Tlak na transparentnost vládních financí roste

Hospodaření s veřejnými prostředky bude vždy centrem pozornosti, a to z různých důvodů. Vládní finance mají v dnešní době důležitou makroekonomickou váhu a představují jak významnou poptávkovou složku hrubého domácího produktu (zhruba pětinu), tak dlužníka, jehož dluhopisy jsou v držení řady konzervativních investorů, jako jsou např. penzijní fondy. Je to zajímavé téma i pro širokou veřejnost, protože do státního rozpočtu přispívá svými daněmi prakticky každý občan a stejně tak každý profituje z jeho výdajů, byť v různé míře. Kontrola veřejných rozpočtů je silné téma i na úrovni Evropské unie. Byla odstartována již před více než dvaceti lety Maastrichtskou smlouvou a v ní nastavenými kritérii na relativní úroveň deficitu a dluhu. Po zjištění, že jsou sice nastaveny cíle, ale neexistují dostatečné nástroje pro jejich dosažení, rostl tlak na větší pravomoci k faktickému přechodu od měnové k fiskální unii. Odrazem toho jsou různé fiskální pakty a balíčky opatření, které nutí vlády jednotlivých zemí k větší transparentnosti veřejných financí. Nedílnou součástí této snahy je i zvyšující se tlak na transparentnost statistiky vládních financí.
Zatímco před deseti lety byl vládní sektor jen jedním ze sektorů národního účetnictví, pozornost a nároky, které k němu dnes směřují, vedly prakticky k vyčlenění vládní finanční statistiky jako samostatné disciplíny a znásobily kapacitní náročnost jejího sestavování. Podrobnost, v jaké jsou data sbírána, sestavována a reportována do Eurostatu, nemá u jiných oblastí obdobu, stejně jako požadavky na přesnost. Zatímco národní účetnictví jako celek je do značné míry makroekonomickým modelem s poměrně vysokou mírou odhadů, údaje o vládním sektoru je potřeba počítat s trochou nadsázky „na korunu“ přesně. Pro uživatele to na druhé straně přináší nebývalý rozsah informací, které lze využít pro analytické účely, včetně možností mezinárodního srovnání. Výhodou údajů založených na standardu národních účtů ESA2010 je jejich časová i prostorová srovnatelnost, protože jsou zpracovávány na akruálním principu a podle mezinárodní metodiky. Kromě ročních údajů je kladen větší důraz i na čtvrtletní výstupy, které budou v letošním roce nově součástí systému Rychlých informací ČSÚ.