Růst spotřeby domácností se zmírnil

V české ekonomice 3. čtvrtletí loňského roku výraznější zlom nepřineslo. Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhl 2,4 %. Oproti silnému roku 2017 došlo ke zpomalení dynamiky. Podobně se vyvíjela i hrubá přidaná hodnota (HPH). Růst ekonomiky táhla spíš domácí poptávka. Poměrně silná zůstala dynamika výdajů na spotřebu domácností i vládních institucí a pokračoval silný nárůst investiční aktivity.
Naopak na bilanci zahraničního obchodu se projevilo oslabení poptávky od významných obchodních partnerů Česka. Německá ekonomika zaznamenala poprvé od 1. čtvrtletí 2015 mezičtvrtletní zpomalení. Růst hodnoty vývozu byl tedy mírnější než v roce 2017. Podepsalo se na tom zejména zpomalení vývozu motorových vozidel, která jsou klíčovým artiklem českého exportu. Na druhé straně bilanci zhoršoval i nárůst importu, který zčásti uspokojoval rostoucí domácí poptávku.
Z nabídkové strany ekonomiky je patrné, že oslabení zahraniční poptávky zčásti ovlivnil exportně orientovaný průmysl. Celkový meziroční přírůstek HPH ve 3. čtvrtletí 2018 činil 2,3 %. Přitom ve zpracovatelském průmyslu dosáhl růst 0,9 %. Toto zpomalení lze opět spojit s výrobou motorových vozidel. Ostatním průmyslovým odvětvím, jako jsou například výroba počítačů, elektronických a optických výrobků, produkce elektrických zařízení či kovů a kovodělných výrobků, se však dařilo. Částečně tak alespoň vykompenzovala pokles produkce motorových vozidel. Silnější růst HPH se projevil v odvětvích služeb, které jsou výrazněji propojeny s domácí poptávkou. Objemově nejvýznamnější uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství meziročně narostlo o 3,2 %. Velmi se dařilo informačním a komunikačním činnostem (+5,9 %) a také peněžnictví a pojišťovnictví (+5,3 %).

Domácnosti zatím utrácejí

Reálný meziroční růst výdajů na konečnou spotřebu domácností dosáhl ve 3. čtvrtletí 3,1 %. To bylo méně než v roce 2017. Přesto domácnosti výrazně překonaly tempo celkového růstu ekonomiky. Oproti 2. čtvrtletí 2018 se jejich spotřeba zvýšila o 0,8 %. Výrazné zrychlení růstu se objevilo u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí. Meziroční tempo dosáhlo 5,2 % a mezičtvrtletně se výdaje zvýšily o 2,6 %, což bylo nejvíce od konce roku 2007.
Příspěvek výdajů na konečnou spotřebu domácností k celkovému růstu HDP činil 0,9 procentního bodu (po vyloučení dovozu pro konečné užití). Stejné hodnoty dosáhl i příspěvek vládních institucí. Rozklad na příspěvky bez vyloučení dovozu pro konečné užití navíc ukazuje, že nárůst výdajů na spotřebu se zcela nepromítl do růstu domácí ekonomiky, neboť zvýšená spotřeba spotřebitelů byla pokryta dovezenými výrobky. Zatímco v roce 2017 byl rozdíl mezi oběma způsoby výpočtu příspěvků malý, v loňském roce činil až 0,5 p. b.
Výrazný růst výdajů domácností se udržel i díky stále vysokému tempu růstu průměrné mzdy. Mzdové příjmy tvoří klíčovou složku příjmů českých domácností. Ve 3. čtvrtletí 2018 vzrostla průměrná mzda meziročně o 8,5 %, což bylo jen o 0,1 procentního bodu méně než v první polovině roku. Růst cen, které domácnostem snižují kupní sílu, činil 2,4 %. Reálně tak průměrná mzda narostla o 6,0 %.
Obavy domácností rozptylovala i velmi nízká míra nezaměstnanosti. Ta podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil dosáhla ke konci 3. čtvrtletí 1,8 % u mužů a 2,6 % u žen. Trh práce nadále absorboval nové zaměstnance. Rostla tak míra zaměstnanosti i ekonomické aktivity. Na druhé straně byl vývoj všech uvedených ukazatelů v roce 2018 jen mírný. To mohlo znamenat, že trh práce dosáhl svého vrcholu. Také celkový počet zaměstnanců ve 3. čtvrtletí vzrostl jen o 1,2 %, což bylo nejméně od roku 2014; mezičtvrtletně pak stagnoval. Obavy z rostoucí nezaměstnanosti nebo zhoršení hospodářské situace však domácnosti v konjunkturálních průzkumech neuváděly.

Investice rostly, úspory méně

Domácnosti v posledním období rovněž ve větší míře investují. O tom svědčí například rostoucí míra investic (definovaná jako podíl výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu a hrubého disponibilního příjmu upraveného o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů). Ta ve 3. čtvrtletí 2018 dosáhla 9,1 %. Okolo 9% hranice nebo nad ní se ukazatel pohybuje až v posledních třech letech. Ačkoli je současná ekonomická situace porovnávána s vrcholem ekonomického cyklu v roce 2007, z pohledu míry investic se zatím domácnosti tehdejší úrovni nepřibližují (v roce 2007 činil ukazatel 10,6 %).
Zatímco míra investic rostla, míra úspor domácností (definovaná jako podíl hrubých úspor a hrubého disponibilního důchodu upraveného o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů) se v posledních dvou letech pohybovala poměrně nízko. Ve 3. čtvrtletí 2018 dosáhla 10,1 %, což bylo méně, než činil průměr let 2013–2017 (11,2 %). Obvykle se míra úspor udržuje mezi 11 až 12 procenty. Za výjimečný lze považovat rok 2004, kdy ukazatel činil 10,0 %.
Společně s rostoucí spotřebou začala míra úspor klesat v druhé polovině roku 2016. Na historicky nejnižší hodnotu (8,4 %) spadla ve 3. čtvrtletí 2017. Tehdy byla míra úspor nižší než míra investic (historicky potřetí v období od roku 1999, odkdy se tyto údaje publikují). Podle údajů čtvrtletních sektorových účtů došlo v roce 2017 k výraznému nárůstu výdajů na konečnou spotřebu (148,3 mld. Kč). Ten však nebyl doprovázen stejně výrazným růstem hrubého disponibilního důchodu (101,5 mld. Kč).
Důvodem byl zejména nárůst odvedených so­ciálních příspěvků (60,7 mld. Kč), které jsou přímo navázány na růst mezd. Na druhé straně se objem přijatých sociálních dávek (ty představují zejména starobní důchody) zvyšoval mírněji (17,2 mld. Kč). V průběhu roku 2018 se tento rozdíl zmírnil, když po valorizaci důchodů zrychlil meziroční růst objemu přijatých sociálních dávek (valorizace byla výraznější než v roce 2017). Ještě výrazněji pak rostly příjmy domácností ze zaměstnání. Růst disponibilního příjmu tak dohnal spotřebu. To ve výsledku napomohlo opětovnému nárůstu míry úspor.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty