Počty narozených dětí by již neměly překročit současné hodnoty

Odhad budoucího vývoje plodnosti v nejnovější projekci obyvatel ČSÚ vycházel z trendů posledních let, konkrétně z období 2005–2017, kdy již nedocházelo k tak výrazným změnám úrovně a časování plodnosti jako v 90. letech 20. století. V uvedeném období se hodnoty úhrnné plodnosti (průměrného počtu živě narozených dětí jedné ženě) pohybovaly v rozmezí 1,28–1,69 dítěte (trend byl spíše rostoucí). Průměrný věk matek při narození dítěte vzrostl z 28,6 na 30,0 let (v posledních letech se posun téměř zastavil). V souvislosti s nedávným vývojem proto střední varianta projekce počítá se stabilizací úrovně plodnosti. K určitým výkyvům bude pochopitelně docházet, neměly by však být tak dynamické jako v minulosti. Do roku 2050 by úhrnná plodnost měla vzrůst pouze mírně na hodnotu 1,74 dítěte na jednu ženu.
V případě průměrného věku matek při narození dítěte počítá projekce s mírným růstem z 30,0 let v roce 2017 na 30,6 v roce 2050. Intenzita plodnosti poroste u žen ve věku 30 let a více (okolo 15 %), naopak nejvýraznější pokles je předpokládán u věkové skupiny 20–24 (zhruba 12 %) a 25–29 let (asi 9 %).

Ženy by nejčastěji měly mít dvě děti

Podle výsledků ČSÚ by měl být zachován převažující model dvoudětné rodiny, ve kterém je ČR v evropském srovnání výjimečná, i když se podíl žen s tímto počtem dětí bude pravděpodobně spíše snižovat. Zatímco u generací žen narozených v letech 1950–1966 byl nad 55 %, tak u mladších generací 1967–1985 by mělo docházet k poklesu až na 44 %. Poté je ovšem očekáván opětovný nárůst podílu žen se dvěma dětmi až na 47 % u generace 2005. Spíše mírný pokles zastoupení je projektován u žen se třemi a více dětmi (16 % u generace 2005; o 2 p. b. méně než u generace 1970) a naopak zvýšení podílu u jednodětných žen (25 % u generace 2005; o 4 p. b. více než u generace 1970). ČR v minulosti vynikala jedním z nejnižších podílů bezdětných žen v Evropě – u žen narozených v letech 1950–1969 se pohyboval pouze mírně nad 5 %. U projektovaných generací by se ovšem tento podíl měl zvýšit až na 18 % pro generace 1982–1986. Pro generace mladší se očekává pokles na hodnoty okolo 11 %.
Konečná plodnost klesla poprvé pod hranici dvou dětí u generace 1960 (podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011) a směrem k mladším ročníkům narození žen se bude podle vložených parametrů plodnosti projekce dále snižovat. Minima o hodnotě 1,64 dítěte na jednu ženu by mělo být dosaženo u generací 1982–1985, poté by se měla konečná plodnost postupně blížit odhadované hodnotě 1,74 dítěte na jednu ženu.

Počet živě narozených dětí zřejmě poklesne

Ačkoliv projekce počítá s mírným nárůstem intenzity plodnosti, počet živě narozených dětí by již neměl překročit současné hodnoty kvůli klesajícímu počtu žen v reprodukčním věku. Střední varianta projekce počítá s poměrně výrazným poklesem počtu živě narozených dětí ze 114 tis. v roce 2017 na 94 tis. v roce 2031, kdy se do reprodukčního věku začnou dostávat početně nejslabší populační ročníky narozené v letech 1995 až 2004 (pod 100 tis. živě narozených dětí). V dalších letech by pak měly počty živě narozených dětí opět růst až na hodnoty okolo 105 tis. v období 2041–2049 vlivem rostoucího počtu žen v reprodukčním věku, ve kterém se již budou nacházet relativně silnější současné generace od ročníku narození 2007.

Méně než 1,5 mil. dětí mladších 15 let

Z absolutního hlediska by měl počet dětí v populaci ČR v prognózovaném období podle střední varianty růst z 1 671 tis. v roce 2018 (k 1. 1.) na 1 719 tis. v roce 2022. Následně dojde podle projekce k výraznému poklesu až pod úroveň 1,5 mil. dětí v letech 2037–2041 (pod tuto hranici klesl počet dětí i v letech 2007–2010), na který naváže nárůst na 1 591 tis. v roce 2050. Vývoj zastoupení dětské složky populace (0–14 let) je pak zejména odrazem trendů počtu živě narozených dětí v předcházejících letech. Podíl dětí by měl v prvních letech projekce mírně narůst z 15,7 % v roce 2018 na 16,1 % o tři roky později, poté je očekáván pokles až na 13,9 % v letech 2037–2040, který by měl být vystřídán nárůstem na 14,8 % v roce 2050. V horizontu projekce by podíl již neměl překonat 15,0% hranici.
Při rozlišení na pětileté věkové skupiny je patrné, že ze začátku projektovaného období si jsou tyto skupiny z hlediska absolutního počtu dětí velmi podobné. Vývoj v dílčích věkových skupinách kopíruje vlny plodnosti. Vzhledem k předpokládanému výraznému poklesu počtu živě narozených dětí v období 2018–2031 se však rozdíly prohlubují až na více než 90 tis. (rozdíl mezi věkovými skupinami 10–14 a 0–4) v letech 2031–2032. V následujících letech by se diference opět měly snižovat vzhledem k jen velmi málo variabilní odhadované úrovni plodnosti, a rozdíly ve věkové struktuře populace by se tak měly postupně zahlazovat.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo