V ČR byl zdravotně postižený každý desátý
18. 04. 2014
Statistiky Společnost Zdraví Lidé se zdravotním postižením
Nejvyšší počet osob se zdravotním postižením se vyskytoval ve věkových kategoriích 60–74 let a 75+, přičemž jejich podíl na celkovém počtu zdravotně postižených osob činil 58,6 %. Poměrně silně byla zastoupena i věková skupina 45 až 59 let (19,2 %).
Od historicky prvního šetření, které se uskutečnilo v roce 2007 (údaje roku 2006), se zvýšil počet osob se zdravotním postižením o 0,3 procentního bodu (z 9,9 % na 10,2 %), výrazně více pak u žen – o 0,6 procentního bodu (z 10,0 % na 10,6 %). U mužů bylo zvýšení podílu poměrně nízké – pouze o 0,1 procentního bodu (z 9,8 % na 9,9 %).
Při porovnání výsledků obou dosud realizovaných šetření vyšlo najevo, že se liší jak ve struktuře věku, tak i pohlaví. Použijeme-li ke srovnání rozdílových hodnot procentní body, pak u mužů došlo k nárůstu pouze ve věkových skupinách do 29 let, zatímco u ostatních věkových skupin došlo k poklesu. U žen byl zjištěn nárůst pouze ve věkových skupinách do 44 let a 75+, u ostatních věkových skupin (45 až 59, 60 až 74 let) naopak došlo k poklesu.
Z pohledu celkového počtu osob se zdravotním postižením byly zaznamenány nárůsty u věkových skupin do 29 let a 75+. U dalších věkových skupin (45 až 59, 60 až 74 let) byly zjištěny poklesy. Ve věkové skupině 30 až 44 let nebyly zjištěny žádné rozdíly.
Která osoba se označuje za zdravotně postiženou
Zdravotně postiženou je osoba, jejíž tělesné, smyslové a/nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu a lze oprávněně předpokládat, že tento stav trvá déle než jeden rok. Odlišnost od typického stavu musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby.
Práh zdravotního postižení
Udává míru, resp. intenzitu zdravotního postižení, od kterého byla vybraná osoba do celkového počtu postižených v rámci šetření zahrnuta. Týkala se pacientů s mírou postižení od jedničky, tj. lehké postižení. Do šetření tak nebyli zahrnuti pacienti s mírou postižení nula, tj. žádné, resp. minimální postižení.
Věková struktura osob se zdravotním postižením v roce 2012 (v %)
Typy zdravotního postižení
Statistici šetřili sedm typů postižení: tělesné, zrakové, sluchové, mentální, duševní, vnitřní a jiné. Zjistili, že u osob se zdravotním postižením převládaly dva typy – vnitřní (41,9 %) a tělesné (29,2 %). Rozdíly mezi ženami a muži byly zanedbatelné.
Z porovnání výsledků dvou nejvíce zastoupených typů zdravotního postižení zjištěných v rámci obou šetření vyplynulo, že se zvýšil podíl vnitřního postižení (o 4,2 procentních bodů) a snížil se podíl tělesného postižení (o 7,0 procentních bodů). Průměrná četnost postižení připadající na jednu osobu byla o jednu desetinu vyšší než před šesti lety (1,6 oproti 1,5).
Příčiny zdravotního postižení
Rozhodující příčinou zdravotního postižení byla nemoc (64,7 %). Za ní pak byly s velkým odstupem vrozené postižení (9,4 %), stařecká polymorbidita (9,0 %) a úraz (5,5 %). Zdravotní postižení způsobené nemocí se nejvíce podílelo na výskytu vnitřního typu postižení (61,5 %) a tělesného postižení (21,9 %).
Při porovnávání příčin zdravotního postižení s výsledky předchozího šetření dojdeme k závěru, že zatímco se na jedné straně u prvních dvou nejsilněji zastoupených příčin jejich podíly snížily (postižení způsobené nemocí o 4,3 procentních bodů, vrozené postižení o 1,3 procentních bodů), na straně druhé se podíl u stařecké polymorbidity zvýšil (o 1,7 procentních bodů).
Délka zdravotního postižení
Délka zdravotního postižení se zjišťovala ve dvou rozhodujících kategoriích. Podíl získaných zdravotních postižení činil 86,3 % a vrozených 13,7 %.
I v rámci posledního šetření se potvrdila skutečnost, že s postupujícím věkem u osob s vrozeným zdravotním postižením klesá jejich podíl. Při porovnání výsledků obou šetření bylo zjištěno, že se podíl osob s vrozeným zdravotním postižením zvýšil o 2,1 procentních bodů, přičemž u mužů to bylo podstatně více než u žen (16,4 % oproti 11,4 %).
Pokud jde o získaná zdravotní postižení (u osob s vícečetným zdravotním postižením se v tomto kontextu rozumí pouze první získané zdravotní postižení), bylo jich nejvíce zjištěno ve věkové skupině 45–59 let (27,6 %) a 60–74 let (24,4 %), a to stejným podílem u obou pohlaví. I v rámci minulého šetření bylo pořadí na prvních místech shodné, avšak s tím rozdílem, že u nejsilněji zastoupené věkové skupiny 45–59 let došlo k poklesu o 2,0 procentní body, zatímco u skupiny 60–74 let k nárůstu o 2,5 procentních bodů. Průměr let života osob se získaným zdravotním postižením se snížil oproti předchozímu šetření o 1,2 roků (z 13,6 let na 12,4 let).
Míra zdravotního postižení
Při šetření míry zdravotního postižení u osob se zdravotním postižením se statistici zaměřili na čtyři základní skupiny zdravotního postižení: lehké, středně těžké, těžké a velmi těžké. V rámci již zmíněných sedmi typů zdravotních postižení se nejvyšším podílem vyznačovalo středně těžké zdravotní postižení (40,8 %), následované lehkým zdravotním postižením (29,1 %), těžkým zdravotním postižením (19,7 %) a velmi těžkým zdravotním postižením (5,8 %). Při posuzování míry zdravotního postižení u každé vybrané osoby se zdravotním postižením bylo nutné vzít v úvahu tzv. práh zdravotního postižení.
Z porovnání výsledků obou šetření vyplynulo, že pouze u lehkého zdravotního postižení došlo k nárůstu, a to o 2,7 procentních bodů. Další tři míry zdravotního postižení naopak poklesly: těžkého o 4,3 procentních bodů, velmi těžkého o 1,6 procentních bodů a středně těžkého o jeden procentní bod.
Průměrná míra zdravotního postižení byla jak u celku, tak i u žen 2,2. U mužů činila 2,3, celková výše oproti minulému šetření poklesla o 0,1.
Míra zdravotního postižení podle pohlaví, věku a typu postižení v roce 2012
Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností