V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

Nízká porodnost se od devadesátých let významně podílela na relativně malém přírůstku celkového počtu obyvatel republiky. Co se však podstatně změnilo, je struktura dosažené úrovně formálního vzdělání. Změny lze demonstrovat na skupině obyvatel ve věku 25–64 let. Ta zahrnuje převážnou část osob, které již ukončily své vzdělávání a jsou ekonomicky aktivní. V letech 1995–2015 se celkový počet těchto osob zvýšil o 628 tis. na 5 959 tis. Od roku 2005 byl však přírůstek jejich počtu již velmi nízký (46 tis.).

Velké změny ve vzdělanostní struktuře

V letech 1995–2015 značně poklesl počet osob se základním vzděláním
(ISCED 0-2) – o půl milionu na 408 tis.
Snížil se počet osob se středním vzděláním bez maturity (převážně vyučených) – o 125 tis. s výrazným propadem jejich počtu v posledních letech.
Na rozdíl od vývoje počtu osob se základním vzděláním nebo středním vzděláním bez maturity vzrostl počet absolventů středních škol s maturitou o 505 tis.; od roku 2005 se však jejich počet již výrazněji neměnil.
Enormně se zvýšil počet absolventů terciárního studia, a to o tři čtvrtě milionu osob. Růst počtu absolventů vysokoškolského studia byl markantní zejména po roce 2007.
Za terciární (vysokoškolské) vzdělání je v souladu s klasifikací CZ-ISCED 2011 považováno úspěšné absolvování bakalářského, magisterského a doktorského studia a také vyšší odborné vzdělání (VOŠ). V roce 2015 ve skupině 25–64letých bylo nejvíce osob s ukončeným magisterským studiem (953 tis. z celkového počtu 1 311 tis. osob s terciárním vzděláním). Bakalářské studium absolvovalo 214 tis. osob, vyšší odbornou školu 108 tis. a doktorské studium ukončilo 36 tis. osob. Lze předpokládat, že část absolventů, například VOŠ nebo bakalářů, dále studuje na vyšším stupni v rámci terciárního vzdělávání. Do tohoto stupně vzdělání nejsou z důvodu srovnatelnosti v časové řadě zahrnuti konzervatoristé s absolutoriem, kterých bylo v minulém roce 11 tis.

Žen s terciárním vzděláním je více než mužů

Vzdělanostní skladba mužů a žen se dlouhodobě liší. Pro celé období od roku 1995 je příznačný pokles počtu mužů se základním vzděláním (za dvacet let o 118 tis.). Téměř 43 % mužů ve věku 25–64 let je vyučených nebo dosáhlo středního stupně vzdělání bez maturity (1 286 tis.). Jejich počet v porovnání s rokem 1995 se výrazněji nezměnil, je však patrná sestupná tendence v posledních letech. Od roku 2010 do roku 2015 se snížil jejich počet o 163 tis., tj. o více než 11 %.
Na rozdíl od skupiny osob se základním vzděláním a vyučených se zvyšuje počet mužů s maturitou a zejména vysokoškoláků. Od roku 1995 se za dvacet let zvýšil počet mužů s maturitou o 280 tis., ale od roku 2008 jejich počet více méně stagnuje. Naproti tomu v celém období let 1995–2015 soustavně roste počet absolventů terciárního studia. Za dvacet let se počet 25–64letých mužů s touto úrovní vzdělání zvýšil o 286 tis. na 627 tis., to je bezmála o 84 % více než v polovině devadesátých let.

Poněkud jiná situace je ve skupině žen. Za dvacet let podstatně klesl počet žen se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Ještě v roce 1995 byl počet žen se středním stupněm vzdělání bez maturity fakticky shodný s počtem žen s maturitou, ale za období 2005–2015 se jejich počet snížil o více než 160 tis.
Stále nejčetnější skupinou jsou ženy se středním stupněm vzdělání s maturitou (39 %). Obdobně jako u vyučených lze v posledních letech pozorovat výrazné snižování jejich počtu a v roce 2015 klesl jejich počet pod úroveň roku 2005.
Snižování počtu žen se základním a středním stupněm vzdělání je kompenzováno mimořádným nárůstem počtu žen s vysokoškolským (terciárním) stupněm vzdělání. V roce 2015 dosáhl počet 25–64letých žen s terciárním vzděláním 684 tis., a to je více než trojnásobek úrovně z roku 1995. Enormní růst počtu žen s tímto typem vzdělání dokumentuje i fakt, že v roce 2012 byl počet vysokoškolsky vzdělaných žen již vyšší než počet mužů a od té doby se rozdíl mezi ženami a muži dále rychle zvětšuje.

Zastoupení absolventů terciárního studia se zvyšuje

Podíl absolventů terciárního studia na populaci 25–64letých dosáhl v roce 2015 v České republice 22 %, což je stále méně než ve většině členských zemí Evropské unie. Avšak například i Německo mělo v roce 2015 podíl (28 %) obyvatel s terciárním vzděláním nižší, než byl průměr za celou EU (30 %). To se však rychle mění. Podíl mladých, kteří ukončili nebo stále studují na úrovni terciárního vzdělání, je v porovnání se starší generací naprosto jiný.
Zastoupení absolventů terciárního studia se příliš neliší v celé skupině čtyřicátníků a padesátníků. Závažná je skutečnost, že daleko nejčetnější skupina lidí ve věku 35–44 let vykazuje vysoký podíl počtu absolventů s maturitou nebo bez maturity, ale podíl absolventů terciárního stupně je relativně nízký. Velká část těchto osob absolvovala střední stupeň vzdělání v devadesátých letech, kdy možnosti studia na terciární úrovni byly omezené. Naproti tomu současné kapacity vysokého školství umožňují absolvovat formální stupeň vzdělání značné části mladé populace.
Údaje za skupinu 25–29letých jsou do určité míry ovlivněny skutečností, že někteří ještě neukončili své formální vzdělávání. Především se jedná o středoškoláky, kteří stále ještě studují na terciárním stupni. Za předpokladu, že studium úspěšně dokončí, zvýšil by se podíl osob s terciárním vzděláním v této věkové skupině na 36 %. Podíl připravujících se na terciárním stupni je vysoký zejména ve skupině 20–24letých, ve které by podíl absolventů terciárního studia v případě úspěšného ukončení mohl hypoteticky dosáhnout více než 45 %, a to je hodnota, kterou dosahují země s nejvyšším podílem terciárního vzdělání, například severské státy. Přitom ještě neuvažujeme o možnosti případného studia středoškoláků na terciárním stupni v pozdějším věku.
V posledních dvaceti letech se výrazně změnila nejen úroveň formálního vzdělání, ale k podstatným změnám došlo i ve skladbě absolventů podle vymezených oborů vzdělání. Pro posouzení byly využity údaje za rok 2005 a 2015 zpracované podle jednotné metodiky ISCED97. Za základ byla opět uvažována věková skupina 25–64 let.

Zájem o obory se mění na všech stupních vzdělávání

Ve skupině osob se středním vzděláním bez maturity, převážně vyučených, je značný propad především v oboru technické vědy, výroba a stavebnictví, i když je stále nejčetnější ze všech stupňů a oborů dosaženého vzdělání. Počet těchto osob se snížil za pouhých deset let o téměř 300 tis. Ve druhé nejčetnější skupině osob se středním vzděláním s maturitou nebyly změny v oborovém zaměření tak výrazné jako mezi převážně vyučenými.
Největší změny v zaměření studia vykazuje skupina absolventů terciárního stupně vzdělání. V roce 2005 byl nejčastějším oborem skupina technické vědy, výroba a stavebnictví. Při celkovém vzrůstu počtu absolventů terciárního stupně o 70 % byl ale nárůst ve skupině technických věd, výroby a stavebnictví vůbec relativně nejnižší (o čtvrtinu) a v minulém roce klesl počet absolventů tohoto oboru studia na druhé místo. Co do celkového počtu jej předstihl široce vymezený obor společenské vědy, obchod a právo, ve kterém vzrostl počet absolventů za deset let dokonce o 126 %.

Vzroste význam celoživotního vzdělávání

Míra zaměstnanosti ve skupině 25–64letých je v České republice jedna z nejvyšších v rámci celé EU. Je pro nás specifické, že máme vysoký podíl absolventů středního vzdělání, vyučených nebo s maturitou v nejčetnějších věkových skupinách mladšího středního věku nad 35 let. Na druhé straně mimořádně vzrostl podíl absolventů terciárního stupně v početně slabších ročnících. To se týká celé skupiny osob mladších 35 let. Pro ilustraci celkový počet mladých ve věku 15–19 let dosáhl v minulém roce 460 tis., to je prakticky polovina počtu 40–44letých nebo 35–39letých. V každém případě bude rozdíl ve stupni dosaženého vzdělání působit dlouhodobě.
Je otázka, v jaké míře bude náš vzdělanostní systém predikovat vývoj naší ekonomiky a reagovat na potřebu zajištění potřebné profesní struktury. To zcela jistě bude ovlivňovat i systém celoživotního vzdělávání, který by měl přispívat k rozšíření odbornosti hlavně pracujících ve středním a vyšším produktivním věku.

Více se dočtete zde: Vzdělávání