Růst reálných příjmů domácností se vrátil do kladných hodnot

Čisté peněžní příjmy českých domácností vzrostly v roce 2024 meziročně o 5,4 % a reálné po dvou nepříznivých letech opět stouply, a to o 3,0 %. Míra ohrožení příjmovou chudobou dosáhla v roce 2025 úrovně 9,6 %, míra materiální a sociální deprivace byla 5,8 %. Ukazují to výsledky pravidelného zjišťování životních podmínek a příjmů v domácnostech, provedeného v loňském roce.  

V roce 2024 na každou osobu v české domácnosti připadal průměrný čistý roční příjem 293,9 tisíce korun, což bylo o 15 180 korun více než v roce 2023. Měsíční průměr čistých příjmů činil bezmála 24,5 tisíce korun na osobu.

Medián příjmů domácností na osobu, který na rozdíl od průměru neovlivňují extrémní hodnoty, dosáhl 282,8 tisíce korun. Na průměrný příjem tak nedosahuje ani polovina české populace. Nejvyšší rozdíl mezi průměrným a mediánovým příjmem byl z vybraných typů domácností zjištěn u rodin s dětmi.

„Po dvou předchozích letech, kdy Česko čelilo vysoké inflaci, vzrostly v roce 2024 čisté peněžní příjmy domácností meziročně reálně o tři procenta. Domácnosti si tak za své peníze mohly koupit více zboží,“ uvedla Táňa Dvornáková z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Celkové měsíční výdaje domácností za bydlení činily na jaře roku 2025 v průměru za celé Česko 8 897 korun. Podíl výdajů za bydlení na čistém příjmu domácnosti dosahoval v průměru 15,9 %. Nejvíce peněz vydaly na bydlení domácnosti v nájemních bytech, a to skoro třetinu svých příjmů. Je to způsobeno tím, že platí nejvyšší výdaje za bydlení a zároveň v nich bydlí domácnosti s nižšími příjmy.

Podle právní formy bydlení v roce 2025 nejvíce českých domácností žilo ve vlastním domě, a to 38,4 %. Následovala kategorie byt v osobním vlastnictví, kde bydlelo 33,5 % domácností. Téměř tři čtvrtiny českých domácností tedy žijí ve „vlastním“. Nájemní bydlení využívala zhruba pětina domácností.

„Podíl osob, které se v roce 2025 ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou, činil 9,6 %. Přibližně jeden milion osob v Česku tak žije v domácnostech s výrazně nízkými příjmy. Příjmově nejohroženější skupinou ze sledovaných se v roce 2025 staly s hodnotou 34,1 % domácnosti tvořené samotným rodičem s alespoň jedním dítětem,“ dodává Táňa Dvornáková.

Meziročně došlo v roce 2025 k nepatrnému snížení míry materiální a sociální deprivace na úroveň 5,8 %. Tento indikátor udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více ze třinácti sledovaných položek. Nejčastěji si domácnosti nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 16 800 korun nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti.

Součástí šetření byl také speciální modul zaměřený na zdraví a životní návyky obyvatel Česka. „Průměrná hodnota BMI indexu tělesné hmotnosti obyvatel vloni dosáhla hodnoty 26,4, což představuje mírnou nadváhu. Volnočasová fyzická aktivita, jako je například sport nebo i rychlejší chůze se psem, je však na vzestupu. Každý den si najde čas na pohyb asi pětina dospělých osob,“ říká Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Detailní informace přináší aktuální publikace Životní podmínky 2025, dostupná na webu ČSÚ.

Zjišťování životních podmínek probíhá v Česku každoročně od roku 2005. Letošní sběr dat byl zahájen 30. ledna a potrvá až do 21. června 2026. Tazatelé po celé republice navštíví téměř 11,3 tisíce domácností, které budou hodnotit svoji životní situaci v době zjišťování a příjmové poměry v uplynulém roce (2025).

Základním smyslem zjišťování je zmapovat aktuální životní situaci domácností, jejich sociálně demografickou strukturu, způsob, kvalitu a finanční náročnost bydlení, ale také pracovní, hmotné a zdravotní podmínky osob žijících v těchto domácnostech. Zjišťuje také výši a skladbu jejich příjmů a informuje o podílu obyvatel žijících v určitém materiálním nedostatku, respektive o podílu osob ohrožených příjmovou chudobou. Takto komplexní informace nelze získat z žádných administrativních zdrojů dat a jedinou možností je přímé dotazování v domácnostech.

Zjišťování probíhá v 34 evropských zemích a jeho výsledky jsou mezinárodně srovnatelné. 

Prezentaci z tiskové konference naleznete zde (pdf).