V Česku je výstavba rodinných domů ze dřeva stále populárnější

Rodinné domy mají nosnou konstrukci v naprosté většině ze zděných materiálů. Jejich podíl se až do roku 2005 pohyboval mezi 93 a 95 %, v posledních letech se ovšem postupně snižuje (v roce 2016 až na hodnotu 82,5 %). Zastoupení montovaných konstrukcí v jednotlivých letech kolísá mezi 1,4 % z roku 2007 až po tříprocentní hladinu v roce 2012. Od roku 2003 je možné pozorovat zvýšený zájem o dřevěné konstrukce rodinných domů, jejichž podíl se zvýšil z 1,4 % na přelomu tisíciletí až na 14,4 % v roce 2016. Zastoupení rodinných domů jiných nosných konstrukcí (včetně kombinací) osciluje po celé sledované období kolem dvouprocentního podílu.

Hranice tisíce dřevostaveb byla překonána v roce 2008

Na území České republiky bylo v letech 2005 až 2016 postaveno celkem 15 721 rodinných domů formou dřevostaveb a v těchto rodinných domech bylo celkem 16 526 bytů. Počet rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí plynule v jednotlivých letech narůstá a hranici tisíc dokončených rodinných domů překonal v roce 2008. V letech 2013 a 2014 nedosáhl v souvislosti s celkovým poklesem dokončené bytové výstavby počet dřevostaveb úrovně z roku 2012, ale stále se pohyboval nad hranicí tisíc dokončených rodinných domů. Rekordní počet dokončených dřevostaveb byl zaznamenán v roce 2016, kdy jich bylo dokončeno 2 013, což představuje 14,4 % z celkového počtu dokončených rodinných domů.

Nejvíce dřevostaveb bylo dokončeno ve Středočeském kraji

Nejvíce rodinných domů-dřevostaveb bylo v období let 2005 až 2016 dokončeno ve Středočeském kraji (3 866 domů), což souvisí do značné míry s masivní výstavbou rodinných domů v tomto kraji v důsledku suburbanizace a také s jeho větší rozlohou.
Podobně je na tom výstavba dřevostaveb v Jihomoravském kraji, kde jich ve sledovaném období bylo dokončeno 1 456. Nejméně dřevostaveb bylo dokončeno v hlavním městě Praze a v Karlovarském kraji. Zajímavější než absolutní počty těchto domů jsou podíly na celkovém počtu dokončených rodinných domů v kraji. V tomto ohledu vycházejí ze srovnání nejlépe kraje Moravskoslezský a Liberecký, kde je dřevostaveb více než desetina ze všech rodinných domů.
Vývoj ve sledovaných letech je v jednotlivých krajích podobný, když největší rozmach výstavba dřevostaveb zažívá v posledních letech.

Počet dřevostaveb dokončených v roce 2016

Vloni bylo dokončeno 2 013 nových rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí a tento počet byl meziročně vyšší o 12,4 %, což je podstatně rychlejší tempo růstu než v případě všech rodinných domů bez ohledu na konstrukci.
Nejvíce rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí bylo opět postaveno v kraji Středočeském (528 domů), následovaly kraje Moravskoslezský (278 domů) a Jihomoravský (233 domů). Nejméně dřevostaveb vzniklo v hlavním městě Praze (31 domů) a Karlovarském kraji (42 domů). Dřevostavby se na celkové výstavbě nových rodinných domů podílely téměř patnácti procenty (14,4 %) a v některých krajích (Liberecký, Královéhradecký a Moravskoslezský) dosáhly zhruba 20 % z celkového počtu nových rodinných domů.
Relativně málo dřevostaveb se dlouhodobě staví v Jihočeském kraji a rok 2016 nebyl výjimkou, když dřevěné rodinné domy činily 8,5 % z celku. Menší podíl dřevostaveb byl už jenom v Praze (6,0 %). V ostatních krajích se tento podíl pohyboval na deseti procentech.

Nejvíce využívaný způsob výstavby

Při výstavbě dřevostaveb se nejvíce využívá lehký rámový skelet – panelová montáž, kdy sendvičovou stěnu tvoří dvě konstrukční desky, mezi něž se dává izolace. Z takových sendvičů se v továrně vyrobí celé stěny a panely se pak na stavbě s pomocí jeřábu poměrně rychle smontují. Z venkovní i vnitřní strany se desky obkládají či zakrývají omítkami. Většinou se tak staví katalogové domy, ale moderní technika umožňuje také individuální návrhy. Touto metodou byla postavena téměř polovina domů (963) a nejvíce je využívána v krajích Karlovarském a Plzeňském (až dvě třetiny dřevostaveb).

Třetina dřevěných domů (671) byla v roce 2016 postavena metodou lehkého rámového skeletu – staveništní montáží, kdy se v továrně připraví jen dřevěné rámy, na staveništi se smontují a teprve tam doplní dalšími vrstvami sendviče. Urychlí se tím a zjednoduší práce na staveništi. Takové domy se nejčastěji staví v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském (téměř polovina dřevostaveb).
Třetí místo podle počtu zaujímají sruby a roubenky, kterých bylo v roce 2016 postaveno 233. Vysoký podíl srubů a roubenek se staví v Jihočeském kraji (více než třetina dřevostaveb).
Okrajová je výstavba domů z panelů z masivního dřeva lepeného z několika vrstev, dokončeno jich bylo 79. Málo využívaný je také těžký skelet, kdy se technologií používanou na krovy postaví celý dům (31 dřevostaveb).
Průměrná doba výstavby se v případě dřevostaveb rodinných domů pohybuje na úrovni dvou let, což je výrazně méně než u běžných rodinných domů, které se v průměru staví tři a půl roku. Rozptyl je ale poměrně značný: od půl roku po více než deset let. Nejrychleji se dřevostavby staví v hlavním městě Praze (1,6 roku), nejpomaleji pak v krajích Jihočeském a Zlínském (2,75 roku).

Dřevostavba je podstatně levnější

Na výstavbu dřevěných rodinných domů bylo v roce 2016 vynaloženo 5,8 mld. Kč, tj. zhruba 8 % z celkových nákladů na výstavbu nových rodinných domů.
V průměru výstavba dřevostavby vychází levněji než běžného rodinného domu (2,9 ku 3,3 mil. Kč). Nejnákladnější dřevostavby se staví v Praze (4 mil. Kč), nejlevněji lze dřevostavbu postavit v krajích Královéhradeckém nebo Pardubickém (2,7 mil. Kč), ale rozdíly mimo hlavní město Prahu nejsou velké.
Nadpoloviční většina dřevostaveb (59,1 %) měla energetickou třídu náročnosti B (velmi úsporné), což je oproti běžným rodinným domům o více než deset procentních bodů.
Vyšší je také podíl domů ve třídě A (mimořádně úsporná), když těchto dřevostaveb je 9,0 %, zatímco běžných rodinných domů pouze 6,6 %. Naopak s třídou C (úsporná) byla postavena necelá třetina dřevostaveb (31,8 %), rodinných domů bez ohledu na konstrukci pak téměř polovina (44,4 %).
Výše uvedené poměry jsou zhruba zachovány ve všech krajích, ale určité rozdíly existují. Nejvíce mimořádně úsporných dřevostaveb se staví v hlavním městě Praze (19,4 %), nejméně pak v Pardubickém kraji (1,9 %)

Většina dřevostaveb je jednobytových

V dřevostavbách bylo dokončeno 2 033 bytů a to znamená, že naprostá většina dřevostaveb je jednobytových. Byty v nových dřevostavbách mají v téměř polovině případů dispozici 4 + 1, s větším odstupem pak 3 + 1. V menší míře jsou dřevostavby dvoupokojové. V tomto ohledu nejsou mezi kraji téměř žádné rozdíly. Průměrná obytná plocha jedné dřevostavby dokončené v roce 2016 byla 81 m², ale mezi jednotlivými domy lze opět zaznamenat značné rozdíly (od 20 do několika stovek m²). Největší obytnou plochu mají dřevěné domy v krajích Libereckém a v hlavním městě Praze (100 a 98 m²), nejmenší byly postaveny v krajích Olomouckém a Královéhradeckém (75 m²).

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty