V zahraničí volí stále více Čechů

Současná právní úprava volebních zákonů umožňuje občanům České republiky volit přímo v zahraničí pouze ve dvou ze šesti druhů voleb, a to ve volbách do Poslanecké sněmovny (od voleb 2002) a volbě prezidenta republiky (od roku 2013). Zatímco při volbě prezidenta je celá republika jedním volebním obvodem, ve volbách do Poslanecké sněmovny je zahraničí losem Státní volební komise podřazeno k některému z krajů. V dosavadních pěti sněmovních volbách to bylo k následujícím volebním krajům: Jihomoravskému (2002), Jihočeskému (2006 a 2010) a Středočeskému (2013 a 2017). Při volbě prezidenta se volební místnosti v zahraničí při dvou dosavadních volbách (2013 a 2018) otevřely kvůli dvoukolovému systému celkem čtyřikrát. To znamená, že v zahraničí došlo za šestnáct let dohromady k devíti hlasováním. Nejvíce okrsků v zahraničí (110) bylo otevřeno při prezidentské volbě v roce 2018, naopak na nejméně místech v zahraničí (102) se hlasovalo při volbě prezidenta v roce 2013. Během šestnácti let mohli voliči v zahraničí hlasovat dohromady na 135 místech. Většina okrsků v zahraničí (konkrétně 85, což odpovídá zhruba 63 %) byla otevřena při všech dosavadních hlasováních, tj. devětkrát.

Ze všech kontinentů má nejvíce volebních okrsků Evropa

Kontinent s nejmenší fluktuací volebních okrsků je Austrálie a Oceánie, kde se dosud při každém hlasování otevřely dva stejné volební okrsky (Sydney a Canberra). Naproti tomu v Africe mohli voliči v průběhu času hlasovat dohromady na osmnácti místech kontinentu, z toho jen na osmi z nich při každém hlasování. Afrika má zároveň i nejvíce okrsků, kde se hlasovalo pouze jednou, konkrétně se jedná o celkem 3 okrsky, a to v Pobřeží slonoviny, Angole a Mali. Z hlediska absolutních počtů míst, kde bylo možné někdy hlasovat, bylo nejvíce okrsků ustanoveno v Evropě (50) a v Asii (46), naopak nejméně měly na svém území Austrálie a Oceánie (2).
Většina voličů, kteří si najdou cestu do volebních místností v zahraničí, volí v Evropě. Těmto voličům bylo v každém z dosavadních hlasování vydáno alespoň 65 % ze všech úředních obálek vydaných v zahraničí. Naopak vydané úřední obálky v Austrálii nikdy nepřekročily 2,6 % ze všech v zahraničí vydaných úředních obálek. Nejvyšší podíl vydaných úředních obálek z okrsků v zahraničí má ten, který je zřizován při zastupitelském úřadu v Londýně. V průběhu dosavadních devíti hlasování zde bylo vydáno 8 636 úředních obálek, což je více než 10 % všech dosud vydaných úředních obálek při volbách v zahraničí. Absolutní rekord z hlediska počtu vydaných úředních obálek během jednoho hlasování náleží rovněž Londýnu, kde jich bylo při letošním druhém kole volby prezidenta vydáno 2 260. Naproti tomu žádná úřední obálka nebyla vydána ve volebních místnostech při zastupitelských úřadech v Ammánu a Dakaru v roce 2002, v Alžíru v roce 2017 a při čtyřech z osmi hlasování v Pchjongjangu.

Londýn dominuje v počtu hlasujících voličů

Nejvyšší průměrný počet hlasujících voličů je ve volebním okrsku při zastupitelském úřadu v Londýně, a to 959. Průměr více než 400 voličů na jedno hlasování je dále překročen ve volebních místnostech zřízených u zastupitelských úřadů v Bruselu (686 voličů), Paříži (500 voličů) a v Bratislavě (427 voličů).
Z volebních okrsků mimo evropský kontinent je průměrný počet hlasujících voličů nejvyšší ve volebním okrsku zřízeném při generálním konzulátu v New Yorku (249 voličů), na vojenské základně v Lógaru, kde se volilo třikrát (212 voličů), a v Sydney (158 voličů).
Naopak mezi okrsky s nejmenší průměrnou voličskou vytížeností jsou povětšinou řazeny ty, kde se volilo jednou. Patří sem například pákistánské Karáčí, Abidjan v Pobřeží slonoviny (oba po 2 voličích) a angolská Luanda (3 voliči). Nejnižší průměrný počet hlasujících voličů v okrscích, kde se volí opakovaně, je v okrsku při zastupitelském úřadu v Korejské lidově demokratické republice, kde se k volbám během osmi hlasování dostavilo celkem 19 voličů.
Volební účast při volbách v zahraničí bývá obvykle vyšší než na území ČR, což je zčásti dáno i volebním procesem, kdy občan volící v zahraničí musí podniknout kroky před samotným hlasováním. Buď se musí nechat zapsat do zvláštního seznamu voličů při zastupitelském úřadu, anebo zažádat o voličský průkaz. Právě proto existují volební okrsky v zahraničí, kde volební účast zpravidla dosahuje 100 %. Jedná se především o volební okrsek při Svatém stolci ve Vatikánu, kde stoprocentní volební účasti bylo dosaženo ve všech dosavadních devíti hlasováních. Podobně na tom je volební okrsek při ambasádě v Tunisu. Tam při dosavadních devíti hlasováních bylo celkově zapsáno ve zvláštních seznamech 117 voličů, z nichž se jen jeden (v roce 2010) nedostavil.
Kromě zastupitelských úřadů je možné volit i na určených místech mimo ně. Vedle některých vojenských základen, kde bylo možné dosud volit v Afghánistánu, Mali a Iráku, byla například zřízena i jedna volební místnost ad hoc, konkrétně v roce 2013 v japonském Kjótu, kde tou dobou byla na koncertním turné Česká filharmonie.

  Počet vydaných úředních obálek roste

Stejně jako roste počet voličů, kteří se voleb v zahraničí účastní, roste i jejich podíl na počtu voličů účastnících se voleb celkem. Zatímco v roce 2002 byla v zahraničí vydána úřední obálka 3 763 voličům (0,08 % z celkového počtu všech vydaných úředních obálek), tak při druhém kole volby prezidenta letos v lednu to bylo již 17 507 voličům (0,31 % z celkového počtu vydaných obálek). Ač se z těchto dat může zdát, že volba v zahraničí je záležitostí pouze marginální, platí to jen zčásti. Při jednomandátové volbě prezidenta republiky tvoří hlasy odevzdané v zahraničí skutečně jen zlomek ze zisku hlasů pro jednotlivé kandidáty. Při volbách do Poslanecké sněmovny, které se konají podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích na území České republiky, ovšem může hrát zahraničí důležitou roli ve výpočtu rozdělování mandátů.
Podíváme-li se na volby do Poslanecké sněmovny, tak při případném nezapočtení hlasů ze zahraničí by došlo ke změně volebních výsledků při třech z pěti dosavadních hlasování, kdy bylo možné v zahraničí volit. Konkrétně by se jednalo v roce 2006 o změnu kraje, jemuž by byl mandát přidělen. V tomto případě by sice změna neměla význam z hlediska počtu mandátů pro strany, ale ODS by místo 6. mandátu v Jihočeském kraji získala 5. mandát v kraji Olomouckém. V následujících volbách v roce 2010 by v případě absence zahraničí došlo k výměně mandátů mezi stranami v Jihočeském kraji. ODS by v takové konstelaci ztratila 4. mandát, naopak strana Věci veřejné by získala svůj 2. mandát v kraji. Ke změně by došlo rovněž při posledních volbách, kde by TOP 09 ztratila 2. mandát ve Středočeském kraji ve prospěch 3. mandátu pro hnutí SPD Tomia Okamury. V letech 2002 a 2013 by k žádné změně v přidělovaných mandátech při nezapočtení výsledků ze zahraničí nedošlo.
Z údajů, které má ČSÚ k dispozici, není možné zjistit, kolik voličů v zahraničí žije a kolik jich zde volilo na voličský průkaz během dovolené, studijního nebo pracovního pobytu. Toto není možné rozlišit ani v případě, kdy Češi žijící v zahraničí využijí možnost volit s voličským průkazem na území ČR, což mohou kromě volby prezidenta a voleb do Poslanecké sněmovny i při volbách do Senátu a Evropského parlamentu.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo