Stanou se brambory „citlivou komoditou“?

Již před 2. světovou válkou u nás došlo k největšímu rozmachu pěstování brambor. V roce 1937 byla dokonce zaznamenaná maximální pěstební plocha, přes 500 tis. ha, s rekordní úrodou přesahující devět mil. tun. V poválečném období pak docházelo k postupnému snižování ploch i produkce. Na počátku 60. let byla výměra brambor necelých 400 tis. ha, začátkem 90. let ještě poklesla – na 109 tis. ha a v letošním roce bylo bramborami osázeno pouze 23 tis. ha. Odhadovaná sklizeň brambor se letos z důvodu nepříznivého počasí navíc propadla o 134 tis. t (dosáhla pouze 528 tis. t). Letos zemědělci sklidili jen 22,75 t z hektaru (meziroční pokles: –18,7 %, ve srovnání s desetiletým průměrem byl pokles: –10,7 %).Významný dlouhodobý pokles výměry brambor, který byl spojený s poklesem jejich produkce, souvisí do značné míry se změnou využití brambor. V důsledku změny technologie krmení hospodářských zvířat, prasat a drůbeže, se postupně přestaly pěstovat krmné brambory a byly nahrazeny sójou nebo kukuřicí. Tento trend je patrný v celé vyspělé Evropě. Dalším důvodem, proč se rozlohy osázené bramborami snižovaly, bylo zvyšování hektarových výnosů díky zlepšeným agrotechnickým postupům. Zatímco v předválečném období zemědělci průměrně sklidili z hektaru 13 t, v současnosti se jejich výnos pohybuje kolem 25 t. Nejvyšších hektarových výnosů v Evropě, přes 40 t, dosahují pěstitelé v Belgii, Dánsku a v Nizozemsku. Spotřeba konzumních brambor se dlouhodobě snižuje také z důvodu změny stravovacích návyků českých spotřebitelů. Ti totiž začali upřednostňovat nákup polotovarů nebo menších balení k okamžité spotřebě a o konzumní brambory k delšímu uskladnění již nemají takový zájem jako v minulosti. Ještě v 50. letech se v dnešní ČR průměrná roční spotřeba pohybovala kolem 130 kg na osobu. V 60. letech to už bylo průměrně 114 kg a v 90. letech klesla spotřeba na 79 kg. V současné době se průměrná roční spotřeba brambor pohybuje okolo 70 kg na osobu, přičemž ne zcela zanedbatelná je také jejich cena. Například letos v září meziročně vzrostla o 60,5 %. S vysokou pravděpodobností lze i letos očekávat mírný pokles spotřeby brambor a nahrazení této oblíbené přílohy jinou potravinou. Nižší úroda konzumních brambor se samozřejmě promítá i do cen placených zemědělským výrobcům, které jsou proti loňskému roku zatím více než dvojnásobné.

Brambory z dovozu

Z hlediska regionálního členění se nejvíce brambor pěstuje tradičně v Kraji Vysočina, kde se nachází třetina z celkových ploch osázených bramborami. Rané brambory se zase nejvíce sklízejí v Polabí a na jižní Moravě.

Mezi největší producenty brambor v Evropě patří naši sousedé: Německo a Polsko. Dalšími významnými producenty jsou Nizozemsko, Francie a Spojené království. Ale i v těchto zemích se podle předběžných údajů Eurostatu letos urodí méně brambor. Nejvíce dovozů této plodiny se letos zrealizovalo z Německa, Nizozemska a Francie.

Výhled do budoucna

V roce 2014 lze podle dlouhodobých výsledků očekávat mírný nárůst ploch osázených bramborami. Pokud budou příznivé klimatické podmínky, můžeme předpokládat i jejich větší produkci. Pro český trh s bramborami je charakteristické značné kolísání jejich produkce a tedy i nabídky na trhu. S tím souvisejí i výrazné cenové výkyvy. Rentabilita pěstování brambor není o výsledcích za jednu nebo dvě sezóny. Z dlouhodobého hlediska by ke stabilizaci tohoto náročného odvětví rostlinné výroby zcela jistě přispělo zařadit brambory mezi „citlivé komodity“.

Více se dočtete zde: Zemědělství