Šetření v domácnostech

Největším pravidelným šetřením je tzv. Integrované šetření u domácností (IŠD), které vzniklo v roce 2011 sloučením tří modulů: Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), Výběrového šetření cestovního ruchu (VŠCR) a Výběrového šetření informačních technologií (VŠIT).
Výběrové šetření pracovních sil se uskutečnilo již v prosinci roku 1992. Zaměřuje se zejména na získávání pravidelných informací o situaci na trhu práce a probíhá celoročně. Výběrové šetření cestovního ruchu se realizuje od roku 2003. Získává informace o cestování obyvatelstva v tuzemsku i v zahraničí, patří sem i služební cesty. Výběrové šetření informačních technologií se provádí od roku 2002 a zjišťuje využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech i mezi jednotlivci.
Šetření Životní podmínky (SILC) je druhým největším šetřením ČSÚ. Koná se od roku 2005. Získává údaje o so­ciální situaci obyvatel, o jejich příjmech a životních podmínkách. Probíhá každý rok vždy na jaře od února do května.
Dalším pravidelným šetřením jsou Rodinné účty (RÚ). Je to tradiční šetření již od roku 1956. Celoročně sleduje hospodaření českých domácností, jejich spotřební zvyklosti a strukturu výdajů, např. s ohledem na růst cen.
ČSÚ provádí i řadu nepravidelných šetření. Mezi ně patří Šetření o zdraví – EHIS 2014, které se konalo od poloviny června 2014 do konce ledna 2015. Zjišťovalo zdravotní stav obyvatelstva, využívání zdravotní péče a životní styl (např. pohyb, stravování, kouření atd.). Dotazník a metodiku zajišťoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, ale veškeré terénní práce, technickou podporu i zpracování dat prováděl ČSÚ. Další šetření o zdraví se uskuteční v roce 2019.

Unikátní šetření o energetické spotřebě v domácnostech

Dalším jednorázovým šetřením je ak­tuálně připravované Šetření o energetické spotřebě v domácnostech – ENERGO 2015. Začne letos v červenci a skončí příští rok v polovině ledna. Bude získávat údaje o spotřebě energií a paliv v českých domácnostech podle účelu užití: na vytápění, ohřev vody, vaření, chlazení místností, dále využití elektrických spotřebičů a spotřebu pohonných hmot u automobilů. Na tomto šetření spolupracuje ČSÚ s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Další šetření se uskuteční v roce 2020.

Příští rok: šetření o vzdělávání dospělých

V příštím roce se bude realizovat Šetření o vzdělávání dospělých – AES 2016, které zjišťuje zapojení osob ve věku 18–69 let do formálního i neformálního vzdělávání, jejich jazykovou vybavenost, další získávání znalostí a dovedností a také celoživotní vzdělávání. Sběr dat je naplánován na druhé pololetí roku 2016. První šetření tohoto typu se uskutečnilo v roce 2011, příští bude v roce 2020.

Jak se vybírají domácnosti?

ČSÚ provádí výběry pro šetření v domácnostech dvoustupňovým náhodným výběrem z registru sčítacích obvodů a budov. Vybírají se byty, které jsou podle dostupných informací obydlené. Nejprve se vybere lokalita a v rámci ní pak zpravidla 6 nebo 10 bytů. Tazatel již poté oslovuje konkrétní vybraný byt, který mu určil počítač. To znamená, že tazatel dostane adresy, kam má jít, a rozhodně domácnosti nevybírá sám.

Organizace Integrovaného šetření u domácností

Integrované šetření u domácností IŠD se realizuje kompletně jako CAPI zjišťování, tzn. že tazatel navštěvuje domácnosti s notebookem a do elektronického dotazníku zaznamenává získané odpovědi. Výhodou počítačem řízeného rozhovoru je automatické trasování otázek a logické kontroly již při zadávání odpovědí. Další výhodou je dynamizace textů otázek i odpovědí podle toho, s kým tazatel hovoří. Počítač nabízí vysvětlivky či nápovědu již v průběhu rozhovoru a také předvyplněné údaje z minulého období.
První návštěva IŠD se uskutečňuje vždy formou osobního rozhovoru v domácnosti a slouží k navázání kontaktu. Při ní se vyplňuje úplný dotazník VŠPS a také dodatečný modul, který obsahuje několik otázek na vybrané téma. V minulých letech to byly například pracovní úrazy a jiné zdravotní problémy při výkonu povolání nebo situace migrantů na trhu práce. Při opakovaných návštěvách může rozhovor proběhnout telefonicky. Jedná se o krátký telefonický rozhovor, který zpravidla slouží pouze k aktualizaci odpovědí z předchozího čtvrtletí.
Od druhé vlny šetření se tazatelé ČSÚ ptají vybraných domácností na cestování a náklady cest (VŠCR), a to vždy čtyři návštěvy po sobě. Naopak šetření VŠIT se provádí pouze ve 2. čtvrtletí roku a pouze u domácností na páté vlně šetření, tzn. při poslední návštěvě.
Jednorázová šetření jsou napojena na IŠD a probíhají jako šestá návštěva v domácnosti. Výhodou této integrace do IŠD je to, že respondent již zná tazatele a tím odpadá problém prvního kontaktu s domácností a prvotní nedůvěry. Napojení na IŠD dále umožňuje zkrátit délku rozhovoru, neboť z předchozích návštěv je již známa většina základních socio-demografických charakteristik sledovaných jednotlivců a složení domácností. V neposlední řadě umožňuje metodikům provádět podrobnější analýzy výstupů ze šetření, které by jinak nebyly možné.
Jelikož se šetření SILC realizuje vždy v první polovině roku, směruje ČSÚ z kapacitních důvodů všechna ostatní  jednorázová šetření do druhé poloviny roku. Klíčovou roli v organizaci domácnostních šetření tedy hraje načasování jednotlivých úloh a dlouhodobé plánování kapacit tazatelské sítě, aby ČSÚ docílil jejich rovnoměrného vytížení v průběhu celého roku.