromky v roce 1945 prodávaly podle kvality od 17 do 25 Kč. V jiných regionech však byly ceny výrazně nižší.

Živé versus umělé

Počet stromků určených k prodeji se od 50. let minulého století neustále zvyšoval. Na konci listopadu 1959 byly z Jeseníků vypraveny dva vlaky o 50 vagonech se 120 tisíci stromky. Dalších 30 tisíc jich bylo posláno do Maďarska. O šest let později jen Lesní závod v Novém Městě na Moravě odeslal pro Brno 9 500 stromků. A kolik se jich v Brně prodávalo celkem koncem 70. let? Roku 1978 jich bylo dovezeno k prodeji více než 200 tisíc, zatímco roku 1980 „pouze“ 156 tisíc. Tradičnímu živému stromku začaly postupem času konkurovat umělé. Není bez zajímavosti, že ty úplně první byly vyrobeny v Německu již na konci 19. století. V 50. letech 20. století se staly populárními hliníkové stromky, které byly o další desetiletí později vytlačeny stromky vyrobenými z PVC, které vypadaly mnohem realističtěji. Přestože se počty prodaných přírodních stromků časem snižovaly, umělé napodobeniny je nikdy zcela nevytlačily. To je vidět i na příkladu Brna a Prahy, kde v prosinci 1986 prodávala organizace Zelenina ve svých 110 prodejnách 143 tisíc stromků, zatímco v Praze se do prodeje dostalo jen několik set umělých stromků výrobního družstva Obzor.

Prodej umělých vánočních stromků v Praze roku 1983

Současný trh

Například v České republice se podle posledních odhadů prodá přibližně 1,5 milionu přírodních vánočních stromků ročně v hodnotě 850 mil. Kč. Z toho státní podnik Lesy ČR každoročně dodá na trh kolem 400 000 stromků ze svých lesů – zbylá část pochází od soukromých pěstitelů ze specializovaných plantáží. Prodej umělých stromků neustále klesá, a oproti živým je asi desetiprocentní.

Ve světě jsou čísla samozřejmě ještě vyšší. Například ve Spojených státech se každoročně prodá okolo 25 až 30 milionů řezaných vánočních stromků. Největším dovozcem stromků v rámci EU je Německo, které v roce 2023 dovezlo 1,8 milionu stromků. Druhé místo tradičně obsazuje Velká Británie, následovaná Francií. Nejvýznamnějšími vývozci vánočních stromků do ostatních členských států byly Dánsko, Polsko a Nizozemí s vývozem v celkové hodnotě kolem 50 milionů eur.

Zdroje: Brněnské noviny, roč. 1910, č. 279, s. 2; Expres, roč. 8, č. 294, s. 1; Večerní list: ústřední orgán slovanských národních socialistů, roč. 2, č. 308, s. 1; Venkov: orgán České strany agrární, roč. 35, č. 267, s. 5; Venkov: orgán České strany agrární, roč. 21, č. 300, s. 6; Rovnost: list sociálních demokratů českých, roč. 101, č. 283, s. 1.