Růst české ekonomiky trvá

Navzdory nejistotám a nestabilitě ve světě česká ekonomika pokračovala v růstu, který poháněla domácí poptávka.

Česká ekonomika letos navázala na druhou polovinu roku 2024, kdy došlo k oživení dynamiky hrubého domácího produktu. Ve 2. kvartálu 2025 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,6 %. Mezičtvrtletní přírůstek mírně zpomalil oproti předchozím obdobím (0,8 % na konci roku 2024 a 0,7 % v 1. čtvrtletí 2025). Domácí poptávka ale výrazně posílila, zejména díky domácí spotřebě a tvorbě zásob. Druhé čtvrtletí v řadě mírně mezičtvrtletně rostla také investiční aktivita.

Reálný růst výdělků přetaven v nárůst spotřeby

Spotřeba mezičtvrtletně vzrostla o 1,2 % a meziročně o 3,2 %. Oživení se týkalo spotřeby domácností i vládních institucí. Spotřeba domácností ve 2. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 1,0 % a meziročně byla vyšší o 3,4 %. Domácnostem nahrává oslabení cenového růstu a související reálné posilování mezd.

Meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen se od začátku roku 2024 drží mírně nad inflačním cílem, ale stále v rámci tolerančního pásma. Za celé 1. pololetí 2025 spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,6 %.

Příspěvky výdajových složek k mezičtvrtletnímu růstu HDP ¹⁾ (příspěvky v p. b., růst HDP v %)

¹⁾ po vyloučení dovozu pro konečné užití

Zdroj: ČSÚ

Aktuálně mají nejsilnější vliv na celkový růst spotřebitelských cen potraviny a nealkoholické nápoje. Více než 5% meziroční růst cen potravin pohánějí zejména ceny mléka, sýrů a vajec a olejů a tuků (máslo). Rostou ale také ceny masa a pekárenských výrobků. Silný vliv na celkový růst spotřebitelských cen si drží i alkoholické nápoje a tabák. Významný dopad má váhově nejvýznamnější část spotřebního koše – bydlení a energie, kde po útlumu z loňska posílil meziroční cenový růst na 1,9 % ve 2. čtvrtletí.

Nahoru tlačí ceny hlavně nájemné z bytu a imputované nájemné zachycující náklady na vlastnické bydlení. Silněji rostou také ceny ostatních služeb souvisejících s bydlením a ceny běžné údržby a drobných oprav bytu. Naopak trvá meziroční i meziměsíční pokles u cen elektrické a tepelné energie, plynu a ostatních paliv.

Ve spotřebitelských cenách přetrvává velmi silný nepoměr mezi růstem cen zboží a služeb. Ve 2. čtvrtletí ceny služeb meziročně vzrostly o 4,9 %, zatímco ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,9 %. Vidět je to na vývoji cen stravování a ubytování, které ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostly o 4,9 % a jejich přírůstek poprvé od 3. čtvrtletí 2021 klesl pod 5 %. Zvýšený byl také růst cen rekreací a kultury. Nepoměr mezi dynamikou cen zboží a služeb ukazuje rozdíly mezi spotřebními zvyklostmi domácností s vyššími a nižšími příjmy – stále nevyprchal růstový potenciál u služeb, které mají výraznější zastoupení u bohatších spotřebitelů.

Ve směru zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen aktuálně působí hlavně ceny dopravy. Ty klesají už od března, především pod vlivem nákladů na provoz osobních dopravních prostředků. Letní měsíce a nestabilita na Blízkém východě pokles cen pohonných hmot jen zmírnily. Výrazněji rostou zejména ceny dopravních služeb.

Stabilizace spotřebitelských cen znamenala také posílení reálných výdělků. Ve 2. čtvrtletí dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 49 402 Kč a meziročně vzrostla o 7,8 %. Reálný meziroční růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí tak vystoupal na 5,3 %, což je tempo srovnatelné s obdobím konjunkturních let 2018 a 2019. Stejně jako na počátku letošního roku, i ve 2. čtvrtletí rostla alespoň minimálně kupní síla průměrných mezd ve všech hlavních odvětvích.

Struktura meziročního růstu spotřebitelských cen (%, příspěvky v p. b.)

Zdroj: ČSÚ

Nerovnoměrný ekonomický vývoj (stagnující průmysl a rostoucí obchod a služby) se na trhu práce promítá v podobě viditelnějších rozdílů mezi ekonomickou aktivitou mužů a žen. Míra zaměstnanosti vzrostla v červenci na 75,8 % a přispívaly k tomu jen ženy, u nichž tato míra vystoupala na rekordních 71,5 %, u mužů dosáhla 80,1 %. Zatímco pokles u mužů se letos prohlubuje, růst u žen se naopak zintenzivňuje. Ženám pomáhá pokračující rozvoj služeb, stále postupující integrace uprchlic z Ukrajiny a větší ochota zaměstnavatelů (zčásti i vlivem ekonomických stimulací ze strany státu) nabízet zkrácené úvazky. Vliv může mít i aktuální propad porodnosti, vedoucí k tomu, že počet žen mimo ekonomickou aktivitu (na rodičovské dovolené) klesá. Očištěná míra nezaměstnanosti během 1. pololetí mírně vystoupala na červencová 3,0 % (muži 2,7 %, ženy 3,3 %).

Investice rostou jen mírně

K celkovému mezičtvrtletnímu i meziročnímu růstu HDP výrazně přispívaly kapitálové výdaje. Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu ve 2. čtvrtletí reálně mezičtvrtletně vzrostly o 1,6 % a meziročně byly vyšší o 4,8 %. Klíčový pozitivní vliv na tvorbu hrubého kapitálu má hlavně změna zásob, které si výrazný vliv drží již několik let. Trvající nejistotu naopak dokládá slabá dynamika investiční aktivity (0,5 % mezičtvrtletně, meziročně pokles o 0,2 %). Loni investice mezičtvrtletně klesaly a letošní oživení je jen mírné, navíc je živeno dovozem, což znamená jen malý příspěvek k růstu domácí ekonomiky.

Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu ukázalo ve 2. čtvrtletí na pozitivní mezičtvrtletní vývoj v oblasti ostatních budov a staveb (2,8 %, meziročně byly investice vyšší o 4,7 %), což také představovalo pokračující příznivou okolnost pro domácí stavebnictví. Rostly rovněž investice do dopravních prostředků a zařízení (2,4 % mezičtvrtletně, 2,1 % meziročně). Naproti tomu investice do ICT a ostatních strojů a zařízení vykázaly mezičtvrtletní pokles o 1,6 % a mírné snížení (−0,5 %) bylo vidět i v případě investic do obydlí.

Růst vývozu oslabil

Bilance zahraničního obchodu ekonomický růst výrazně podpořila na začátku letoška, ale následně se vývoj vrátil do kolejí nastavených loňským rokem. Export zboží a služeb ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 %. Mezičtvrtletní přírůstek vývozu výrazně zpomalil, zejména ve srovnání s prvním kvartálem. Meziročně byl vývoz ve 2. čtvrtletí vyšší o 4,2 %. Dovoz rostl o poznání výrazněji (mezičtvrtletně o 1,5 % a meziročně o 6,0 %, k čemuž přispěla i oživená domácí poptávka.

Na dynamice exportu se podepsal impuls v podobě hrozících cel mezi USA a EU. Snahy o předzásobení amerického trhu se v Česku projevily v letošním 1. kvartálu zejména na výrazném zrychlení meziročního přírůstku exportu zboží do Německa, které je největším evropským exportérem do USA a Česko je pro něj subdodavatelem. Vývoz z Česka do USA značně posiloval po celý loňský rok a letošní 1. kvartál na tento trend jen navázal. Ve 2. čtvrtletí se ale přírůstky českého vývozu do obou zemí prudce snížily.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách ve 2. čtvrtletí dosáhla přebytku 118,7 mld. Kč (meziročně –11,1 mld. Kč). Zhoršení bilance obchodu se zbožím bylo plošné u většiny artiklů, nejvíce se zhoršovala bilance obchodu s ropou a zemním plynem (poprvé od 4. čtvrtletí 2022). Dále se výrazně meziročně zhoršil výsledek obchodu s kovodělnými výrobky a elektrickými zařízeními. Naopak se značně navýšil přebytek obchodu s motorovými vozidly a solidní zlepšení vykázal také výsledek obchodu s koksem a rafinovanými ropnými výrobky, ostatními dopravními prostředky a zařízeními a počítači, elektronickými a optickými přístroji.

Vývoj zahraničního obchodu se zbožím a službami

Zdroj: ČSÚ, SILC