Statistika musí být nejen přesná, ale i srozumitelná

S 1. místopředsedkyní ČSÚ Evou Krumpovou jsme hovořili o tom, jak se oficiální statistika za posledních 25 let proměnila a jaké změny ji čekají v budoucnosti.

Co se z vašeho pohledu za poslední čtvrtstoletí v Českém statistickém úřadě nejvíce změnilo?

Za 25 let se toho změnilo strašně moc. Vždyť si jen zkuste vzpomenout, co jste na začátku století dělal a jaké technické prostředky byly k dispozici. Dostupný internet či mobilní telefony byly před 25 lety vzácností. S tím souvisejí i změny v poskytování informací. V současné době publikujeme informace převážně elektronicky, a pokud možno tak, aby si je klient byl schopen sám dohledat. Zveřejňujeme je v podobně otevřených dat, publikací a prostřednictvím dalších nástrojů diseminace. Případy, kdy by si někdo chodil na naše krajská pracoviště nebo do pražského ústředí pro informace osobně, jsou již velmi ojedinělé.

V oblasti zpracování prošel ČSÚ za uplynulé čtvrtstoletí zásadní transformací směrem k digitální a integrované statistice. V roce 2000 jsme prováděli 286 statistických zjišťování (včetně rezortních zjišťování), v roce 2025 už jen 156. To představuje pokles o 45 procent. Zároveň se snížila administrativní zátěž respondentů ze 4,5 milionu hodin ročně (2008) na 1,3 milionu hodin (2025) a díky aplikaci statistických metod se daří redukovat i počet respondentů, které oslovujeme. Je to vidět i na počtu hlášení, kterých v roce 2005 bylo 15 908 451 a v roce 2025 již jen 6 596 811. Za dvacet let jich tak ubylo 58,5 %, což ale neznamená, že by ČSÚ měl méně dat, spíše naopak. Došlo k velkému rozšíření využití administrativních datových zdrojů – ČSÚ dnes pracuje s více než 100 externími zdroji dat. Zaveden byl metainformační systém, který umožňuje kontrolu duplicity údajů a efektivní koordinaci šetření.

Na poli mezinárodním se ČSÚ stal součástí Evropského statistického systému (ESS), jehož účelem je poskytovat spolehlivé a srovnatelné statistiky na úrovni EU a zajistit, aby se evropské statistiky vytvářené ve všech členských zemích řídily společnými kritérii a definicemi, a statistické údaje tak byly harmonizované, relevantní a použitelné. ESS je proto garantem spolehlivosti evropské statistiky.

Dále byl položen základní kámen společného rámce kvality ESS – etický kodex. Ten je založen na šestnácti zásadách týkajících se institucionálního prostředí, statistických procesů a výstupů.

A protože statistiky tvoří lidé, tak se ještě krátce zmíním o nich. Za posledních 20 let došlo k několika větším personálním redukcím. V roce 2005 pracovalo v ČSÚ 1 879 a nyní 1 262 zaměstnanců. To je úbytek o 33 procent. Další snižování bez redukce agend a bez zapojení jiných způsobů získávání dat již není možné. V roce 2000 byly zrušeny okresy a vzniklo 14 vyšších územně samosprávných celků. V roce 2012 ČSÚ zřídil krajské správy a došlo k redukci okresních pracovišť. Změnilo se sídlo ústředí v Praze. Původní na Invalidovně zničila v roce 2002 povodeň a v roce 2004 se statistický úřad stěhoval do nové budovy.

K jakým nejzásadnějším změnám došlo za tu dobu v české společnosti?

Z demografického hlediska populace výrazně zestárla. Průměrný věk obyvatel vzrostl z 39,0 roku (2001) na 43,1 roku (2024), index stáří je 133,4 (2024), přičemž v roce 2001 byl 87,2.

Ekonomicky se zvýšila průměrná hrubá měsíční mzda z 12 831 Kč (2000) na 43 541 Kč (2024). Změnila se struktura zaměstnanosti – podíl služeb přesáhl 60 %, zatímco podíly průmyslu a zemědělství klesají. Společnost je více urbanizovaná, digitalizovaná a mobilní, ale zároveň čelí výzvám, jako je klesající plodnost a zvyšující se ekonomická závislost.

Postupně dochází k digitální transformaci. Naprosto se změnil přístup k informacím. V roce 2000 rozhodně ještě nebyl internet ani mobilní telefon běžnou součástí života jako dnes. Během let 2000 až 2010 se uskutečnily první kroky k digitalizaci ve veřejné správě. Například v roce 2009 byly zavedeny datové schránky, které fungují dodnes. V roce 2012 byl spuštěn ostrý provoz systému základních registrů ČR. Od roku 2018 funguje Portál občana, který je stále rozvíjen a doplňován o nové agendy. A také je nutné zmínit, že pandemie akcelerovala přechod na online služby, což zase vede k uvědomování si potřeby zajištění kybernetické bezpečnosti.

Ing. Bc. Eva Krumpová, MBA

Absolvovala Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze a Univerzitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V ČSÚ působila v letech 1997 až 2011 v oblasti statistiky výdajů na životní prostředí. Následně pracovala jako vedoucí oddělení pro rozvoj a projektovou činnost na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V ČSÚ zastávala pozici vedoucí oddělení evropských fondů. Podílela se rovněž na řadě projektů jak ze strukturálních fondů, tak Eurostatu. Zaměřuje se na oblast voleb a kybernetické bezpečnosti. Místopředsedkyní Českého statistického úřadu je od srpna 2017.

Co čeká Český statistický úřad v příštích 25 letech? V čem vidíte pro oficiální statistiku největší výzvy?

Vzhledem k velké technologické akceleraci je opravdu obtížené nastínit vizi vývoje úřadu na 25 let dopředu. Vezmu to tedy jen velmi obecně a spíše pro mnohem bližší časové období. ČSÚ bude muset zvládnout plnou integraci administrativních a alternativních datových zdrojů, včetně big dat a dat z podnikových systémů. Bude třeba hledat další zdroje dat, typicky z mobilních zařízení, a testovat možnosti jejich propojování a integrace pro potřeby statistik. Výzvou bude zachování metodologické konzistence při využívání nových technologií, jako jsou automatizace sběru dat, modelování pomocí umělé inteligence či prediktivní analýzy.

Zásadní bude také komunikace s veřejností – statistika musí být nejen přesná, ale i srozumitelná. Změna v oblasti komunikace bude výzvou, se kterou by zcela jistě mohla umělá inteligence pomoci.

V čem vidíte největší výzvy pro společnost?

Demografická projekce ČSÚ ukazuje, že do roku 2050 vzroste počet osob nad 65 let z 2,2 na 3,1 milionu, podíl seniorů se zvýší z 20,4 na 29 procent. Nejvíce přibude osob nad 85 let – ze 199 tisíc na více než 520 tisíc. Naproti tomu počet lidí v produktivním věku (15 až 64 let) klesne z 6,87 na 6,18 milionu.

To bude mít zásadní dopad na trh práce, zdravotní péči, důchodový systém i regionální rozvoj. Výzvou bude změna ve vzdělávání včetně důrazu na celoživotní vzdělávání jako reakce na změnu využívaných technologií, a s tím související změna požadavků na kompetence. Mezi další oblasti, na něž bude třeba zaměřit pozornost, patří bezpečnost, udržitelnost veřejných financí, adaptace na klimatické změny a zachování sociální soudržnosti.

Jak se ČSÚ podařilo zajistit zpracování výsledků říjnových parlamentních voleb? Řešili jste v této souvislosti nějaký problém?

Zpracování výsledků proběhlo hladce díky přesně definovaným metodickým postupům. Na zpracování se podílelo přibližně 2 500 pracovníků, z toho značná část externistů. Všichni byli řádně proškoleni. Data od okrskových komisí přebírali naši zaměstnanci na přebíracích místech plynule a zasílali je do ústředí. Všechny údaje jsme průběžně zveřejňovali. Poté, co jsme obdrželi data od posledního okrsku, což byl okrsek v zahraničí, a získali zápisy ze všech krajských úřadů, provedli jsme výpočet výsledku voleb a rozdělení mandátů. Následně výsledky projednala Státní volební komise a po schválení byly zveřejněny ve Sbírce zákonů.

Projevila se na zpracování výsledků voleb nějak významně korespondenční volba?

Volit korespondenčně mohli Češi žijící nebo se zdržující v zahraničí, kteří byli zapsáni ve zvláštním seznamu voličů u zastupitelského úřadu. Korespondenční volba je postavena na ověřeném principu dvou obálek pro zachování zásady tajnosti volby a identifikačního lísku pro zachování osobní volby. Zpracování těchto hlasů vyžadovalo dodatečné kontroly, zejména ověření, že odevzdaná dokumentace obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti a také, že volič nehlasoval dvakrát (osobně i korespondenčně). To mírně prodloužilo čas zjišťování výsledků hlasování zejména na těch zastupitelských úřadech, kde se voleb zúčastnilo více voličů.

Vzhledem k tomu, že hlasy odevzdané v zahraničí se nově připočítávaly podle předem daného klíče k některému ze čtyř největších krajů, tedy ke Středočeskému, Jihomoravskému, Moravskoslezskému a k Praze, musel tomu ČSÚ přizpůsobit i algoritmus pro výpočet výsledků. Žádné komplikace to však nezpůsobilo.

Můžete popsat mechanismy, které brání možnému ovlivnění volebních výsledků?

Odevzdané hlasovací lístky jsou zpracovávány ručně okrskovými komisemi, jejichž členy nominují kandidující subjekty. Tím je zaručena občanská a politická kontrola regulérnosti voleb. ČSÚ přebírá pouze formálně ověřené zápisy, podepsané všemi členy okrskové komise. Ti svým podpisem potvrzují správnost zjištěných údajů. Po vložení dat do systému pracovníky ČSÚ je komisi vydán písemný doklad potvrzující, že výsledek hlasování byl úspěšně převzat do dalšího zpracování. Komise zároveň obdrží opis uložených dat, podle kterého si může ověřit, že údaje, které ČSÚ převzal, souhlasí s údaji v zápisu. Poté jsou data okrsku v zabezpečené elektronické podobě odeslána do centra ČSÚ a uložena do databáze. Okrskové výsledky se průběžně zveřejňují na internetové adrese volby.cz, kde si je může kdokoliv prohlédnout. Možnost porovnání údajů zveřejněných na webu se zápisem z okrskových volebních komisí zaručuje, že během procesu zpracování nedošlo k žádné manipulaci. Systém je oddělen od veřejné sítě, což zajišťuje vysokou míru bezpečnosti a transparentnosti.

ČSÚ letos zmodernizoval web volby.cz. Jak jste s jeho novou podobou spokojená?

Nový web volby.cz nabízí dlaždicové rozhraní, interaktivní tabulky, možnost uživatelských úprav a snadné exporty dat. Cílem bylo zvýšit uživatelskou přívětivost a dostupnost volebních informací. Já jsem s vizuální podobou spokojená, stránky jsou jednoduché a přehledné. Věřím, že spokojeni jsou i uživatelé, dosud jsme nezaznamenali žádné negativní ohlasy.

Chystají se pro příští rok nějaké novinky na krajských správách ČSÚ?

Ano, bude pokračovat modernizace technického vybavení či rekonstrukce budov – například v Brně, či Hradci Králové.

V roce 2026 se objeví hned několik novinek, které jsou připravovány díky projektu Statistický informační systém 5.0, financovanému z Národního plánu obnovy. Krajských správ se přímo dotkne zejména část s názvem „VSTUP“, která řeší sběr dat od respondentů strukturálních statistik. Mimo jiné vznikne portál respondenta, který umožní uživatelsky přívětivé přímé vyplňování výkazů elektronickou cestou. Změní se podoba statistických výkazů, už nebudou ve formátu pdf jako doposud. Klíčová je uživatelská přívětivost, jednoduchost a intuitivní vyplňování dat. To vše samozřejmě při dodržování principu, že pokud data již existují, tak o ně respondenty nebudeme opětovně žádat.

Co se týče terénního šetření v domácnostech, tak budeme pokračovat v rozvoji online sběru dat, tedy CAWI šetření. Respondent díky němu může vyplnit dotazník sám ze svého počítače nebo mobilu. Budeme připravovat i možnosti online šetření prostřednictvím online schůzek s respondenty. Bohužel, v České republice zatím stále neexistuje registr bytů, který by nám mimo jiné umožnil zjišťovat bytovou situaci domácností, aniž bychom se jich museli ptát. Vybudování tohoto registru, který by nebyl novým informačním systémem nebo registrem, ale stal by se součástí, respektive rozšířením Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), by znamenalo opravdový posun i pro oblast sociálních statistik.

V oblasti voleb nás čekají volby do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu. Pro ně je na základě zákona o správě voleb již pevně stanovené datum – vždy v prvním celém týdnu října roku, kdy končí volební období. To pro rok 2026 je 9. a 10. října a pro případné druhé kolo volby do Senátu o týden později.

Proč je důležité, aby byl ČSÚ fyzicky zastoupen ve všech krajích?

Regionální pracoviště zajišťují lokální sběr dat, terénní šetření a komunikaci s veřejností i zástupci regionálních institucí. Mají klíčovou roli při cenových statistikách, verifikaci podnikových údajů a správě registrů ekonomických subjektů. Zároveň je zastoupení potřebné k zajištění personálních kapacit při zpracování výsledků voleb.

Co vše dělá ČSÚ pro to, aby motivoval respondenty k účasti na šetření?

Touto motivací v oblasti strukturálních statistik může být uživatelská podpora, možnosti snadného a přívětivého vyplňování dat, čímž se u nás zabývá oddělení koordinace datových vstupů. Zároveň nepolevujeme ve snaze využívání administrativních zdrojů dat. V posledních pětadvaceti letech byla administrativní zátěž snížena o více než 70 procent a například v příštím roce bychom měli začít získávat data z oblasti statistiky práce díky Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů. Respondentům tak ubude, nebo se významně zkrátí několik jiných formulářů, které dosud museli vyplňovat.

Respondentům nabízíme vícekanálovou komunikaci, možnost online vyplnění dotazníků, klademe důraz na přívětivý osobní přístup, a to pro veškerou komunikaci s respondenty či veřejností.

Myslíte si, že se statistika někdy v budoucnu obejde bez šetření v domácnostech?

Navážu na úvodní otázky, co se změnilo za posledních 25 let. V roce 2000 si asi jen málokdo dovedl představit, jak obrovský technologický pokrok nastane. Já si umím představit, že za dalších 25 let již nebude probíhat žádný tradiční sběr dat ani od firem, ani od domácností a data budou získávána a zpracovávána zcela automatizovaně a ČSÚ bude centrem, kde se veškerá statistická data budou sbíhat a kde budou dále zpracovávána. Ale k tomu máme aktuálně ještě velmi daleko.

Zatím přes rostoucí význam administrativních dat zůstane výběrové šetření v domácnostech nenahraditelné pro sběr subjektivních ukazatelů, jako jsou názory, postoje, spokojenost či neformální ekonomické aktivity. Blízkou budoucnost vidím v kombinaci zdrojů a modelové imputaci, což znamená způsob doplňování chybějících hodnot v datech pomocí statistického nebo prediktivního modelu. Na rozdíl od jednodušších metod, jako průměr, medián či poslední známá hodnota využívá modelová imputace vztahy mezi proměnnými v datech.

Rozhovor vyjde v v posledním letošním vydání časopisu Statistika&My 5. prosince.