Přejít k obsahu

Téměř třetina snoubenců v manželství už žila

Terezie Štyglerová

18. 09. 2018

  • Statistiky
  • Lidé
  • Obyvatelstvo
  • Sňatky, rozvody
Přibližně jednu třetinu ročního objemu sňatků uzavřených obyvateli ČR tvoří svazky, v nichž minimálně jeden z novomanželů vstupuje do druhého či dalšího manželství. Sňatky ovdovělých se vyskytují jen zřídka.

Z celkového počtu 52,6 tis. manželství uzavřených v roce 2017 bylo 17,0 tis. (32 %) sňatků s rozvedenou nebo ovdovělou osobou. V naprosté většině šlo o svazek s rozvedeným člověkem. Sňatky ovdovělých se totiž vyskytují pouze v řádu jednoho tisíce ročně.
Z pohledu samotných ženichů či nevěst tvoří rozvedení necelou jednu čtvrtinu ročního počtu sňatků. V loňském roce stálo „před oltářem“ 12,1 tis. rozvedených mužů, kteří představovali 23 % ženichů. Rozvedené ženy uzavřely celkem 11,7 tis. manželství (22 % nevěst).
Sňatky rozvedených spolu s rozvody v předcházejících letech aktuálně znamenají, že okolo 40 % osob, které se rozvedou, dříve či později vstoupí do dalšího manželství. Zejména pro svůj relativně malý podíl na celkové sňatečnosti zůstává sňatečnost rozvedených na okraji zájmu demografů. Přesto však stojí za to se na osoby uzavírající další manželství podívat z demografického pohledu detailněji.

Měsíční indexy počtu sňatků, 2013–2017 (přepočtené na stejný počet dní)

Měsíční indexy počtu sňatků, 2013–2017 (přepočtené na stejný počet dní)
Zdroj: ČSÚ

Věkový rozdíl rozvedených snoubenců je větší

Analýzy dat o snoubencích – obyvatelích ČR – často poukazují na fakt, že tito lidé jsou si z pohledu zjišťovaných demografických charakteristik poměrně podobní. Platí to i pro menšinovou skupinu rozvedených snoubenců?
Z hlediska rodinného stavu jsou manželství s dříve rozvedeným partnerem více heterogenní. Zatímco devět z deseti dosud svobodných snoubenců si bere také dosud svobodného, u rozvedeného je druhý v páru také rozvedený jen v šesti z deseti sňatků a prakticky celých zbývajících 40 % připadá na heterogenní pár snoubenců rozvedený–svobodná či rozvedená–svobodný.
Nižší míra podobnosti rozvedených snoubenců oproti svobodným existuje, i pokud jde o věk, resp. jejich vzájemný věkový rozdíl. Není překvapivé, že průměrná absolutní hodnota věkového rozdílu rozvedeného snoubence či snoubenky s partnerkou či partnerem jakéhokoli rodinného stavu je obecně vyšší než mezi svobodnými snoubenci.
V období let 2013–2017 byla průměrná absolutní hodnota rozdílu věku svobodného ženicha i nevěsty 3,6 roku, v případě obou rozvedených snoubenců pak 5,9 roku. Rozdíl však naroste až na 9,4 roku u párů, v nichž si rozvedený muž bral svobodnou ženu. Při opačné konstelaci rodinných stavů činí průměrná odchylka věku 5,0 roku. Sňatky poslední uvedené kombinace rodinných stavů snoubenců jsou jedinou skupinou, kdy je častěji starší nevěsta než ženich. Ve sledovaném období šlo o 52 % všech sňatků svobodného muže a rozvedené nevěsty; ve 40 % byl starší muž a v 8 % byli snoubenci stejně staří. Naopak, a to dokonce až z 90 %, byl ženich starší než nevěsta mezi novomanželskými páry tvořenými rozvedeným (i ovdo­vělým) mužem a svobodnou ženou. Stejně staří bývají nejčastěji oba dva snoubenci svobodní (12 %).
V úhrnu posledních pěti let byli rozvedení snoubenci oproti těm svobodným starší o 14 (ženy), resp. 15 (muži) let, když průměrný věk rozvedeného muže uzavírajícího nový sňatek byl 47,2 roku a ženy 43,5 roku (pozn.: průměrné věky a navazující ukazatele jsou vypočteny z absolutních počtů událostí). V čase se věkový rozdíl oproti svobodným snoubencům mírně zvýšil – důvodem bylo prodlužování průměrné doby trvání manželství do jeho zániku rozvodem. Ta aktuálně převyšuje 13 let, a je tak skoro o 1,5 roku vyšší, než tomu bylo před patnácti lety.

Rozložení sňatků podle věkového rozdílu a rodinného stavu snoubenců (%), 2013–2017

Rozložení sňatků podle věkového rozdílu a rodinného stavu snoubenců (%), 2013–2017
Zdroj: ČSÚ

 Muži si berou vzdělanější ženy

Pokud jde o shodu nejvyššího dosaženého vzdělání partnerů, mezi svobodnými a rozvedenými snoubenci existují jen malé rozdíly. Statistiku posledních let bohužel omezuje nadpoloviční non-response. Ze zjištěných údajů vyplývá, že nejvyšší shoda vzdělání obou snoubenců se vyskytuje mezi oběma svobodnými snoubenci (58 % v úhrnu let 2013–2017) a mezi oběma rozvedenými snoubenci (57 %). Obdobný soulad se však týká i manželství svobodného ženicha s rozvedenou ženou (56 %). O něco nižší je pak v případě sňatků rozvedeného ženicha se svobodnou ženou (53 %). Na první pohled je možná překvapivé, že u všech kombinací jsou více či méně četnější sňatky, u kterých uvedený stupeň vzdělání ženy je vyšší než muže, přičemž nejvýraznější nepoměr je mezi oběma svobodnými snoubenci a naopak nejmenší mezi snoubenci oběma rozvedenými. Důvodem je vývoj vzdělanostní struktury žen směrem ke snížení rozdílů ve srovnání s muži, resp. dokonce obrácení situace, kdy ve vyšších vzdělanostních kategoriích mezi absolventy převažují ženy.

Cizincům dávají přednost spíše svobodné ženy

Podíváme-li se na podíl manželství s cizincem, tak i v tomto pohledu určité rozdíly mezi svobodnými a rozvedenými existují, nejsou však příliš významné a navíc ani úplně stabilní. I když pro období posledních pěti let vychází mezi svobodnými i rozvedenými ženichy s českým státním občanstvím podíl sňatků s ženou cizinkou stejný – 3,7 %, obecně v hodnoceném období uplynulých patnácti let bylo zastoupení nevěst cizinek vyšší mezi rozvedenými muži. V prvních pěti letech nového století se pohyboval okolo pěti procent (nejvíce v roce 2004 – 5,5 %). U žen je tomu naopak – s mírně vyšší frekvencí si cizince za manžela berou občanky ČR svobodné (5,9 % sňatků svobodných žen v období 2013–2017) než rozvedené (5,4 %).

K oltáři v létě a v sobotu

Je známo, že sňatečnost se ze všech demografických procesů vyznačuje nejvýraznější sezónností, a to nejen v průběhu kalendářního roku, ale také v kalendářním týdnu. Sobota je jednoznačně nejoblíbenějším dnem pro uzavření manželství, volí ji okolo 70 % všech snoubenců.
Z dat za posledních pět let vyplývá, že sobotu si jako den pro sňatek daleko častěji vybírají snoubenci oba svobodní (73 % jejich sňatků) než snoubenci oba rozvedení (57 %). U heterogenních párů, tedy u sňatků uzavřených mezi svobodnou a rozvedenou osobou, byl podíl sobot v obou podskupinách velmi podobný (62–63 %). Pro všechny kombinace svobodných a rozvedených snoubenců platí, že druhým nejoblíbenějším dnem pro vstup do manželství je pátek, který nižší sobotní počty sňatků rozvedených do značné míry kompenzuje.
Základní model sezónnosti uzavírání manželství během roku je platný pro sňatky snoubenců jak svobodných, tak rozvedených (včetně z hlediska rodinného stavu smíšených). Nejvyhraněnější je opět sňatkové chování obou snoubenců svobodných, u kterých je koncentrace do měsíců s teplým počasím (červen–září) nejvyšší a do chladných (prosinec–březen) naopak nejnižší. V období let 2013–2017 bylo v teplých měsících realizováno 70 % sňatků těchto snoubenců, v chladných 7 %. O něco menší sezónnost pak platila pro sňatky svobodné nevěsty a rozvedeného snoubence (63 % sňatků v letních měsících a 12 % v zimních). Nejmenší, přesto však stále významnou sezónnost mají sňatky obou snoubenců rozvedených (55, resp. 17 %).

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo