Uplatnění cenové statistiky je široké

Ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Vladimír Cába nás seznámil s tím, jak vznikají a k čemu se používají cenové statistiky.

Jaké činnosti vykonává odbor statistiky cen?

Jak už z názvu vyplývá, zabýváme se hlavně cenami a jejich vývojem v čase. Odbor se dělí na tři oddělení. Nejvíc na očích jsou spotřebitelské ceny, z nichž vychází výpočet inflace. Další naše oddělení mají na starosti ceny výrobců a ceny zahraničního obchodu.

Jak se vlastně ceny pro statistické účely zjišťují?

Využíváme různé datové zdroje. Pro ceny výrobců jsou to zejména výkazy, kterými každý měsíc obesíláme vybrané podniky z oblasti zemědělství, průmyslu a tržních služeb. Firmy ze sektoru stavebnictví dostávají výkazy čtvrtletně. Do výkazů vyplňují ceny za vybrané reprezentanty – tedy konkrétní výrobky nebo služby v daném období. O cenách zahraničního obchodu získáváme informace od vývozců a dovozců.

Zdrojů dat pro sledování spotřebitelských cen je více. Velkou část tvoří takzvaná scanner data, tedy údaje přímo z pokladních systémů obchodních řetězců. Z nich každý měsíc dostaneme souhrnný přehled, jaké množství jakých produktů se prodalo a za jakou celkovou cenu. Z toho lze vypočíst jednotkovou cenu produktů například za kilogram, za balení a podobně. Ceny některých druhů zboží a služeb zjišťují tazatelky přímo v provozovnách nebo u prodejců a další sledujeme v cenících na webu. Například pro monitorování cen letenek využíváme speciální program, který automaticky projde nabídku významných vyhledávačů letenek a zjistí aktuální ceny vybraného vzorku letenek do různých destinací.

Pro zjišťování cen nájmů a nemovitostí se naše tazatelky dotazují vlastníků bytových domů, tedy bytových družstev, příslušných odborů městských úřadů nebo soukromých majitelů a developerů. Tyto údaje doplňujeme o sledování nabídky realitních kanceláří a využíváme také data z katastrálních úřadů.

Ing. Vladimír Cába

Vystudoval fakultu provozně-ekonomickou na České zemědělské univerzitě v Praze. V ČSÚ pracuje od listopadu 2014, kdy nastoupil do odboru národních účtů. Věnoval se sektorovým účtům a čtvrtletním odhadům. Od roku 2019 působil ve funkci vedoucího oddělení datové podpory zahraničního obchodu, ředitelem odboru statistiky cen byl jmenován v lednu 2025.

Jak zjišťujete ceny energií?

Ceny energií byly v minulých letech, když nastala energetická krize, ostře sledovány médii, politiky i samotnými spotřebiteli. Do té doby se měnily jen pomalu, takže pro statistické účely stačilo vycházet z ceníků distribučních společností a zjednodušeného modelu. Během krize však došlo k velkým výkyvům, takže ceníkové ceny prudce vzrostly, ale lidé, kteří měli ceny zafixované na delší období, ještě nějaký čas platili ceny původní. Ceníkové ceny pak neodpovídaly realizovaným cenám. Proto jsme výkazy pro distributory i výpočtový model upravili tak, aby odrážel to, co spotřebitelé v daném období skutečně platí. Třeba teď od ledna se do cen elektřiny promítlo vládní opatření, kdy stát spotřebitelům odpustil poplatky za obnovitelné zdroje. I když regulovaná složka ceny elektřiny šla nahoru, celková cena pro spotřebitele klesla.

V čem spočívají hlavní výhody využití scanner dat?

V současné době dostáváme tato data z pokladních systémů od dvaceti obchodních řetězců. Úplně pokryté tak máme segmenty potravin, nealkoholických a alkoholických nápojů, tabáku a volně prodejných léků. Pomocí scanner dat ale sledujeme i vybrané produkty v hobbymarketech.

Hlavní výhodou je, že zjišťujeme ceny, za které si zákazníci zboží skutečně koupili, tedy skutečné realizované ceny. Ze scanner dat dostaneme například informaci, že za daný měsíc se prodalo tisíc čtvrtkilových balení másla za celkem třicet dva tisíc korun. Z toho hned spočítáme průměrnou cenu jednoho balení a nemusíme rozlišovat, kolik z toho se prodalo v akci nebo v rámci nějakého věrnostního programu a kolik za plnou cenu. Když ceny zjišťovaly tazatelky v obchodech, opsaly si aktuální údaj z cedulky na regálu, ale nevěděli jsme, zda zákazníci za tuto cenu opravdu nakupovali. Jestli třeba většinu daného produktu nakoupili v jediném týdnu, když byl výrazně zlevněný, a po zbývající týdny v měsíci už ho za běžnou cenu skoro nekupovali.

Do jakých segmentů by se mělo využívání scanner dat ještě rozšířit?

Od letošního roku jsme implementovali data do výpočtu inflace za hobbymarkety a připravujeme rozšíření na e-shopy se spotřební elektronikou a spotřebiči pro domácnost. A dál budeme hledat oblasti, kde by využití tohoto nástroje bylo účelné. Musíme si však uvědomit, že tak velký balík dat jako za obchodní řetězce s potravinami už do spotřebního koše implementovat najednou nelze, a možností pro nové efektivní nasazení scanner dat tedy mnoho nezbývá.

Do budoucna proto uvažujeme spíše o využití dalších metod, například web scrapingu. Už jsem mluvil o tom, že takto získáváme informace o cenách letenek, a postupně bychom chtěli doplnit i jiné produkty, které se z velké části prodávají elektronicky a lze k nim jednoduše přistupovat přes různé agregátory.

K čemu se scanner data používají?

Primárně k výpočtu indexu spotřebitelských cen, tedy inflace. Dále pak z celého balíku dat vybereme určité produkty, takzvané cenové reprezentanty, a u nich každý měsíc zjišťujeme průměrnou cenu, kterou zveřejňujeme na webu. Tady je třeba zdůraznit, že z těchto průměrných cen nelze spočítat inflaci. Jedná se pouze o vybrané, svým způsobem charakteristické položky z celého sortimentu, jejichž ceny slouží hlavně pro rychlou orientaci. Pro detailnější pohled je třeba sledovat položek mnohem víc, a hlavně se musí brát v potaz to, jak významně se podílejí na celkové spotřebě. Což nám scanner data také pomáhají zjistit. Vidíme z nich, kolik čeho lidé nakupují, a proto je také využíváme při úpravách složení spotřebitelského koše. Ty se provádějí ve dvouletém intervalu a odrážejí změny ve spotřebitelském chování, k nimž za tu dobu došlo. Scanner data slouží hlavně při určování, jak se na celkové spotřebě podílejí potraviny a nealkoholické nápoje. Při sestavování celého spotřebitelského koše pak vycházíme z dat z národních účtů o spotřebě domácností a také ze statistiky rodinných účtů. Když vše shrneme a vyhodnotíme, můžeme si udělat obrázek o spotřebním chování domácností, a následně pak upravovat spotřební koš podle toho, jakým dílem se na celkových výdajích domácností podílejí potraviny, náklady na energie a bydlení, rekreaci a kulturu, dopravu a další složky.

Kromě cenové statistiky nacházejí výstupy ze scanner dat uplatnění i ve statistice národních účtů, kde pomáhají při stanovení spotřeby domácností.

Slouží cenové statistiky i jiným uživatelům než pouze odborníkům v ČSÚ?

Určitě ano. Cenové indexy se často uvádějí v různých smlouvách v mnoha oborech nebo v legislativě a podle jejich výše se automaticky navyšují různé platby, ceny či nájmy. S našimi daty velmi intenzivně pracuje Česká národní banka, využívá je Ministerstvo financí a další instituce. Mnohdy slouží jako jeden z podkladů pro mzdové vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, lidé s jejich pomocí porovnávají ekonomickou situaci v různých zemích. To uplatnění je opravdu široké, a kdybychom cenové statistiky neměli, bylo by asi dost složité, nebo spíš nemožné, je něčím nahradit.

Jak rychle po skončení sledovaného období jsou cenové statistiky zveřejňovány?

Naše statistiky publikujeme každý měsíc. První na řadu přicházejí spotřebitelské ceny. Tři až pět dnů po skončení měsíce vydáváme předběžný odhad inflace. Následně pak za dalších zhruba pět dnů kompletní index spotřebitelských cen, který publikujeme v mnohem větším detailu než v případě odhadu. Do budoucna bychom se rádi postupnými kroky dostali s publikováním odhadu spotřebitelských cen co nejblíže ke konci referenčního období.

Ceny výrobců zveřejňujeme okolo 20. až 25. dne po skončení referenčního období. Poslední přicházejí na řadu ceny zahraničního obchodu, které zveřejňujeme o měsíc později než spotřebitelské ceny.

Zaujala vás v poslední době nějaká data z cenových statistik?

Oproti letům 2022 a 2023 je teď naštěstí relativně klidné období, takže k nějakým překvapivým cenovým skokům či zvratům moc nedochází. Zajímavý je třeba vývoj ceny másla, která z poměrně vysoké úrovně začala ke konci loňského roku klesat a dostala se hodně nízko. V médiích se pak spekulovalo o možných příčinách tohoto jevu.

Potýkáte se i v cenové statistice s nesprávnou interpretací vašich dat?

V prvé řadě si musíme uvědomit, že je jiná doba. My jsme seděli u televize, dnešní děti tráví čas online. Samozřejmě, že těch hodin je moc. Otázka ale je, co děti na internetu dělají.

Občas se to stává. Třeba v případě inflace ČSÚ vydává index spotřebitelských cen pro národní účely a harmonizovaný index spotřebitelských cen, který slouží k mezinárodnímu srovnání a počítá se trochu jinak. Lidé si někdy pro svou argumentaci vybírají z obou indexů ten, jehož hodnota se jim lépe hodí, aniž by brali v potaz, jak byl sestaven a k jakým účelům má sloužit. Plete se také roční inflace s meziročním indexem za určitý měsíc a podobně.

My se takovým omylům snažíme předcházet tím, že spolu s čísly zveřejňujeme také metodiku a vysvětlení, jak tato čísla vznikla a co vyjadřují.

Kolik lidí na odboru statistiky cen pracuje?

Na výpočtech všech indexů a statistik participuje zhruba 30 zaměstnanců zde na ústředí.

Dále pak máme podporu v krajské správě v Hradci Králové, kde se zpracovávají výkazy a data získaná od tazatelek a tazatelů a zatřiďují se zde scanner data. Bez těchto podpůrných činností bychom toho moc nespočetli, a kolegům je třeba za jejich práci velmi poděkovat.

Rozhovor vyšel v březnovém vydání časopisu Statistika&My.