Sčítání chceme udělat co nejkomfortnější

Proč je sčítání důležité?

Sčítání je základní, komplexní zdroj informací o naší populaci, o její velikosti, rozmístění, demografických a socioekonomických charakteristikách. Navazuje na něj průběžná demografická statistika, vycházejí z něho ostatní sociální statistiky a je jedním z hlavních pilířů národní statistiky jako celku.

Komu výsledky slouží, kdo by se bez nich neobešel?

Slouží společnosti. Je těžko představitelné, že by veřejné instituce, respektive obecně celá společnost jako taková mohla smysluplně organizovaně fungovat, aniž by o sobě měla ucelené informace. Proto se sčítání v různých formách provádí od starověku dodnes, a to po celém světě, od nejchudších zemí po ty ekonomicky nejvyspělejší.

Jaké konkrétní využití výsledky mají? K čemu jsou data ze sčítání dobrá?

To se nedá jednoduše říct. Můžu jmenovat, jak konkrétně využívají data ze sčítání hasiči, zdravotnická služba, ministerstva, investoři. Můžu uvést konkrétní využití v geografickém výzkumu a v dalších vědních oborech. Vždycky to ale budou jen dílčí příklady, které význam sčítání jako celku nevystihují. Dobrým příkladem využití může být rozhodování o lokalizaci průmyslové zóny. K tomu je mimo jiné potřeba mít komplexní informace o pracovní síle v regionu. Je třeba vědět, kolik lidí v oblasti žije, jaká je jejich věková struktura, jak jsou vzdělaní, jaká je zaměstnanost v konkrétních odvětvích ekonomiky. Je potřeba vědět, jaká odvětví jsou v oblasti koncentrována, kam lidé zaměstnaní v určitých profesích jezdí za prací. Abychom takové informace mohli poskytnout, musíme mít k dispozici údaje o místě bydliště, věku, vzdělání, ekonomické aktivitě, odvětví, konkrétní profesi a místu pracoviště. Nestačí mít jednotlivé údaje izolovaně, všechny zmíněné charakteristiky musejí být navzájem provázány. Takto uceleně a v potřebném územním detailu tyto informace žádný jiný zdroj v současnosti nemůže poskytnout.

Mgr. Robert Šanda

Vystudoval geografii a kartografii na Masarykově univerzitě v Brně. Do ČSÚ nastoupil v roce 2004 do oddělení sociálně demografických analýz. Od roku 2006 se zabývá problematikou sčítání lidu, především otázkou využití registrů ve sčítání. Tomuto tématu se věnuje i v odborné publikační činnosti. Od roku 2017 je ředitelem odboru statistiky obyvatelstva.

 Od posledního cenzu, který se uskutečnil v roce 2011, se mnohé změnilo. Dá se něco z minulého sčítání využít při nynější přípravě?

Dá, i když se podmínky mění. Řada novinek, které ve sčítání 2021 zavádíme, vychází právě ze zkušeností z minulého cenzu. Například k přechodu na on-line sčítání jako primárnímu způsobu sběru dat nás vede velmi dobrá zkušenost s kvalitou dat v elektronických formulářích v roce 2011. Při zpracování dat některé postupy zopakujeme, jiné na základě zkušeností inovujeme. Celá příprava sčítání staví na zkušenostech z minulého cenzu, přičemž tyto zkušenosti posuzujeme v kontextu současných podmínek. Vedle toho nám při přípravě sčítání velmi pomáhá spolupráce s kolegy ze zahraničí, s nimiž si průběžně vyměňujeme zkušenosti a diskutujeme o našich plánech.

Už víte, kolik budeme vyplňovat formulářů a jak dlouhé budou?

Ano, bude to jeden formulář pro celou domácnost. Budou v něm otázky týkající se bytu a jednotlivých osob, které v něm žijí. Nebudeme se již ptát na údaje o domech, ty získáme z registrů. Celkový počet otázek, na které budou lidé odpovídat, bude o poznání menší, než tomu bylo při sčítání 2011. Už tehdy přitom byly naše formuláře ve srovnání s většinou formulářů v zahraničí krátké.

V roce 2011 se on-line sečetla čtvrtina obyvatel. Jaký je cíl pro rok 2021?

Vyplnění on-line formuláře je pohodlnější, jeho zpracování mnohem rychlejší a levnější. Minule jsme skenovali zhruba 13 milionů listů. To je obrovské číslo. Po naskenování jsme „obrázky“ převáděli na vstupní databázové záznamy, což se ani přes moderní technologie neobešlo bez velkého objemu ruční práce. Pak jsme teprve mohli začít data zpracovávat. U elektronicky vyplněných formulářů tyto úvodní práce odpadají. Proto bychom rádi, aby obyvatel sečtených on-line bylo co nejvíce, abychom mohli uživatelům poskytnout výsledky co nejdříve. Konkrétní cíl si ale nestanovujeme.

Čím chcete motivovat občany k tomu, aby se sečetli on-line?

Chceme on-line sčítání udělat co nejkomfortnější. Při minulém sčítání si lidé museli vyzvednout od komisaře nebo na sběrném místě papírový formulář. Teprve pak se mohli sečíst elektronicky. To bylo myslím větší omezení, než byl čas nutný pro samotné vyplnění formulářů. Teď se proto snažíme, aby lidé nemuseli na nikoho ve stanovený čas čekat ani nikam chodit. Kdykoliv se během období on-line sčítání rozhodnou, budou moci formulář vyplnit, například i ve smartphonu. Bude to první sčítání, kdy se lidé budou moci sečíst, aniž by je kdokoliv z pracovníků sčítání kontaktoval. Vyplnit on-line formulář bude také jednodušší než vyplnit formulář papírový, protože bude například poskytovat nabídky možných odpovědí, vynechá otázky, které se konkrétního respondenta netýkají, a podobně.

Jak budete chránit osobní data respondentů?

Konkrétní opatření pro zajištění ochrany dat se teprve budou připravovat. Nyní tvoříme harmonogram prací v oblasti zajištění bezpečnosti. Budou to opatření fyzická, organizační i opatření v IT oblasti. Po celou dobu sčítání, od sběru dat po zpracování, budeme také dbát na to, aby k osobním datům měli přístup jen ti pracovníci, kteří je pro plnění svých úkolů nutně potřebují. Všichni budou vázáni slibem mlčenlivosti a sankce za jeho porušení budou citelné. Jednou z velkých výhod sčítání je ale skutečnost, že sbírané údaje od respondentů nejsou nijak zvlášť citlivé, jsou to spíše základní informace, které o sobě lidé navzájem běžně vědí. Například nezjišťujeme nic o příjmech, majetku nebo zdravotním stavu.

Zasáhne do sběru a uchování dat GDPR?

Zasáhne, ale spíš jen v určitých detailech. Při minulém sčítání sice nařízení GDPR neplatilo, ale obecné principy, které obsahuje, jsme již tehdy dodržovali.

Vláda již schválila věcný záměr zákona. Jaký bude další legislativní proces?

Nyní připravíme návrh paragrafového znění zákona, resp. už na něm několik měsíců pracujeme. Návrh paragrafového znění projde standardním připomínkovým řízením, připomínky budou vypořádány a poté návrh předložíme legislativní radě vlády. Termín je polovina roku 2019. Po projednání legislativní radou bude návrh předložen vládě a budou pokračovat další fáze standardního procesu schvalování zákonů. U nich už nelze dopředu říci, jak dlouho přesně potrvají.

Kolik lidí z Českého statistického úřadu se bude na sčítání podílet?

V ústředí ČSÚ to bude pár desítek lidí, v regionech několik set.

Máte už teď představu o tom, co přesně budou tito lidé dělat?

Ústředí v současnosti ladí detaily celého postupu sčítání, od přípravných prací, struktury a formulací otázek přes sběr dat, jednotlivé bloky zpracování až po koncepční řešení různých typů výstupů. Probíhají legislativní práce, tvorba koncepce IT řešení, připravuje se komunikační strategie a řeší se celá řada dalších oblastí. Zhruba 230 pracovníků v regionech bude – mimo jiné – muset po celém území státu ověřit, zda administrativní údaje o budovách a adresách odpovídají skutečnosti, případně informace doplnit nebo aktualizovat. To bude velmi důležité, abychom od respondentů nemuseli zjišťovat informace o domech a aby mohlo dobře fungovat on-line sčítání. Při vlastním sčítání vyrazí do terénu zhruba 15 až 20 tisíc sčítacích komisařů. Ti budou ale zaměstnanci dodavatele, nikoliv ČSÚ. Roznesou obyvatelům formuláře, seberou vyplněné formuláře, případně pomohou lidem s jejich vyplněním. Formuláře předají na takzvaná kontaktní místa, kterých bude několik set. Další pracovníci všechny formuláře naskenují. Tím skončí ta část sčítání, která je viditelná na veřejnosti. Naskenované formuláře ale představují jen jakousi „surovinu“, kterou je třeba teprve zpracovat pomocí algoritmů vytvořených v přípravné části. Proces zpracování představuje vlastní odbornou statistickou práci. Té se budou věnovat už opět jen řádově desítky lidí, soustředěných převážně v ústředí ČSÚ.